Masakr v Ostravě, Češi zuří: Regulace zbraní? Zbytečně, Česko žádá opak

Tragický útok, při němž zemřelo v úterý dopoledne v ostravské nemocnici šest lidí, vyvolal mezi Čechy emotivní debaty o regulaci legálně držených zbraní. Jak ale ukazují statistiky, problém je někde úplně jinde. A regulace zbraní nic nevyřeší.

Česko se v úterý probudilo do tragického rána. Stavební dělník v nemocnici v Ostravě zastřelil šest pacientů a po několika hodinách otočil zbraň proti sobě. Na internetu se okamžitě rozhořely zuřivé diskuze o tom, jestli by se měla regulace zbraní zpřísnit. A tyto názory podněcují i sami politici.

V souvislosti s debatami o legálně držených zbraních se ale objevuje řada mýtů a nepřesných informací, ty následně vyvolávají obavy a strach u veřejnosti, že by se útoky podobné tomu úternímu mohly opakovat.  Navzdory domněnkám podobným činům nedokáže nikdy nikdo zabránit, a ani regulace zbraní není řešením.

Vyjdeme-li ze statistik, je nutné rozlišit skutečnou střelnou zbraň a plynové zbraně. Druhé zmíněné totiž také dokáží člověka zranit či zabít, jejich prodej ale nepodléhá regulaci a není vázán na zbrojní průkaz. Pořídit si "plynovku" tak může zkrátka každý.

V případě skutečných střelných zbraní totiž není situace tak děsivá, jak se může na první pohled jevit. Minimálně ne u těch legálně držených. Ročně je v Česku zavražděno mezi 100 až 150 lidmi. V případě zastřelení převažují pachatelé, kteří zbraň vlastnili nelegálně, a jak zjistil server zbrojnice.cz, například v loňském roce roce došlo "pouze" ke dvěma vraždám, jejichž pachatelé měli zbraň legálně.

V České republice je zhruba 300 000 držitelů legální zbraně nebo zbraní. Na 100 obyvatel připadá v Česku 16 střelných zbraní. V USA je to 90 střelných zbraní, ve Švýcarsku 45, Švédsko, Norsko, Francie, Island, Německo, Rakousko a mnoho dalších zemí eviduje 30 zbraní na 100 obyvatel. Z pohledu statistiky jsme na tom sice dvakrát hůře než Slovensko, ale dvakrát lépe než řada evropských vyspělých zemí  

Vyplývá to z údajů Small Arms Survey, mnohem zajímavější je ale druhý žebříček. Ten totiž ukazuje, kolik vražd je střelnými zbraněmi, včetně těch nelegálních, skutečné spácháno. V Česku je to 0,12 vražd na 100 tisíc obyvatel, čímž jsme velmi hluboko pod světovým průměrem.

Regulace neznamená, že zbraně zmizí

Ačkoliv lidé napříč sociálními sítěmi ve velkém volají po regulaci zbraní, jen málokdy se lze dočíst, jak přesně by ona regulace měla vypadat. Jde totiž o abstraktní pojem, který dostane konkrétní podobu až ve chvíli, kdy je popsáno, v čem by regulace měla spočívat.

Snížit počet zbraní u jednotlivců? Omezit některé druhy zbraní? Zpřísnit podmínky pro získání zbraně? Možností je řada, ani jedna ale nikdy nevyřeší ten nejzásadnější problém. Vraždit se totiž bude dál. Když ne střelnou zbraní, tak chladnou zbraní. A když ne legální střelnou zbraní, tak nelegální.

Ostatně to, že zrovna úterní tragédie vyvolala debaty o regulaci zbraní, je samo o sobě na pováženou. Útočník z ostravské nemocnice totiž vraždil nelegálně drženou zbraní. A tu si dnes může za pár dní opatřit každý. Sehnat obyčejnou pistoli není ani přes všechny přísné kontroly ze strany úřadů, celníků a policistů, nic těžkého.

Regulace zbraní by tak mohla vyvolat spíše opačný efekt, kdy by se lidé začali více shánět po nelegálních zbraních. A ty nepodléhají žádné evidenci, tudíž by se v případě spáchání trestného činu situace kriminalistům jen zhoršila.

Problém tak nelze hledat jen ve střelných zbraních, zejména těch držených legálně. Problém je a vždy bude i v lidech, kteří je používají. To ostatně potvrzuje například sociolog Ivan Gabal, který ve vysílání Českého rozhlasu uvedl, že by se Česko mělo zaměřit spíše na psychologickou podstatu věci.

"Nelegální zbraň pro něj nebyla žádnou bariérou. Musíme proto také řešit problém psychologie kolem zbraní. A to už je mimo zbraňovou zónu, protože když se někdo zblázní, tak si zbraň sežene," okomentoval úterní řádění vraha.

Regulace? Nebude. Česko chce pravý opak

Skutečnost je ale taková, že když už k nějaké formě regulace zbraní dojde, Česko projeví snahy o to ji zrušit. Ostatně naposledy před týdnem Soudní dvůr Evropské unie zamítl českou žalobu proti směrnici omezující držení zbraní. 

Normu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky přitom navrhla Evropská komise v reakci na teroristické útoky v Evropě. Právě po nich se zvedly největší debaty o legálnosti držení zbraní, navzdory tomu, že většina teroristů zbraně vlastnila nelegálně.

Země EU i europarlament normu schválily předloni, Česko ale namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. A případ se dostal až k evropskému soudu.

Regulace zbraní tak není pravděpodobně na pořadu dne, a i kdyby k ní došlo v jakékoliv formě, nezabrání tomu, aby se případy podobné tomu úternímu neopakovaly. 

Související

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

Více souvisejících

zbraně střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě (10. 12. 2019)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy