V Praze lidé vytvořili živý řetěz na podporu protestů v Bělorusku

Asi dvě stovky lidí dnes večer na pražském Karlově mostě vytvořily symbolický lidský řetěz, pomocí kterého chtěli vyjádřit podporu lidských práv a svobodných voleb v Bělorusku. Podobné akce se dnes podle organizátorů konaly také v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Gruzii, Moldávii a dalších zemích.

Lidé se na Karlově mostě v Praze sešli okolo 18:00. Většina z nich byla oblečená v bílých a červených oděvech, měli s sebou květiny a také tradiční červeno-bílé běloruské vlajky, které byly státním symbolem mezi lety 1991 a 1995. Na rozdíl od předchozích akcí na podporu lidí v Bělorusku s sebou neměli transparenty ani neskandovali žádná hesla. Řada lidí, která kolem řetězu procházela, vyjadřovala Bělorusku také podporu. Akce oficiálně skončila zhruba po půl hodině, někteří z účastníků na závěr zazpívali běloruskou a také českou hymnu. Někteří lidé ale v živém řetězu setrvali i po skončení akce.

Lidský řetěz pro Bělorusko, Praha fotogalerie na @RESPEKT_CZ https://t.co/ubx6zHjUcA #FreeBelarus pic.twitter.com/Mz4UFFcLyu

— Milan Jaroš (@milanjaros09) August 23, 2020

Akci pořádala iniciativa Bělorusové v České republice. Podle organizátorů odkazuje na události z 23. srpna 1989, kdy čtvrtina obyvatel pobaltských států vytvořila živý řetěz s délkou 670 kilometrů a spojila tak hlavní města Tallinn, Rigu a Vilnius. Cílem tehdejšího protestu bylo dokázat, že Estonsko, Litva a Lotyšsko se touží zbavit sovětské okupace a obnovit svou nezávislost.

Také v pobaltských zemích byly dnes podle iniciativy naplánovány podobné akce jako v ČR. Z litevského hlavního města Vilniusu k přibližně 30 kilometrům vzdáleným hranicím s Běloruskem utvořilo řetěz asi 50.000 lidí, zapojil se do něj i litevský prezident Gitanas Nauséda a jeho předchůdkyně Dalia Grybauskaitéová. V Rize na akci na podporu Bělorusů přišlo podle ruské redakce BBC asi 400 lidí včetně lotyšského prezidenta Egilse Levitse.

V centru Minsku se dnes více než 100.000 lidí domáhalo odstoupení prezidenta Alexandra Lukašenka, který v čele země stojí od roku 1994. Protesty se konaly také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a dalších běloruských městech.

Masové protesty v Bělorusku propukly po prezidentských volbách z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala deset procent. Hodně Bělorusů pokládá tento výsledek za zfalšovaný. Opozice, stejně jako Evropská unie, výsledek voleb neuznává. Protesty, které nepotlačily ani brutální policejní zákroky v prvních dnech po volbách, dnes pokračovaly patnáctým dnem.

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

Více souvisejících

Praha Bělorusko život Demonstrace za Bělorusko (23. 8. 2020)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy