Jak církev naloží s penězi z restitucí? Finišuje jednání o druhém fondu

"Je možné mít podfondy s různými poskytovateli a toho my jsme využili. Jsme jedni z prvních, kteří to v České republice vůbec budou mít," uvedl Holub. Jak se bude dál rozvíjet, je podle něj zatím otázkou. "Jsme na úplném začátku. Církev plánuje dlouhou spolupráci. Věříme, že s touto bankou vydržíme 30 let," dodal. Pro katolíky je fond základem, z něhož by se měl do budoucna financovat život církve.

Z jeho výnosů by se tedy měla platit celá církevní služba včetně některých služeb, například v sociální oblasti, jako je bydlení či péče o seniory a vážně nemocné pacienty v hospicích. Do fondu by měly vkládat peníze jednotlivé diecéze a v budoucnu i některé řády.

Mluvčí Finanční skupiny České spořitelny Pavla Kozáková se ke spolupráci nechtěla vyjadřovat. "V této věci jsme vázaní mlčenlivostí," odpověděla ČTK. Katolický fond, pro který investiční společnost ČSOB Asset Management už zajišťuje administraci i obhospodařování portfolii, funguje od července minulého roku. Zda budou do fondu moct investovat i jiní investoři než církev, rozhodují podle mluvčí ČSOB Pavly Hávové podílníci fondu, kteří schvalují jednotlivé kandidáty a návrh správní rady.

Holub již dříve řekl, že zisk bude výnosem pro vkladatele, tedy jednotlivé diecéze. Ty jsou svobodné v tom, kolik peněz do fondu vloží. Diecéze nebo řeholní řády výnosy použijí na investice do škol, hospiců, oprav kulturních památek nebo na platy. Postupně jim totiž budou klesat příspěvky od státu. Fond respektuje při svých investicích morální a etická hlediska. Vyloučeny jsou třeba společnosti vyrábějící alkohol či zbraně.

Podle zákona o majetkovém vyrovnání má stát 16 církvím a náboženským spolkům do roku 2043 vyplatit jako náhradu za nevydaný majetek dohromady 59 miliard korun navýšených o inflaci. Mluvilo se také o tom, že by část této částky dostaly formou dluhopisů. V restitucích mají církve dostat také nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Zároveň se církvím postupně snižuje příspěvek na podporu činnosti, který v době přijetí zákona činil asi 1,5 miliardy korun ročně.