Češi chtějí kratší pracovní týden. Nemáme na to, skončili by jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech

Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to dle ekonoma Kovandy z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který zveřejnila ČTK. 

Česká ekonomika si zatím plošné zkrácení pracovní doby nemůže dovolit. Naopak, debata o prodloužení věku do důchodu je dokladem, že Češi musí v souhrnu pracovat více – déle –, aby stát vůbec měl na svůj provoz, resp. aby se nemusel ještě notně hlouběji zadlužovat vinou až přílišného deficitu penzijního systému.

Odbory či někteří politici, například sociální demokraté, žádali zkrácení pracovního týdne už v letech před válkou a pandemií, circa 2018. Tehdy se Česku dařilo snižovat své veřejné zadlužení v poměru k HDP, nakonec až pod úroveň třiceti procent. To je dnes naprosté sci-fi. Daný poměr narůstá nad úroveň 45 procent a vláda zatím nepředložila recept, jak tento nárůst zastavit. Nicméně ani kolem rok 2018 nebyl nápad na plošné zkrácení pracovního týdne šťastný. Důkaz pro to nabízí nejen současný neutěšený stav veřejných financí, který by byl při kratší pracovní době ještě neutěšenější. Důkaz totiž nabízejí také plameny a haldy odpadků v ulicích Paříže a dalších francouzských měst. Tamní lid se bouří proti právě navýšení věku odchodu do důchodu, a to z 62 na 64 let.    

Francie přitom se zkrácenou pracovní dobou experimentuje už dlouhá desetiletí. Na přelomu tisíciletí tam například zaváděli 35hodinový pracovní týden. Francouzští politici to zdůvodňovali tak, že chtějí snížit nezaměstnanost a dát lidem možnost žít vyváženější život. Vyváženější ve smyslu příznivějšího rozdělení času mezi práci a volný čas.

Jenže Francie po letech stále čelí poměrně vysoké míře nezaměstnanosti. Nyní se pohybuje kolem úrovně sedmi procent a je tudíž zhruba třikrát vyšší než v Česku. Nenaplňuje se tak představa, že Francouzi se díky kratšímu pracovnímu týdnu mezi sebou o dané množství práce jaksi podělí, a zvýší tak zaměstnanost.

Slavné to zjevně není ani s dosahováním rovnováhy mezi volným časem a časem věnovaným práci. V těchto dnech Organizace spojených národů zveřejnila svoji pravidelnou studii (zde), ve které porovnává životní spokojenost obyvatelstva jednotlivých zemí. Vítězí Finové.

A klíčovým důvodem je právě jejich vyvážená dělba času mezi práci a volno. Francouzi se umisťují až na 20. příčce. I Češi jsou na tom lépe. Umisťují se osmnáctí.

Francouzský příklad tedy zřetelně ukazuje, že kratší pracovní týden není automatickou zárukou ani nižší nezaměstnanosti, ani větší spokojenosti obyvatelstva. Češi jsou spokojenější než Francouzi i přesto, že si pracovní týden dosud nezkrátili. Spíše však: právě proto, že si jej nezkrátili.

Kratší pracovní týden znamená, že zaměstnavatel získá za stejné peníze, tedy za stejnou mzdu, méně zaměstnancovy práce. Mzda totiž zůstává stejná jako před zkrácením pracovní doby. Takže zaměstnavateli se tím pádem produkce prodražuje, protože musí rázem za stejně dlouhou pracovní dobu zaplatit svým zaměstnancům více. To je mimochodem také proinflační. Inflace je přitom v Západě na svých maximech za několik desetiletí. Je třeba působit protiinflačně, nikoli proinflačně.  

Ve Francii navíc zkracování pracovního týdne citelně přispělo k tomu, že země ztratila konkurenceschopnost v průmyslové výrobě. Do zahraničí výrobu přesunuly průmyslové podniky, které byly ještě v 60. nebo 70. letech hustě rozesety zejména po severovýchodě země.

Nezaměstnaní Francouzi, kteří v nich mohli najít práci, leč bohužel nenašli, se v letech 2018 a 2019 v svém zmaru bouřili nejen v ulicích Paříže. Říkali si žluté vesty, zapalovali auta i banky a stali se zjevně inspirací mnohým z dnešních protestujících.

Jak se tedy v Česku poučit z – nejen – francouzského fiaska s kratší pracovní dobou? Jak docílit toho, aby se pracovní týden zkrátil, a nezaměstnanost a nespokojenost obyvatelstva nevzrostly?

Politici ani odbory by neměli nic plošně nařizovat. Nechme na firmách samotných, ať mohou kratší pracovní dobu zavést jako benefit. Firmy si samy spočítají, zda se jim to vyplatí.

Pokud je budeme nutit, aby pracovní dobu zkrátily, část z nich se dost možná přestěhuje „za kopečky“. A Češi budou čelit vyšší nezaměstnanosti či třeba i vyšší inflaci a jejich životní spokojenost klesne na úroveň Francouzů nebo ještě níž. 

Související

Ilustrační fotografie.

V Česku má třetina zaměstnanců nadváhu, vyplývá z průzkumu

Zhruba třetina zaměstnanců firem v Česku má nadváhu a dalších 27 procent je obézních. Častěji jsou to muži než ženy a problém se netýká jen lidí, kteří mají sedavé zaměstnání, ale i pracovníků na výrobních a dělnických pozicích. Vyplynulo to ze statistiky společnosti Preventado, která se zabývá ochranou zdraví při práci a pracovala se vzorkem 17.000 zaměstnanců.
Senát

Senát bude řešit ochranu zaměstnanců a usnadnění stavby horkovodu do Brna

Senát bude příští týden schvalovat novely o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o usnadnění stavby horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Zabývat se má také situací týkající se Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Nemá ale podle programu řešit nedávnou stížnost na vedení ústavu a jeho radu, ale problémy s odpovídajícím zázemím této instituce.

Více souvisejících

zaměstnanci zaměstnavatelé pracovní doba Lidé

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump usvědčil sám sebe, obžaloba má pevný základ. Republikáni nejsou jednotní

Republikáni nejsou vůči obžalobě proti Donaldu Trumpovi jednotní. Republikánský guvernér státu New Jersey Chris Christie se proti němu staví tvrdě, zatímco jeho nejsilnější protivník u prezidentských voleb 2024 DeSantis zvolil smírný tón a postavil se za bývalého prezidenta. Ten přitom usvědčil sám sebe prostřednictvím nahrávky, kde obvinil generála Milleyho z toho, že se proti němu v posledních dnech prezidentského mandátu jakýmsi způsobem spikl. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Finále se hrálo na stadionu Slavie v pražském Edenu.

Pražské finále EKL ovládl West Ham se Součkem a Coufalem. Fiorentině lepší výkon nestačil

Ve středu večer byl k vidění na území České republiky jedinečný fotbalový duel. Konkrétně v pražském Edenu se odehrálo finále Evropské konferenční ligy, v němž se střetli fotbalisté Fiorentiny a West Hamu. Šlo navíc o finále s výrazným českým podtextem. Kromě toho, že se hrálo v Praze, za West Ham v základní sestavě nastoupili čeští reprezentanti Vladimír Coufal a Tomáš Souček, v dresu Fiorentiny se až v samotném závěru objevil další český krajan Antonín Barák. O tom, že nakonec londýnský celek získá první evropskou trofej od roku 1965, se v závěru po brejkové situaci postaral Bowen, jenž tak navázal na předešlou branku z penalty svého spoluhráče Benrahmi. Na tu ještě jinak fotbalovější Fiorentina dokázala rychle zareagovat gólem Bonaventury, ale v závěru už podruhé v zápase vyrovnat nedokázala. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Federální obžaloba proti Trumpovi zveřejněna. Čelí 37 bodům, ponechal si přísně tajné materiály

Bývalý prezident Spojených států Donald Trump čelí obžalobě hned z několika trestných činů, obžaloba má 37 bodů. Sám exprezident na sociálních sítích již během odpoledne uvedl, že byl obviněn v souvislosti s nakládáním s utajovanými záznamy o národní bezpečnosti, a napsal, že byl předvolán na úterý k federálnímu soudu ve floridském Miami, píše server Politico. Večer ale přišla překvapivá zpráva: obžaloba byla zveřejněna.

včera

Aktualizováno včera

včera

Meta Platforms

Konkurence pro Twitter? Nová textová síť společnosti Meta má slibný potenciál

Společnost Meta podle informací stanice BBC ukázala zaměstnancům plány na textovou sociální sít, která má konkurovat Twitteru. Potvrdil to mluvčí společnosti. „Zkoumáme samostatnou decentralizovanou sociální síť pro sdílení textových aktualizací,“ řekl. Věří, že existuje možnost pro samostatný prostor, kde mohou tvůrci a veřejně známé osobnosti sdílet aktuální informace o svých zájmech.

včera

včera

Pentagon

USA pošlou Ukrajině podporu v hodnotě 2,1 miliardy dolarů, půjde hlavně o protivzdušnou obranu

Ministerstvo obrany Spojených států dnes na svých webových stránkách oznámilo další balík vojenské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 2,1 miliardy dolarů. Zahrnuje kritické součásti protivzdušné obrany a munice a je poskytován v rámci Iniciativy pro bezpečnostní pomoc Ukrajině (USAI). Kyjev se od loňského února brání ruské invazi a dostává se mu štědré západní a zejména americké podpory.

včera

Aktualizováno včera

Rusové jsou divoši a hrozba pro svět, shodují se Ukrajinci po zničení přehrady. Záplavy zabily pět lidí

Rusové dále ostřelují Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny, z níž se evakuují obyvatelé ohrožení záplavami. Ty s nejvyšší pravděpodobností rozpoutali právě okupanti po likvidaci Kachovské vodní nádrže. Zemřelo osm lidí, dalších 13 se pohřešuje. V důsledku ostřelování bylo zraněno 11 lidí. Ukrajinským úřadům se podařilo evakuovat bezmála tři tisíce osob. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy