Zakáže se dojení krav a braní medu včelám?! U Jílkové se strhla hádka

Na otázku, zda by se týrání zvířat mělo přísnější postihovat, odpovídali Václav Láska, senátor a předseda Klubu pro liberální demokracii - SENÁTOR 21, Petr Bendl, poslanec ODS a exministr zemědělství, Robert Plicka, místopředseda spolku Hlas zvířat a advokát, Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy, Kateřina Keira Hrachovcová, herečka a patronka charitativních akcí na pomoc zvířatům a Martin Doležal, advokát, chovatel psů a předseda Kárné komise chovatelského klubu.

Debatu odstartovaly nejasnosti ohledně toho, kdo by měl stát, na jaké straně. Poslanec Bendl totiž moderátorce Jílkové řekl, že není proti zpřísnění trestů. Hovořilo se totiž o různých verzích připravované legislativy. Jílková už pomalu a jistě ztrácela nervy, neboť Bendl, jak je v české politice běžné, neustále chodil okolo horké kaše. Říkal, že je rozhodně pro zpřísnění a pro větší vymahatelnost. "Jak budete hlasovat?," Jílková už začínala být netrpělivá. "Budu hlasovat pro, ale to, co si od toho lidé slibují se nestane," Bendl se konečně vyjádřil. Protistrana ho nicméně podpořila potleskem. 

Je dojení krav a odebírání medu včelám týráním zvířat? Bendl se obává fanatiků

Jílková se rozhodla debatu stočit k Bendlovým obavám z kriminalizace řádných chovatelů zvířat. Někteří fanatici, zejména mladší ročníky, by podle něj byli schopní postihovat i dojení krav a odebírání med u včelám. Takový je současný trend. On sám by každopádně ukládal pachatelům i ústavní léčení. Ředitel Semerád byl zase toho názoru, že ani přísnější tresty nikoho neodradí. Senátor Láska ubezpečil včelaře, že se nemusejí ničeho bát, protože včela není z trestněprávního hlediska považovaná za zvíře. Pak vysvětlil, že jeho hlavním motivem je reagovat na společenské klima, kdy si lidé uvědomují nebezpečnost týrání zvířat, a kdy se hodnota zvířat pomalu a jistě přestává považovat za nižší člověka.

Posléze se diskutovalo, zda se ale při hájení zájmů zvířat neupozaďují lidé. Nikdo například nechodí do rodin a neměří velikost dětských pokojíčků a ani nevydává rodičům oprávnění mít děti. Advokát Plicka vysvětlil, že ochránci zvířat chtějí docílit toho, aby týrání zvířat nebylo přečinem, nýbrž zločinem, a to právě zvýšením té trestní sazby na 6 let. V takovém případě totiž nebudou moct soudy u prvopachatelů ukládat podmíněné tresty odnětí svobody. Doležal nicméně oponoval, že problémy tkví v samotném trestním řízení, a že podle něho ani přijetí nové legislativy na současném stavu nic nezmění. 

Fenám jsou podávány hormony, aby často háraly

Herečka Hrachovcová konstatovala, že se pachatelé často vysmívají policii i veterinářům, protože jim hrozí pouze směšné sankce. Semerád s tím ale nesouhlasil a řekl, že současná právní úprava počítá i se zákazem činnosti. Paní z publika a zástupkyně Hlasu zvířat, která se zabývá množírnami, vysvětlila, že provozovatelé nejsou povinni pustit zástupce veterinářů do svých prostor, aniž by o tom byli předem informováni. Samotný proces kontroly by se podle ní měl zefektivnit. Fenám se dávají hormony, aby čím dál častěji háraly, a porodily víc štěňat. Jsou tam v nevyhovujících podmínkách. 

Bendl řekl, že množírny jsou často nelegálním podnikáním, a tudíž současná právní úprava připouští jak případné zásahy finančních orgánů, tak i Policie ČR, včetně odposlechů. Láska argumentoval, že současnou skutkovou podstatu týrání zvířat nelze aplikovat právě na množírny, což je důvod, proč jsou represivní složky často bezradné. S tím ale nesouhlasil Bendl, protože už dnes se běžně vyšetřují případy ilegálního pálení alkoholu a pančování vína.

Zástupkyně veřejnosti, která obdržela mikrofon, řekla, že se neziskové organizace často obracely na finanční úřady, ale kvůli absenci důkazů si nijak nepomohly. Co se týče množíren, tak ty se často nacházejí v obydlích, do nichž nemůže policie vniknout z důvodu ochrany domovní svobody. Semerád kritizoval chovatele, kteří si pokoutně kupují domácí mazlíčky na benzínkách. Plicka na to reagoval, že nařídit odposlechy lze pouze u trestných činů s horní sazbou osmi let vězení a u daňových úniků ve výši půl milionu. 

Proč nejsou tyrani zvířat zavíráni?

Doležal hovořil o možných odhadech, že je někde páchána trestná činnost. Na to Plicka oponoval, že podezření musí být prokázáno, a že v trestním řízení se nesmí vycházet z dojmů. Jílková řekla, že by se to dalo vyřešit platnou novelou veterinárního zákona o čipování psů. Představitelka České společnosti přátel zvířat, která provozuje už 30 let psí a kočičí útulek, vyjádřila rozhořčení, že žádní tyrani zvířat nikdy nebyli zavření. Ona sama přišla do styku s týranými zvířaty, dostala před soud spoustu pachatelů, kteří ale vždy odešli pouze s podmínkou, a to kolikrát opakovaně.

Láska také řekl, že je problém s přístupem soudů, kteří velmi sporadicky mění podmíněné tresty na nepodmíněné. Pán z publika, který se dostal ke slovu, řekl, že mu týrání zvířat vadí, ale že zvýšení trestů nepovažuje za řešení. Podle jeho názoru to nikoho neodradí. Diskutovalo se ještě o tom, že tyrani zvířat zpravidla ubližují i děti. Představitelka Hlasu zvířat pak řekla, že typickými pachateli bývají zpravidla starší manželské páry, kdy žena týrá zvíře, a muž kasíruje peníze. Výjimečné nejsou případy, kdy takové páry terorizují i děti. Například je nepouštějí ven.

Muž z publika zmínil petici za zákaz klecového chovu slepic. Jílková konstatovala, že už se tím v jejím pořadu zabývali, a že v sázce jsou ceny vajec. Bendl řekl, že se to ale zvládnout dá, a že hodlá hlasovat pro volný pohyb slepic. Láska v závěru diskuze ještě ubezpečil, že se týrání zvířat nekriminalizuje na úkor zájmu lidí. Hrachovcová by bývala byla i proto, aby se zabití zvířata stavěla na roveň usmrcení novorozence. Slečna z řad zástupců občanské společnosti ještě řekla, že soudy musejí prvopachatelům v případě nízké horní sazby ukládat podmíněné tresty. Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž budou zbraně a rostoucí míra kriminality.