Velvyslanec: Cesta z Ukrajiny trvala 67 hodin, jednání Ruska a Ukrajiny mě optimismem nenaplňuje

Matula to řekl v rozhovoru s ČTK. Zájmem české diplomacie je obnovit české zastoupení přímo na Ukrajině co nejdříve, v první fázi ale diplomatické pokrytí nebude možné skrze přítomnost v Kyjevě, dodal.

Matula s týmem se vrátili do ČR v neděli 27. února poté, co byly uzavřeny nejprve ambasáda v Kyjevě a posléze i generální konzulát ve Lvově. Velvyslanec stále doufal, že bude moci alespoň v omezeném formátu s redukovaným personálem ambasáda zůstat otevřená. "Chtěli jsme i tímto způsobem vyjádřit naši podporu Ukrajincům," uvedl.

Rozhodnutí o evakuaci padlo 24. února nad ránem, a to krátce po televizním vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina, který hovořil o speciální vojenské operaci na Ukrajině. "V následujících dvou hodinách, kdy jsme prováděli závěrečné kroky před odjezdem z Kyjeva, jsme už slyšeli výbuchy někde z okrajových částí Kyjeva," přiblížil Matula.

Cestu do Česka popsal jako náročnou, komplikovanou a dlouhou zhruba 67 hodin. "Prvních zhruba 15 kilometrů při výjezdu z Kyjeva jsme kvůli dopravním zácpám jeli asi tři hodiny. Prvních 100 kilometrů asi deset hodin," sdělil. Fronty byly na benzinových stanicích i ukrajinsko-rumunské hranici. "Smutný pohled na matky s dětmi, které nevěděly, co si mají počít, co s nimi bude. Jely bez mužů, protože ti již nemohli opouštět zemi," popsal. Ukrajinské úřady s ohledem na mobilizaci nepouštějí ze země muže ve věku od 18 do 60 let.

Ambasády unijních zemí na Ukrajině se snažily koordinovat své kroky. Zpočátku podle Matuly spolupráce a výměna informací fungovala dobře, krátce před evakuací už ale na koordinaci dalšího postupu nebyl čas. "Z koordinace tak pro další období zůstala jen výměna informací, abychom měli přehled, která z ambasád dočasně úřad uzavřela, kdo zůstává na místě," řekl. Za důležité to považuje proto, že pracovníci českého velvyslanectví mohli případně zvažovat poskytnutí pomoci občanům s využitím některé z unijních ambasád, které se evakuovaly později.

V době, kdy ministerstvo zahraničí začalo vydávat doporučení pro cesty a pobyt na Ukrajině, pracovníci ambasády sami obvolávali české občany na Ukrajině zaregistrované v systému Drozd, upozorňovali je na varování resortu a zjišťovali jejich plány. Obvolávali též zástupce českých firem v zemi, lektory českého jazyka a byli v kontaktu s českými členy misí EU a OBSE. "Bohužel, setkali jsme se i s ojedinělými případy, kdy se český občan, který obdržel včas varování, na nás obrátil s žádostí o pomoc, či s dotazem na možnost evakuace až ve chvíli, kdy velvyslanectví již mělo minimální možnost tuto pomoc poskytnout," dodal Matula.

Jeho tým zatím zůstává v Praze. "Naším zájmem ale je obnovit české zastoupení přímo na území Ukrajiny co nejdříve. Časově bude vše záviset na dalším vývoji bezpečnostní situace na Ukrajině," uvedl. Ministerstvo zahraničí chce informovat o způsobu diplomatického pokrytí až v době, kdy bude vše připraveno. "Je jisté, že v první fázi se nebude jednat o přítomnost v Kyjevě," sdělil Matula. Dva zaměstnanci konzulátu ve Lvově působí na nově zřízených konzulárních jednatelstvích v polské Přemyšli a slovenských Košicích.

Matula též uvedl, že při evakuaci měli pracovníci velvyslanectví podporu příslušníků českých bezpečnostních složek.

Matula: Výsledky dosavadních jednání Ruska a Ukrajiny mě optimismem nenaplňují

Dosavadní výsledky jednání mezi Ruskem a Ukrajinou nenaplňují českého velvyslance na Ukrajině Radka Matulu žádným velkým optimismem. Deklarované cíle ruské strany jsou v příkrém rozporu s ukrajinskými červenými liniemi, řekl v rozhovoru s ČTK. Zatím nevidí náznak kompromisu a pozitivního východu z dané situace. Matula s týmem se po ruské invazi na Ukrajinu vrátili do ČR.

Poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska sešly minulé pondělí, tehdy se ale obě strany shodly pouze na tom, že se znovu setkají. Po čtvrtečním druhém jednání obě delegace oznámily pokrok díky dohodě o humanitárních koridorech a evakuaci civilistů. "Požadavky ruské strany, respektive její deklarované cíle jsou v příkrém rozporu s ukrajinskými red lines. Náznak kompromisu, náznak nějakého pozitivního východu z dané situace tedy já osobně, bohužel, zatím nevidím," uvedl Matula.

Nejen celá Evropa se podle velvyslance ocitla po ruské invazi v situaci, kterou si mnozí vůbec nedokázali představit. "Nevěřil jsem, že dojde k takovým lidským, materiálním, ekonomickým ztrátám," řekl. Bylo mu jasné, že Rusko po zveřejnění požadavků vůči Ukrajině a Západu bude chtít a muset reagovat.

"Věřil jsem však spíše názorům, že by se nutně nemuselo jednat o vojenskou akci, vojenskou operaci většího rozsahu," uvedl. Domníval se, že se bude jednat o oficiální rozmístění ruských jednotek na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky. "A jen jsem si kladl otázku, zda se Rusko při rozmisťování svých vojsk zastaví na linii dotyku konfliktu, tak jak v té době existovala, nebo půjde dál," přiblížil.

Myslel si však, že konflikt se omezí na jihovýchod Ukrajiny. "Ostřelování měst, jako je Charkov, Černihov, Kyjev, tím spíše, že se nejedná pouze o objekty vojenské infrastruktury, že se to dotýká civilního obyvatelstva, pro mě bylo a je šokem," dodal Matula.

Když byl ještě v Kyjevě, měl pocit, že ukrajinské vedení se snažilo uklidňovat obyvatelstvo a nevyvolat paniku, která by škodila ekonomice, odrazovala investory a zahraniční firmy. "Minimálně navenek nebyly patrné žádné signály toho, že by se Ukrajina intenzivně připravovala na válku - nedocházelo k mobilizaci záložáků, nějakým zásadním vojenským cvičením či přesunům jednotek. Celkově lze říct, že situace v Kyjevě byla klidná," uvedl.

Ukrajinci podle něj žili hospodářskými problémy, se situací stálého ohrožení byli dávno smířeni i vzhledem k osm let trvajícímu konfliktu na východě země. "Rovněž pro ukrajinská média byla eskalace po všech těch letech tak trochu všedním tématem. Válku považovala za pravděpodobnou méně než polovina obyvatelstva, převládal názor, že Rusko svými kroky pouze vydírá Západ. Stejné názory zastávali i různí renomovaní experti," popsal Matula.

Za hlavní úkol české diplomacie považuje podporu Ukrajiny, jejíž bezpečnost znamená bezpečnost ČR a Evropy. Česko by podle Matuly dále mělo postupovat v součinnosti s EU a NATO. Potěšil jej dosavadní jednotný postoj těchto organizací. Nemůže být podle něj pochyb o tom, že sankce budou mít na Rusko dopad. "Ale prostor je i pro národní reakci. A ta přichází. Mám na mysli především poskytování všemožné pomoci strádající Ukrajině," uvedl. Ocenil v tomto ohledu postup vlády, firem, neziskových organizací i jednotlivců.

Na konci února ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o přijetí země do EU. Podpora členství podle Matuly mezi ukrajinskými občany v posledních letech rostla. "Před začátkem poslední ruské agrese to bylo kolem 65 procent, nyní, kdy se znovu ukázala pravá tvář Ruska, stoupla tato podpora až na asi 85 procent," poznamenal. Roste podle něj též podpora evropské perspektivy země ze strany unijních států.

"Často jsem za těch pět let působení na Ukrajině Ukrajincům říkal, že Ukrajina je pro ČR důležitým, tradičním partnerem… a také sousedem, přestože nemáme společnou hranici. Ukrajina je velmi blízko. Proto ji chceme vidět jako stabilní zemi," řekl velvyslanec. Ukrajina podle něj učinila za poslední roky důležité reformní kroky. "Vždy jsem se vyjadřoval ve prospěch co největšího sbližování Ukrajiny a EU, nyní tuto potřebu cítím ještě více," dodal.