Od září nepočítejte s velkými akcemi, vzkazuje ministr kultury

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) avizoval, že by lidé neměli počítat s masovými akcemi pro deseti tisíce účastníků, a to ani od září. Zároveň také hovořil o kauze odvolání ředitele Národní knihovny.

"Je potřeba vrátit knihovnu knihovníkům,“ shrnul jak budoucí vedení instituce, tak novou budovu," uvedl v pořadu Rozstřel na iDNES. Zaorálek také řekl, že jej nárůst počtu nových případů nákazy koronavirem nepřekvapil, a že si Češi povolováním čím dál větších kapacit na hromadných akcích ukrojili příliš velký krajíc.

"Taková čísla ještě neznamenají chybu, my jsme věděli, že si volíme těžší cestu. Angela Merkelová řekla, že žádné velké akce do konce roku nebudou, my jsme povolili akce do tisíce. Věřím, že ty akce mají velkou cenu, a nevzdával bych to,“ hájil šéf resorty kultury liberálnější českou cestu ve srovnání s Německem nebo Rakouskem. 

Pokud jde ale o několikatisícové akce, tak s těmi by lidé počítat neměli. Zaorálek sice připustil, že jsou tlaky na jejich povolení, a to od září, ale že se nejspíš stejně neuskuteční. Pět až deset tisíc lidí se jen tak sejít nemůže a slovy ministra kultury můžeme být jedině rádi, když se udrží akce do tisíce osob.

"Obhospodařovali jsme neziskovou sféru a příspěvkové organizace, teď se nově mohou hlásit i hudební kluby, komerční divadla, pořadatelé festivalů a podobně,“ hovořil šéf resortu kultury o státní podpoře, která by mohla zachránit kulturu.

"Dostáváme se k nové klientele, těm, kteří dělají kulturu komerčně. Pokud nám doloží ztráty, tak až polovinu do maxima pěti milionů jim dáme a takto jim pomůžeme přežít,“ podotkl.

Když se debata stočila k odvolání ředitele Národní knihovny Martina Kocandy, který řídil nejvýznamnější knihovnu v zemi od roku 2017, a kterého jmenoval bývalý ministr kultury Daniel Herman. S jeho odvoláním tehdy nesouhlasily odbory, kterým se nezdál dostatečně kompetentní. Dříve pracoval u Vězeňské služby ČR.

"Národní knihovna není ledajaká instituce. Pro mě je otazník, proč lidé z jiné oblasti, jako je vězeňská služba, byli najednou ve vrcholných funkcích té instituce. Skoro se divím, že to prošlo,“ řekl šéf kultury, který už s bývalým ředitelem knihovny řešil více sporů a problémů.

"Dost mě rozzlobilo, že v případě IT programů, které se dělaly na ministerstvu kultury za více než 1,2 miliard korun z evropských peněz, se šest let marnil čas. Tak sakra, za to by měl být někdo zodpovědný,“ poukázal Zaorálek na to, že Kocanda zrušil rozdělané programy. Trestní oznámení ale na něj podat nechce, protože nemá nic, o co by se mohl opřít.

Ministr kultury si zároveň také postěžoval na Hermana, kterého jeho resort ani příliš nezajímal. "Ve vládě jsem tehdy také byl, ale tehdy to ve mně nevyvolalo pochyby. Nedohlédl jsem tam,“ vyjádřil se ke svému dřívějšímu působení ve vládě Bohuslava Sobotky, kdy stál v čele ministerstva zahraničí.

"Člověk si říká, že je to jen kultura. Ale v té kultuře se dělají investice za miliardy. Mám dojem, že tohle je nakonec zajímalo víc, než samotná problematika kultury,“ uzavřel.

Plní Národní knihovna svojí funkci?

"Je potřeba vrátit knihovnu knihovníkům,“ konstatoval Zaorálek se slovy, že by chtěl vytvořit Výbor pro stavbu nové budovy Národní knihovny, a že je pouze otázkou, jaký bude její účel, jelikož nejde o pouhé postavení domu.

 Národní knihovna podle něj vůbec neplní svojí základní funkci. "Klementinum je dneska schopné schraňovat pouze desetinu knih, které může umístit, aby bylo knihovnou. Tragédie dnešní knihovny je, že tam přijdete a nedostanete ani román světové literatury, ale nepůjčíte si ani poslední romány Milana Kundery,“ kritizoval ministr skutečnost, že není v možnostech knihovny ihned zapůjčit většinu literatury.

Postavení nové budovy je však problematické, jelikož jsou potřeby knihovny velmi flexibilní. Důležitý není ani tak její design, nýbrž funkčnost, kterou musí posoudit nejen architekti, nýbrž i knihovníci.

"Pokládám za jisté, že budova je nutná. Chtěl bych ustanovit výbor, který by měl říci, co potřebujeme a jak by to mělo vypadat. Pak až to představím vládě,“ vyjádřil se Zaorálek k vývoji případné stavby s tím, že by členy výboru měli být nejen reprezentanti vlády a Prahy, nýbrž i urbanisté a knihovníci. 

Do čela Národní knihovny by byl dočasně postaven její dlouholetý zaměstnanec Vít Richter, který by měl přizpůsobit jemu prozatím svěřenou instituci novému řediteli. "Chtěli bychom sestavit výběrovou komisi, která by vybrala definitivně nového ředitele,“ uzavřel ministr kultury.

Související

Knihy, ilustrační foto

Knihovny omezily kontakt se čtenáři, knihy putují do karantény jen výjimečně

Knihovny kvůli koronaviru omezily hlavně přímý kontakt zaměstnanců se čtenáři, například pomocí plexiskel či samoobslužného systému. Knihy do karantény putují jen výjimečně, pracovníci však dbají na přísnou hygienu a rozestupy. Část poboček Městské knihovny v Praze má také kratší otvírací dobu. ČTK to řekli oslovení zástupci knihoven.

Více souvisejících

Národní knihovna Martin Kocanda (Národní knihovna) Lubomír Zaorálek kultura Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 30 minutami

před 54 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek uvedla, že Rusko je ochotné zvažovat mírové návrhy týkající se konfliktu na Ukrajině, pokud budou „realistické“ a budou zohledňovat zájmy Moskvy i situaci „na místě“.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy