Tisíce lidí podepisují petici proti rouškám. Odkazuje se na studii, která jejich nošení podporuje

"My, občané České republiky, požadujeme po Vládě České republiky, aby v souvislosti s údajným onemocněním COVID-19 na území ČR zrušila či v budoucnu nezavedla: povinné zakrývání obličeje maskou či rouškou, povinné dodržování rozestupů mezi lidmi, omezení počtu osob pro veřejné akce, pravidla pro shlukování osob," uvádí autoři petice.

Odkazují se přitom na několik studií, z nichž tři uvádí jako hlavní odůvodnění vzniku petice. Ta byla vytvořena na konci července, tisíce podpisů na ni ale přibyly až poté, co bylo tento týden částečně obnoveno nošení roušek.

Do uzávěrky článku čítala petice více než 20 tisíc podpisů od lidí, kteří nesouhlasí s opatřeními proti šíření nemoci covid-19, předně proti nošení roušek, jak stojí v názvu petice. Ve skutečnosti ale žádná ze tří zmíněných hlavních studií nošení roušek nepodporuje.

Jako první je zmíněna studie s názvem "Roušky nefungují", za níž stojí výzkumník z Ontario Civil Liberties Association Denis G. Rancourt. Studie byla původně zveřejněna na odborném portálu ResearchGate, odkud byla následně pro svou nerelevanci stažena.

"Vzhledem k pochybnému vědeckému základu a kontroverznímu tématu je obsah, který jste zveřejnil, porušením našich podmínek," stojí v prvním odůvodnění. V dalším odůvodnění, které si autor vyžádal, je uvedeno, že studie je v rozporu s všeobecně platnými doporučeními důvěryhodných agentur a vlád a neprošel kontrolou vědecké komunity.

Na internetu se přitom nachází řada studií, které prospěšnost roušek v případě pandemie covidu-19 potvrzují, mnoho z nich si navíc nechali vypracovat důvěryhodní zadavatelé, jednu i například Světová zdravotnická organizace (WHO).

Druhou studii, na níž se autoři petice odkazují, okomentovali slovy "přenositelnost "SARS-CoV-2" od asymptomatického jedince nebyla prokázána ani u jedné z 455 osob." To sice studie potvrdila, autoři petice už ale nezmínili, že vliv na to mají pravděpodobně i roušky.

Jak je totiž ve studii jasně uvedeno, testovaní lidé nosili po většinu času nějakou formu ochrany obličeje. "Účinná preventivní a kontrolní opatření jsou užitečná při prevenci šíření asymptomatických přenašečů covid-19," píší autoři studie v závěru.  

Jako třetí zmiňují studii, kterou zveřejnil v roce 1919 Milton J. Rosenau v Journal of the American Medical Association. Ten skutečně v období španělské chřipky prováděl řadu experimentů, při kterých například odebral krev nakažených pacientů a naočkoval jí do těla zdravých lidí, z nichž nikdo neonemocněl.

Pomineme-li, že jde o studii k úplně odlišné nemoci, autoři petice vynechali fakt, že ve studii se autor rovněž zabývá otázkou, proč přenos nemoci neprokázal. "Myslím, že musíme být velmi opatrní, abychom z negativních výsledků nevyvodili žádné pozitivní závěry," uvedl.

Dodal, že je třeba zvážit mnoho faktorů. Dobrovolníci totiž mohli být imunní. A mohli také nemoc prodělat dříve. "Pokud jsme se něco naučili, tak to, že si nejsme jisti, co o nemoci víme," dodal autor.