Děsivé odhalení: Firma nedá politické straně peníze, na trhu si neškrtne?

Vedle rizika střetu zájmů upozorňuje analýza i na konkrétní pochybení politických stran nebo porušení zákona z jejich strany. Toho se podle analýzy v minulosti dopustily ODS, ČSSD, KDU-ČSL nebo KSČM, když přijaly dary od městských podniků, což je nezákonné.

"Jako první jsme zpracovali úplnou databázi darů politickým stranám posledních let a propojili ji s informacemi o zakázkách, dotacích a jiných rizikových faktorech. Výsledky ukazují na zásadní problém v systému financování a kontroly politických stran - jsou zde evidentní obrovská rizika střetu zájmů, využívání bílých koňů i reálná porušení zákona," komentoval výsledky výzkumu předseda sdružení Jiří Skuhrovec.

Studie, která se zaměřila na období mezi roky 2006 a 2013, ukázala, že firmy darující politickým stranám za tuto dobu získaly veřejné zakázky za zhruba 390 miliard korun. Darující společnosti přitom dostávají o 46 až 57 procent více veřejných zakázek než ty, které politické strany nepodporují.

Dary, které u hlavních českých politických stran tvoří od deseti do 30 procent všech jejich příjmů, pochází nezřídka od firem, které nemají oficiálně žádné zaměstnance, jsou registrovány na hromadné adrese, nedají se zjistit jejich skuteční majitelé, nebo sídlí v daňových rájích.

Studie, která využívala data serveru PolitickeFinance.cz, upozorňuje například na to, že u sociální demokracie, lidovců, ODS nebo TOP 09 tvoří více než 30 procent darů příspěvky firem, které získaly veřejné zakázky. U stejných stran je také více než 20procentní podíl příspěvků od společností čerpající evropské dotace.

"Přílišná závislost stran na soukromých dárcích vcelku pochopitelně vede k tomu, že strany často takovým dárcům musejí něco slíbit. V některých zemích se snaží této hrozbě předcházet tím, že jsou nastaveny limity pro výši darů od jednotlivých dárců. Jenomže strany pak často hledají způsoby, jak velké dary od jednoho dárce různými způsoby „rozepisovat" na množství menších, popřípadě je schovávají za členské příspěvky," říká k problematice financování stran politolog Jiří Pehe.

"Přílišná závislost na státním financování je ovšem také problematická. Může například vést k prorůstání stran se státem, před čímž varuje i česká ústava, a což byl také důvod proč prezident Václav Havel dosáhl v roce 2000 u Ústavního soudu zrušení části zákona o financování politických stran, když soud uznal, že státní příspěvek jednoho milionu korun za každého poslance a senátora pro tu kterou stranu je příliš vysoký," dodal Pehe.