Od září nepočítejte s velkými akcemi, vzkazuje ministr kultury

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) avizoval, že by lidé neměli počítat s masovými akcemi pro deseti tisíce účastníků, a to ani od září. Zároveň také hovořil o kauze odvolání ředitele Národní knihovny.

"Je potřeba vrátit knihovnu knihovníkům,“ shrnul jak budoucí vedení instituce, tak novou budovu," uvedl v pořadu Rozstřel na iDNES. Zaorálek také řekl, že jej nárůst počtu nových případů nákazy koronavirem nepřekvapil, a že si Češi povolováním čím dál větších kapacit na hromadných akcích ukrojili příliš velký krajíc.

"Taková čísla ještě neznamenají chybu, my jsme věděli, že si volíme těžší cestu. Angela Merkelová řekla, že žádné velké akce do konce roku nebudou, my jsme povolili akce do tisíce. Věřím, že ty akce mají velkou cenu, a nevzdával bych to,“ hájil šéf resorty kultury liberálnější českou cestu ve srovnání s Německem nebo Rakouskem. 

Pokud jde ale o několikatisícové akce, tak s těmi by lidé počítat neměli. Zaorálek sice připustil, že jsou tlaky na jejich povolení, a to od září, ale že se nejspíš stejně neuskuteční. Pět až deset tisíc lidí se jen tak sejít nemůže a slovy ministra kultury můžeme být jedině rádi, když se udrží akce do tisíce osob.

"Obhospodařovali jsme neziskovou sféru a příspěvkové organizace, teď se nově mohou hlásit i hudební kluby, komerční divadla, pořadatelé festivalů a podobně,“ hovořil šéf resortu kultury o státní podpoře, která by mohla zachránit kulturu.

"Dostáváme se k nové klientele, těm, kteří dělají kulturu komerčně. Pokud nám doloží ztráty, tak až polovinu do maxima pěti milionů jim dáme a takto jim pomůžeme přežít,“ podotkl.

Když se debata stočila k odvolání ředitele Národní knihovny Martina Kocandy, který řídil nejvýznamnější knihovnu v zemi od roku 2017, a kterého jmenoval bývalý ministr kultury Daniel Herman. S jeho odvoláním tehdy nesouhlasily odbory, kterým se nezdál dostatečně kompetentní. Dříve pracoval u Vězeňské služby ČR.

"Národní knihovna není ledajaká instituce. Pro mě je otazník, proč lidé z jiné oblasti, jako je vězeňská služba, byli najednou ve vrcholných funkcích té instituce. Skoro se divím, že to prošlo,“ řekl šéf kultury, který už s bývalým ředitelem knihovny řešil více sporů a problémů.

"Dost mě rozzlobilo, že v případě IT programů, které se dělaly na ministerstvu kultury za více než 1,2 miliard korun z evropských peněz, se šest let marnil čas. Tak sakra, za to by měl být někdo zodpovědný,“ poukázal Zaorálek na to, že Kocanda zrušil rozdělané programy. Trestní oznámení ale na něj podat nechce, protože nemá nic, o co by se mohl opřít.

Ministr kultury si zároveň také postěžoval na Hermana, kterého jeho resort ani příliš nezajímal. "Ve vládě jsem tehdy také byl, ale tehdy to ve mně nevyvolalo pochyby. Nedohlédl jsem tam,“ vyjádřil se ke svému dřívějšímu působení ve vládě Bohuslava Sobotky, kdy stál v čele ministerstva zahraničí.

"Člověk si říká, že je to jen kultura. Ale v té kultuře se dělají investice za miliardy. Mám dojem, že tohle je nakonec zajímalo víc, než samotná problematika kultury,“ uzavřel.

Plní Národní knihovna svojí funkci?

"Je potřeba vrátit knihovnu knihovníkům,“ konstatoval Zaorálek se slovy, že by chtěl vytvořit Výbor pro stavbu nové budovy Národní knihovny, a že je pouze otázkou, jaký bude její účel, jelikož nejde o pouhé postavení domu.

 Národní knihovna podle něj vůbec neplní svojí základní funkci. "Klementinum je dneska schopné schraňovat pouze desetinu knih, které může umístit, aby bylo knihovnou. Tragédie dnešní knihovny je, že tam přijdete a nedostanete ani román světové literatury, ale nepůjčíte si ani poslední romány Milana Kundery,“ kritizoval ministr skutečnost, že není v možnostech knihovny ihned zapůjčit většinu literatury.

Postavení nové budovy je však problematické, jelikož jsou potřeby knihovny velmi flexibilní. Důležitý není ani tak její design, nýbrž funkčnost, kterou musí posoudit nejen architekti, nýbrž i knihovníci.

"Pokládám za jisté, že budova je nutná. Chtěl bych ustanovit výbor, který by měl říci, co potřebujeme a jak by to mělo vypadat. Pak až to představím vládě,“ vyjádřil se Zaorálek k vývoji případné stavby s tím, že by členy výboru měli být nejen reprezentanti vlády a Prahy, nýbrž i urbanisté a knihovníci. 

Do čela Národní knihovny by byl dočasně postaven její dlouholetý zaměstnanec Vít Richter, který by měl přizpůsobit jemu prozatím svěřenou instituci novému řediteli. "Chtěli bychom sestavit výběrovou komisi, která by vybrala definitivně nového ředitele,“ uzavřel ministr kultury.

Související

Knihy, ilustrační foto

Knihovny omezily kontakt se čtenáři, knihy putují do karantény jen výjimečně

Knihovny kvůli koronaviru omezily hlavně přímý kontakt zaměstnanců se čtenáři, například pomocí plexiskel či samoobslužného systému. Knihy do karantény putují jen výjimečně, pracovníci však dbají na přísnou hygienu a rozestupy. Část poboček Městské knihovny v Praze má také kratší otvírací dobu. ČTK to řekli oslovení zástupci knihoven.

Více souvisejících

Národní knihovna Martin Kocanda (Národní knihovna) Lubomír Zaorálek kultura Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy