Česko se otevírá Číně: Čína chce v ČR stavět silnice, železnice i Temelín. Jedná se i o přílivu turistů

O budování silnic a železnic, spolupráci ve zdravotnictví či přílivu turistů začali dnes spolu v Praze jednat čeští a čínští politici a stovky podnikatelů z obou zemí. Čínská strana by stála také případně o dostavbu Temelína a Dukovan, pokud by se vypisoval nový tendr. Nedaleko Hradu, kde se dvoudenní Čínské investiční fórum koná, protestovali proti potlačování lidských práv v Číně aktivisté.Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je rozvoj vztahů s Čínou jednou z priorit české vlády. Zmínil se o spolupráci ve zdravotnictví, turistice, průmyslu, vědě, vysokém školství, zemědělství či ochraně životního prostředí. Zájem turistů i investorů z Číny by mohla posílit nová letecká linka z Prahy do Šanghaje či Pekingu, která by mohla začít fungovat příští rok, míní Sobotka.Čína by se chtěla podílet na výstavbě infrastruktury a na dalších záležitostech nejen v Česku, ale i v ostatních zemích střední a východní Evropy, uvedl dnes čínský vicepremiér Čang Kao-li. Pomoci tomu má i nová asociace, jejímž cílem je posílit regionální spolupráci mezi asijskou zemí a 16 státy. Představitelé ČR a Číny o tom dnes podepsali v Praze memorandum.V Česku mají Číňané podle vedení ministerstva průmyslu zájem v případě vypsání nového tendru dostavět temelínskou jadernou elektrárnu. Podobná nabídka platí i pro případnou zakázku pro Jadernou elektrárnu Dukovany.Sobotka na fóru zmínil také to, že obě země mají odlišné tradice, zřízení i názory na určité věci. Proto je podle premiéra důležitá otevřená diskuse, a to i o lidských právech. Ta podle prezidenta Miloše Zemana nejsou však jen politická, ale také hospodářská a sociální. V nich udělala Čína obrovský pokrok, míní hlava státu. Od svého čínského protějšku dnes Zeman dostal pozvání do Číny, které mu tlumočil čínský vicepremiér. Na návštěvu by se měl vypravit koncem října. Podle mluvčího Hradu prezident čínskou stranu vyzval ke zvýšení objemu investic v Česku. Čang v této souvislosti zmínil právě infrastrukturu, zemědělství, zdravotnictví či cestovní ruch.Čínské investiční fórum pořádá Smíšená česko-čínská komora. Účastní se ho 500 hostů z Číny a 700 z Česka. Průzkum svazu průmyslu a dopravy ukázal, že šestina tuzemských vývozců považuje Čínu za oblast svého exportního zájmu. Ten by mohl ještě vzrůst. Ministr Jan Mládek dnes také uvedl, že nejblíže z budoucí spolupráce je dokončení dohody o licenční výrobě vozů Tatra v Číně, která by mohla být podepsána už při návštěvě prezidenta Zemana v Číně.Nejen na obchod, ale také na podmínky v zemi a na lidská práva je potřeba brát ohled podle aktivistů i některých politiků. U Hradu proti utlačování členů duchovního hnutí Fa-lun-kung v Číně protestovaly asi dvě desítky lidí. Obviňují čínského vicepremiéra Čanga z podílu na pronásledování stoupenců hnutí a z genocidy. "Nechceme blokovat obchody s Čínou. Chceme ale upozornit na to, že pokud budeme investovat v Číně, tak z toho může mít zisk čínská komunistická strana," řekla předsedkyně Asociace Falun Gong ČR Veronika Sunová. Podle ní získané peníze může režim použít na pronásledování.K Hradu přišly čínskou delegaci pozdravit i desítky Číňanů. Někteří z nich slovně i fyzicky napadli několik aktivistů. Musela zasahovat policie.Protestní petici organizuje také česká pobočka Amnesty International. Vyzývá vládu, aby české zájemce o investování v Číně informovala o tamních podmínkách. Varuje, že by se čeští podnikatelé mohli podílet na porušování práv čínských pracovníků. To, že se fórum nezabývá otázkou lidských práv, vadí i některým politikům. Podle Martina Bursíka (LES), který byl mezi protestujícími na náměstí, i obchod musí mít nějaká pravidla a na fóru by ses mělo jednat také o sociálních a ekologických tématech.Čína by se ráda ve střední a východní Evropě soustředila na stavbu železnic. S tou má mnoho zkušeností. ČLR má třetí nejdelší železniční síť na světě (za USA a Ruskem) a její rozsah neustále narůstá, takže se očekává posun na první místo v blízké budoucnosti. 34 300 km železničních tratí je elektrifikováno (cca 37 %). Celková kombinovaná délka tratí pro vysokorychlostní železniční dopravu (celkem 13) stoupla v r. 2012 na 9 536 km (dle MŽ). Již nyní je čínská železnice nejvytíženější, představujíc 25% globální železniční dopravy na pouhých 7% kolejového svršku. Na druhou stranu v poměru velikosti země a její populace k železniční síti je její hustota v ČLR (měřeno v km železnice na 1 mil. obyvatel) na jedné desetině stavu v Rusku, USA či Kanadě.

Do roku 2015 by měly železniční tratě v ČLR dosáhnout celkové délky 120 000 km s tím, že 60 % tratí bude elektrifikováno a zdvojeno, což by mělo stát čínskou ekonomiku cca 209 mld. USD. Dále pak do roku 2020 měl být podstatně zvětšen rozsah tratí s přepravní rychlostí od 200 km/hod. na celkově 16 tis. km a rozšířena síť železničních tratí v nerozvinutých regionech západní ČLR na celkovou délku 40 tisíc km ( zhruba o 16 tis. km), uvedlo businessinfo.cz.