Válková, Ženská lobby i někteří muži. Kdo si přeje přijetí Istanbulské úmluvy?

"Je opravdu potřeba, abychom ratifikovali Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Nejenom, že tím jasně deklarujeme, že toto téma bereme v České republice velmi vážně, ale zároveň tak zajistíme větší přístupnost služeb pro oběti," sdělila dnes ČTK Válková.

Úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není dokument potřeba a postavil by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznil nepřijatelnost násilí a ukotvil poskytnutí pomoci obětem i pachatelům. ČR úmluvu podepsala v květnu 2016. Aby začala platit, má ji ještě ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Válková už dřív řekla, že by se dolní komora mohla začít dokumentem zabývat příští rok na jaře poté, co by ho projednala vláda.

Podle ženské lobby v Česku síť pomoci obětem, azylové domy, psychoterapeutické služby pro rodiny či centra pro znásilněné chybí. Přijetím dokumentu by ČR vyslala "jasný signál celému světu", že chce problém řešit, uvedla lobby. Podle Otevřené společnosti schází ale k řešení politická vůle a úmluva se zneužívá jako "levná politická karta". "Aktuálně jsme svědky nedůstojné nechuti ratifikovat úmluvu. Ratifikace je přitom příležitostí sdělit obětem násilí, že česká společnost si závažnost problému uvědomuje a nezlehčuje ho," míní Tomaš Pavlas z Otevřené společnosti.

Přijetí úmluvy chce společnost podpořit spotem, který vznikl v iniciativě Genderman. Muži ve videu čtou příběhy žen, které se staly terčem násilí a vyhledaly pomoc v organizaci proFem. Některým se chvěje hlas, jiní utírají slzy. Na závěr se dozvědí, že jedna z žen, které sedí proti nim v místnosti, je pisatelka příběhu. Podle ředitelky proFem Jitky Polákové zatím žádný z pachatelů popisovaných činů nebyl potrestán.

Do evropské kampaně proti sexuálnímu násilí se v Česku zapojila pak Liga otevřených mužů (LOM) a SOS centrum Diakonie v Praze. "O sexuálně motivovaném násilí si často myslíme, že se odehrává někde v temných uličkách, kde číhá neznámý útočník. Tak to není. Většinou se jedná o násilí, které působí blízká osoba. Nejčastěji partner," uvedl garant projektu Muži proti násilí Tomáš Repka z ligy.

SOS centrum má program Stop násilí pro lidi, kteří ve vztazích nezvládají svou agresi. Nabízí skupinové terapie. LOM pořádá pro muže kurzy zvládání vzteku. "Základním principem je přijetí odpovědnosti za násilí a nehledání ospravedlnění ve svém okolí - manželka si za to může sama, v práci mám blbého šéfa a tak podobně. Za násilí je odpovědný vždy jeho nositel. Proto je důležité zaměřit se na původce násilí," uvedl Repka.

Na násilí na ženách zaměřila svůj průzkum v roce 2012 agentura EU pro základní práva. Výsledky tehdy ukázaly, že 32 procent Češek nad 15 let někdy zažilo nějaké fyzické či sexuální násilí. Téměř pětinu žen napadl jejich partner. Sedm procent pak mělo zkušenost se sexuálním násilím ze strany partnera.