Za tři čtvrtletí zemřelo v Česku o pětinu více lidí než loni

Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Od loňského roku se Česko potýká se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 34.500 lidí. Statistici příčiny úmrtí nezveřejňují.

Počet zemřelých ovlivnilo zejména první čtvrtletí. Od ledna do konce března zemřelo v Česku téměř 47.000 lidí. Šlo tak o nejtragičtější čtvrtletí od vzniku samostatné ČR. Ve druhém čtvrtletí letošního roku bylo podle ČSÚ zemřelých 29.850, ve třetím pak 26.291. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo s koronavirem v 1. čtvrtletí 15.105 lidí, ve 2. čtvrtletí 3318 lidí a ve 3. čtvrtletí 89 lidí.

Nejvíce zemřelých bylo ve věkové skupině 75 až 79 let, zatímco loni bylo ve stejném období nejvíce úmrtí ve skupině 85 až 89 let, uvedli statistici. Během prvního roku života zemřelo celkem 182 dětí, meziročně o 12 méně. Kojenecká úmrtnost dosáhla 2,1 promile.

Za první tři čtvrtletí roku se narodilo 84.719 dětí, o 465 více než loni. Meziročně vzrostl počet dětí narozených jako druhorozené. Prvorozených a dětí třetího a vyššího pořadí naopak ubylo. "Ve věku nejvyšší plodnosti (28–31 let) se aktuálně nacházejí ženy narozené na počátku devadesátých let 20. století, polovinu dětí porodily ženy ročníků narození 1987–1993," uvedli statistici. Mimo manželství se narodilo 48,3 procenta dětí, podobně jako loni ve stejném období.

Druhé čtvrtletí letošního roku bylo celkově přírůstkové a v polovině roku byl počet obyvatel vyšší než na jeho počátku. "Záporné saldo zahraničního stěhování ve třetím čtvrtletí nicméně číslo srazilo zpět dolů," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Za prvních devět měsíců letošního roku se z Česka vystěhovalo 52.355 lidí, což bylo téměř o 29.000 více než za stejné období loni. Do země se naopak přistěhovalo 50.820 lidí, meziročně přibližně o deset tisíc více. Mezi přistěhovalými byla téměř polovina Ukrajinců, Slováci tvořili 11 procent.

Letos zatím ve srovnání s loňským rokem vzrostl počet svateb, lidé se méně rozváděli. Do konce září vstoupilo do manželství 39.513 párů. Bylo to meziročně o 867 svateb více. Stále je to ale výrazný pokles proti roku 2019, který nebyl zasažen epidemií koronaviru. Před dvěma roky bylo za prvních devět měsíců o 8300 svateb více než letos. Nejžádanějšími svatebními měsíci byly v tomto roce srpen a červenec, nejméně se lidé brali v lednu. "Čtyři pětiny ženichů a nevěst vstupovaly do svého prvního manželství," podotkl ČSÚ.

Rozvodem v tomto roce skončilo 15.723 manželství, meziročně zhruba o 300 méně. Více než tři pětiny rozvodů se týkaly párů, které mají alespoň jedno dítě. "Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce, téměř jedna pětina, po dvou až pěti letech od uzavření manželství," dodali statistici.