Od září nepočítejte s velkými akcemi, vzkazuje ministr kultury

"Je potřeba vrátit knihovnu knihovníkům,“ shrnul jak budoucí vedení instituce, tak novou budovu," uvedl v pořadu Rozstřel na iDNES. Zaorálek také řekl, že jej nárůst počtu nových případů nákazy koronavirem nepřekvapil, a že si Češi povolováním čím dál větších kapacit na hromadných akcích ukrojili příliš velký krajíc.

"Taková čísla ještě neznamenají chybu, my jsme věděli, že si volíme těžší cestu. Angela Merkelová řekla, že žádné velké akce do konce roku nebudou, my jsme povolili akce do tisíce. Věřím, že ty akce mají velkou cenu, a nevzdával bych to,“ hájil šéf resorty kultury liberálnější českou cestu ve srovnání s Německem nebo Rakouskem. 

Pokud jde ale o několikatisícové akce, tak s těmi by lidé počítat neměli. Zaorálek sice připustil, že jsou tlaky na jejich povolení, a to od září, ale že se nejspíš stejně neuskuteční. Pět až deset tisíc lidí se jen tak sejít nemůže a slovy ministra kultury můžeme být jedině rádi, když se udrží akce do tisíce osob.

"Obhospodařovali jsme neziskovou sféru a příspěvkové organizace, teď se nově mohou hlásit i hudební kluby, komerční divadla, pořadatelé festivalů a podobně,“ hovořil šéf resortu kultury o státní podpoře, která by mohla zachránit kulturu.

"Dostáváme se k nové klientele, těm, kteří dělají kulturu komerčně. Pokud nám doloží ztráty, tak až polovinu do maxima pěti milionů jim dáme a takto jim pomůžeme přežít,“ podotkl.

Když se debata stočila k odvolání ředitele Národní knihovny Martina Kocandy, který řídil nejvýznamnější knihovnu v zemi od roku 2017, a kterého jmenoval bývalý ministr kultury Daniel Herman. S jeho odvoláním tehdy nesouhlasily odbory, kterým se nezdál dostatečně kompetentní. Dříve pracoval u Vězeňské služby ČR.

"Národní knihovna není ledajaká instituce. Pro mě je otazník, proč lidé z jiné oblasti, jako je vězeňská služba, byli najednou ve vrcholných funkcích té instituce. Skoro se divím, že to prošlo,“ řekl šéf kultury, který už s bývalým ředitelem knihovny řešil více sporů a problémů.

"Dost mě rozzlobilo, že v případě IT programů, které se dělaly na ministerstvu kultury za více než 1,2 miliard korun z evropských peněz, se šest let marnil čas. Tak sakra, za to by měl být někdo zodpovědný,“ poukázal Zaorálek na to, že Kocanda zrušil rozdělané programy. Trestní oznámení ale na něj podat nechce, protože nemá nic, o co by se mohl opřít.

Ministr kultury si zároveň také postěžoval na Hermana, kterého jeho resort ani příliš nezajímal. "Ve vládě jsem tehdy také byl, ale tehdy to ve mně nevyvolalo pochyby. Nedohlédl jsem tam,“ vyjádřil se ke svému dřívějšímu působení ve vládě Bohuslava Sobotky, kdy stál v čele ministerstva zahraničí.

"Člověk si říká, že je to jen kultura. Ale v té kultuře se dělají investice za miliardy. Mám dojem, že tohle je nakonec zajímalo víc, než samotná problematika kultury,“ uzavřel.

Plní Národní knihovna svojí funkci?

"Je potřeba vrátit knihovnu knihovníkům,“ konstatoval Zaorálek se slovy, že by chtěl vytvořit Výbor pro stavbu nové budovy Národní knihovny, a že je pouze otázkou, jaký bude její účel, jelikož nejde o pouhé postavení domu.

 Národní knihovna podle něj vůbec neplní svojí základní funkci. "Klementinum je dneska schopné schraňovat pouze desetinu knih, které může umístit, aby bylo knihovnou. Tragédie dnešní knihovny je, že tam přijdete a nedostanete ani román světové literatury, ale nepůjčíte si ani poslední romány Milana Kundery,“ kritizoval ministr skutečnost, že není v možnostech knihovny ihned zapůjčit většinu literatury.

Postavení nové budovy je však problematické, jelikož jsou potřeby knihovny velmi flexibilní. Důležitý není ani tak její design, nýbrž funkčnost, kterou musí posoudit nejen architekti, nýbrž i knihovníci.

"Pokládám za jisté, že budova je nutná. Chtěl bych ustanovit výbor, který by měl říci, co potřebujeme a jak by to mělo vypadat. Pak až to představím vládě,“ vyjádřil se Zaorálek k vývoji případné stavby s tím, že by členy výboru měli být nejen reprezentanti vlády a Prahy, nýbrž i urbanisté a knihovníci. 

Do čela Národní knihovny by byl dočasně postaven její dlouholetý zaměstnanec Vít Richter, který by měl přizpůsobit jemu prozatím svěřenou instituci novému řediteli. "Chtěli bychom sestavit výběrovou komisi, která by vybrala definitivně nového ředitele,“ uzavřel ministr kultury.