Bezvládí v ERÚ? Začal nesoulad mezi služebním a energetickým zákonem

Praha - Od Nového roku nastal ohledně statutu vedení tuzemského Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nesoulad mezi služebním a energetickým zákonem. Úřad už dříve varoval, že kvůli tomu, že jeho vedení přejde od začátku letošního roku pod služební zákon, nastane bezvládí.

Ministerstvo průmyslu dosud argumentovalo tím, že funkce předsedkyně i organizace úřadu zůstanou stejné do konce července 2017, kdy předsedkyni ERÚ Aleně Vitáskové končí současný mandát. Úpravu energetického zákona, která by to měla potvrdit, nicméně MPO předložilo. Poslanci ji ale zatím neschválili, ve třetím čtení ji projednají zřejmě tento měsíc.

"Od 1. ledna 2016 reálně nastane bezvládí, protože vláda schválila systematizaci, že celé vedení úřadu přechází pod služební zákon, což neumožňuje energetický zákon. A novela se zasekla, protože jsou obstrukce kvůli elektronické evidenci tržeb," řekl již dříve ČTK mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Nová Rada ERÚ má podle nového energetického zákona vzniknout v srpnu 2017, tedy po skončení mandátu Vitáskové. Má mít pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden má být jejím předsedou. Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky.

Služební zákon uvádí, že z jeho působnosti jsou vyjmuti mimo jiné členové Rady ERÚ, mezi které má patřit i její šéf. Funkci předsedy ERÚ do doby, než rada vznikne, ale nezmiňuje vůbec. Podle dřívějšího vyjádření náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého proto pozice pod služební zákon patří.

V polovině listopadu Postránecký Vitáskovou vyzval, aby urychleně sama sebe a své místopředsedy pod služební zákon zařadila. Ta to ale s odkazem na energetický zákon odmítla. Pokud by pod služební zákon přešla, musela by funkci kvůli svému trestnímu stíhání opustit.

Státní zástupce na začátku prosince navrhl šéfce ERÚ devítiletý trest za ve vězení s ostrahou za zneužití pravomoci úřední osoby. Týká se případu solárních podvodů se dvěma solárními elektrárnami v Chomutově. Těm byla udělena licence v posledních hodinách roku 2010, čímž jim byla přiznána výhodnější výkupní cena za energii dodanou do veřejné sítě. Od ledna 2011 se výkupní ceny snížily na polovinu. Vitásková obvinění striktně odmítá. Loni 11. prosince u krajského soudu v Brně uvedla, že obžalobu považuje za vykonstruovanou, nepodloženou a především nepravdivou. Zdůraznila, že na ERÚ nastoupila až v srpnu 2011 a nemohla tedy udílení licencí ovlivnit.

Vitásková má dlouhodobě řadu kritiků. Zatím naposledy byla ministerstvem průmyslu i oborovými organizace kritizována za to, že odmítala vypsat podporu obnovitelným zdrojům energie ve výši 42 miliard korun pro letošní rok. ERÚ podporu vypsal až na základě nařízení vlády toto úterý. Cenové rozhodnutí ale nepodepsala Vitásková, která je na dlouhodobé dovolené v zahraničí, ale místopředseda úřadu Jan Nehoda.

Server IHNED.cz ve středu napsal, že se rodí plán, jak Vitáskovou z čela ERÚ odstavit. Na "úřednické" místo Vitáskové má dohlížet přímo premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten pak také rozhodne o tom, zda ji postaví mimo službu nebo ne.

"Ten, kdo se stane takzvaným služebním orgánem vůči paní Vitáskové, pak bude muset posoudit její situaci. Pokud je úředník stíhán pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin proti veřejnému pořádku, je postaven mimo výkon služby," řekl webu Postránecký.

Související

Plyn, ilustrační fotografie.

Čechům klesnou ceny elektřiny i plynu, tvrdí ERÚ. Vydal cenové rozhodnutí

Češi se v pátek dozvěděli, kolik budou v příštím roce platit za regulované složky cen energií. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který vydal příslušná cenová rozhodnutí, celkové průměrné ceny meziročně klesnou. Na elektřině by měly domácnosti ušetřit přes 10 procent a na plynu osm a půl procenta. 

Více souvisejících

Energetický regulační úřad ministerstvo průmyslu Služební zákon

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 2 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 3 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Turek poprvé reagoval na zahájení trestního řízení. Nadále věří ve svou nevinu

Poslanec Filip Turek (Motoristé) je přesvědčen, že červencovou dopravní nehodu v centru Prahy nezavinil, což by podle jeho slov mělo prokázat i probíhající vyšetřování. Policie v případu zahájila trestní řízení a zároveň nařídila znalecké zkoumání. Nikdo zatím nebyl obviněn. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy