Češi chtějí kratší pracovní týden. Nemáme na to, skončili by jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech

Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to dle ekonoma Kovandy z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který zveřejnila ČTK. 

Česká ekonomika si zatím plošné zkrácení pracovní doby nemůže dovolit. Naopak, debata o prodloužení věku do důchodu je dokladem, že Češi musí v souhrnu pracovat více – déle –, aby stát vůbec měl na svůj provoz, resp. aby se nemusel ještě notně hlouběji zadlužovat vinou až přílišného deficitu penzijního systému.

Odbory či někteří politici, například sociální demokraté, žádali zkrácení pracovního týdne už v letech před válkou a pandemií, circa 2018. Tehdy se Česku dařilo snižovat své veřejné zadlužení v poměru k HDP, nakonec až pod úroveň třiceti procent. To je dnes naprosté sci-fi. Daný poměr narůstá nad úroveň 45 procent a vláda zatím nepředložila recept, jak tento nárůst zastavit. Nicméně ani kolem rok 2018 nebyl nápad na plošné zkrácení pracovního týdne šťastný. Důkaz pro to nabízí nejen současný neutěšený stav veřejných financí, který by byl při kratší pracovní době ještě neutěšenější. Důkaz totiž nabízejí také plameny a haldy odpadků v ulicích Paříže a dalších francouzských měst. Tamní lid se bouří proti právě navýšení věku odchodu do důchodu, a to z 62 na 64 let.    

Francie přitom se zkrácenou pracovní dobou experimentuje už dlouhá desetiletí. Na přelomu tisíciletí tam například zaváděli 35hodinový pracovní týden. Francouzští politici to zdůvodňovali tak, že chtějí snížit nezaměstnanost a dát lidem možnost žít vyváženější život. Vyváženější ve smyslu příznivějšího rozdělení času mezi práci a volný čas.

Jenže Francie po letech stále čelí poměrně vysoké míře nezaměstnanosti. Nyní se pohybuje kolem úrovně sedmi procent a je tudíž zhruba třikrát vyšší než v Česku. Nenaplňuje se tak představa, že Francouzi se díky kratšímu pracovnímu týdnu mezi sebou o dané množství práce jaksi podělí, a zvýší tak zaměstnanost.

Slavné to zjevně není ani s dosahováním rovnováhy mezi volným časem a časem věnovaným práci. V těchto dnech Organizace spojených národů zveřejnila svoji pravidelnou studii (zde), ve které porovnává životní spokojenost obyvatelstva jednotlivých zemí. Vítězí Finové.

A klíčovým důvodem je právě jejich vyvážená dělba času mezi práci a volno. Francouzi se umisťují až na 20. příčce. I Češi jsou na tom lépe. Umisťují se osmnáctí.

Francouzský příklad tedy zřetelně ukazuje, že kratší pracovní týden není automatickou zárukou ani nižší nezaměstnanosti, ani větší spokojenosti obyvatelstva. Češi jsou spokojenější než Francouzi i přesto, že si pracovní týden dosud nezkrátili. Spíše však: právě proto, že si jej nezkrátili.

Kratší pracovní týden znamená, že zaměstnavatel získá za stejné peníze, tedy za stejnou mzdu, méně zaměstnancovy práce. Mzda totiž zůstává stejná jako před zkrácením pracovní doby. Takže zaměstnavateli se tím pádem produkce prodražuje, protože musí rázem za stejně dlouhou pracovní dobu zaplatit svým zaměstnancům více. To je mimochodem také proinflační. Inflace je přitom v Západě na svých maximech za několik desetiletí. Je třeba působit protiinflačně, nikoli proinflačně.  

Ve Francii navíc zkracování pracovního týdne citelně přispělo k tomu, že země ztratila konkurenceschopnost v průmyslové výrobě. Do zahraničí výrobu přesunuly průmyslové podniky, které byly ještě v 60. nebo 70. letech hustě rozesety zejména po severovýchodě země.

Nezaměstnaní Francouzi, kteří v nich mohli najít práci, leč bohužel nenašli, se v letech 2018 a 2019 v svém zmaru bouřili nejen v ulicích Paříže. Říkali si žluté vesty, zapalovali auta i banky a stali se zjevně inspirací mnohým z dnešních protestujících.

Jak se tedy v Česku poučit z – nejen – francouzského fiaska s kratší pracovní dobou? Jak docílit toho, aby se pracovní týden zkrátil, a nezaměstnanost a nespokojenost obyvatelstva nevzrostly?

Politici ani odbory by neměli nic plošně nařizovat. Nechme na firmách samotných, ať mohou kratší pracovní dobu zavést jako benefit. Firmy si samy spočítají, zda se jim to vyplatí.

Pokud je budeme nutit, aby pracovní dobu zkrátily, část z nich se dost možná přestěhuje „za kopečky“. A Češi budou čelit vyšší nezaměstnanosti či třeba i vyšší inflaci a jejich životní spokojenost klesne na úroveň Francouzů nebo ještě níž. 

Související

Vláda ČR

Zkušební doba se prodlouží, výpovědní zkrátí, rozhodla vláda

Od ledna se prodlouží zkušební doba pro řadové zaměstnance na čtyři měsíce a pro vedoucí pracovníky na osm měsíců. Výpovědní doba se naopak zkrátí. Nezletilí budou mít možnost pracovat na letní brigádě již od čtrnácti let místo dosavadních patnácti let, jak bylo předtím.

Více souvisejících

zaměstnanci zaměstnavatelé pracovní doba Lidé

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Blíží se konec Jablonce, jak jsme ho doposud znali? Vedení navrhlo Peltovo odvolání

Až začne nová sezóna fotbalové Chance ligy, dost pravděpodobně v ní vstoupí severočeský Jablonec do nové éry. Éry bez Miroslava Pelty. Tomu byl v tomto týdnu Vrchním soudem v Praze v rámci dotační kauzy na ministerstvu školství spočívající v manipulování sportovních dotací potvrzen trest odnětí svobody na 5,5 roku. Na základě toho tak ve čtvrtek vedení jabloneckého klubu odvolalo Miroslava Peltu z představenstva, přičemž ho ale jmenovalo výkonným ředitel klubu, jenž by měl mít hlavní úkol v podobě přípravě klubu na novou sezónu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čerpací stanice

Ropné velmoci se dohodly. Jak se to projeví na cenách pohonných hmot?

Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Chemické zbraně

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Huascarán

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru

Před 55 lety, na jaře roku 1970, se z Československa vydala do Peru výprava horolezců, z nichž někteří patřili k těm nejlepším na světě. Celá expedice byla však velmi nešťastná a plná tragédií. Ukončilo ji obrovské neštěstí posledního květnového dne. Nikdo z účastníků se domů už nevrátil.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Petr Fousek

Český fotbal si zvolil nového šéfa. Fouska po čtyřech letech nahrazuje Trunda

Právě s ním se moc nepočítalo, platil za outsidera. Nakonec ale celkem překvapivě v rámci čtvrteční volby 27. řádné valné hromady Fotbalové asociace ČR (FAČR) zvítězil a to ve druhém kole, které bylo už jen formalitou a kde získal od delegátů v součtu obou komor 158 hlasů (104 za Čechy a 54 za Moravu). Řeč je o dosavadním majiteli fotbalové Mladé Boleslavi Davidu Trundovi, jenž tak po čtyřech letech nahrazuje jednoho ze svých vyzyvatelů Petra Fouska. Novými místopředsedy se pak stali Tomáš Pešír za Čechy a Zdeněk Grygera za Moravu.

včera

Donald Trump

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů

Nejvyšší soud Spojených států v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může dočasně zrušit legální status více než 500 000 migrantů žijících v zemi. Verdikt ruší předchozí rozhodnutí federálního soudce, které bránilo ukončení tzv. humanitárního "parole" programu – imigrační politiky zavedené bývalým prezidentem Joem Bidenem.

včera

včera

Eva Decroix (použito se svolením Evy Decroix)

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ostře zaútočil na premiéra Petra Fialu kvůli rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka, která souvisí s podezřelým prodejem bitcoinů. Podle Babiše se nejedná o obyčejnou aféru, ale o závažný skandál s možným trestněprávním přesahem. Na sociální síti X obvinil vládu z praní peněz pocházejících z drog.

včera

včera

Pavel Blažek

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že po dohodě s premiérem Petrem Fialou podává demisi. Důvodem je kontroverzní přijetí daru v podobě bitcoinů v hodnotě 956,8 milionu korun, které ministerstvu věnoval bývalý trestanec Tomáš Jiřikovský. Blažek trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil, ale nechce nadále poškozovat pověst vlády.

včera

včera

Vlny / tsunami

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál

Podle výzkumu provedeného University of Plymouth došlo během posledních dvaceti let k ztmavnutí více než jedné pětiny světového oceánu. Tento jev, který zahraniční odborníci nazývají „ocean darkening“ a nastává tehdy, když se kvůli změnám v horní vrstvě vody sníží hloubka, do které je schopno proniknout sluneční světlo.

včera

Sebevražda - ilustrační foto

Sebevraždy ve světě: Jak si stojí Česko v porovnání s USA a Japonskem

Ročně si vezme svůj vlastní život podle údajů Světové zdravotnické organizace přes 800 000 osob, což představuje přibližně 2 190 případů denně. Sebevražda je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 29 let a vykazuje nejvyšší míry výskytu u seniorů nad 69 let.

včera

Trump nás konečně začíná chápat, pochvaluje si Kreml. Ukrajině zajistíme bezpečnostní záruky, reaguje EU

Ruský Kreml ocenil, že ve Washingtonu začíná být lépe chápán postoj prezidenta Vladimira Putina ohledně případného členství Ukrajiny v NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval na vyjádření Keitha Kellogga, vyslance Donalda Trumpa pro Ukrajinu, který označil ruské obavy ze vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance za „opodstatněné“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy