Oběťmi domácího násilí jsou i děti. Systém péče pro ně v ČR neexistuje

Domácí násilí představuje dlouhodobé, opakované a stupňující se útoky jednoho člena domácnosti vůči druhému. Může být fyzické, psychické, sexuální či ekonomické. Obětí jsou většinou ženy. Jeho terčem se stávají často i děti. Jejich týráním je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) i přítomnost u rodinných útoků.

"Za 20 let se situace v ČR, co se týká nastavení systému pomoci, neposouvá. Proměnil se systém pomoci pro dospělé, ale ne pro děti. Nemají garantované právo na dětství bez násilí," uvedla ředitelka centra Locika Petra Wünschová.

Centrum pracuje na modelu péče. Nabídnout ho chce pak jako "franšízu" organizacím v regionech. "Bylo by důležité inspirovat se zahraničními zkušenostmi. Služby pro dětské oběti domácího násilí jsou garantovány a placeny státem. Máme spočítáno, že by to nestálo víc než 80 milionů korun ročně," dodala Wünschová.

Násilníky může policie vykázat z domova. Poté se obětem věnují intervenční centra, kterých je po republice 17. Podle šéfky Asociace pracovníků intervenčních center Martiny Vojtíškové se střediska většinou zaměřují na pomoc lidem nad 15 let. "Intervenční centra by dětem ráda podporu nabízela, chce to ale peníze a vytvořit systém pomoci," uvedla Vojtíšková. Situaci podle ní komplikuje i to, že úřady vždy dětské oběti domácího násilí nevnímají jako ohrožené osoby.

Podle klinické psycholožky Alexandry Machkové je důležité nejen zřídit centra, ale připravit i odborníky. Personál, který by s dětmi uměl pracovat, v Česku chybí. Terapie se navíc neproplácí ze zdravotního pojištění.

Podle ředitelky organizace Spondea Jany Levové chybí úprava v zákoně. Vláda bude příští týden projednávat novelu o ochraně dětí a ministerstvo práce chystá také novelu o sociálních službách, která by mohla rozšířit péči intervenčních center i na blízké obětí. Podle expertek ani v jedné z norem zatím potřebná ustanovení ke zlepšení péče o dětské oběti domácího násilí nejsou. Odbornice poukazují na komplikace pro vytvoření jednotného systému kvůli roztříštěnosti agendy, jež spadá pod resorty práce a sociálních věcí, zdravotnictví, školství, spravedlnosti či vnitra.

Změny by se mohly do novel případně dostat při projednávání ve Sněmovně, pokud by doplnění navrhli poslanci. Poslankyně Pavla Golasowská z KDU-ČSL nepředpokládá, že by zákon o sociálních službách dolní komorou prošel hladce. Není jisté, zda se norma stihne do voleb na podzim příštího roku přijmout, uvedla Golasowská.