Česká rafinérská se dohodla s Mero na podmínkách přepravy ropy

Praha - Česká rafinérská, která patří petrochemickému holdingu Unipetrol, se dohodla na podmínkách přepravy a úschovy ropy se státním správcem ropovodů Mero. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Unipetrolu Mikuláš Duda. Nová smlouva je platná od 1. ledna 2016, jednalo se o ní od roku 2010. Společnosti by se měly ještě dohodnout o výši přepravního tarifu. Jak Unipetrol, tak Mero přiznávají, že právě na výši přepravního tarifu dosud jednání vázla především.

Mluvčí Mera Radomíra Doležalová dnes uvedla, že od poloviny roku 2013 až do začátku letošního roku žádná písemná smlouva mezi společnostmi uzavřena nebyla. "Do roku 2013 byla písemná smlouva. Od té doby obě strany pokračovaly ve spolupráci v souladu se smlouvou, která už nebyla platná," řekla ČTK Doležalová. "Dosud jednání vázla hlavně na přepravním tarifu. Obě strany se nyní dohodly na ostatních podmínkách smlouvy s tím, že přepravní tarif bude dál předmětem jednání," dodala.

Duda uvedl, že obě společnosti se zavázaly pokračovat v jednání o novém přepravním tarifu tak, aby mohl být uplatněn v průběhu letošního roku. Jednání o něm byla prodloužena do 31. března, dodal. Výši, o které se jedná, společnosti zveřejnit nechtějí. "I když k dohodě dojde, tato informace zůstane předmětem obchodního tajemství," řekla dnes ČTK Doležalová.

Generální ředitel Unipetrolu Marek Świtajewski dnes uvedl, že nová smlouva je úspěšným vyústěním dlouhých jednání, která trvala od roku 2010. Byla uzavřena na dobu neurčitou. "Dohoda, jejíž podpis zohledňuje zájmy obou smluvních stran, je významným prvkem k posílení surovinové bezpečnosti. Jasně vymezuje podmínky spolupráce obou společností při dodávkách ropy do České republiky," uvedl dnes Świtajewski.

Obě firmy se dostaly loni do sporu. Šéf Mero Stanislav Bruna v březnu prohlásil, že polský PKN Orlen, který je vlastníkem Unipetrolu, by mohl zpracování ropy v Česku zastavit. PKN reagoval, že neplánuje ukončení výroby a uzavření rafinérií v ČR.

"Podpisem dohody jsme obnovili standardní smluvní vztah mezi společnostmi Mero ČR a Česká rafinérská a společně přispěli ke stabilizaci situace v české petrochemii," uvedl dnes Bruna.

Česká rafinérská je jediným zpracovatelem ropy a výrobcem ropných produktů v Česku. Provozuje rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Roční kapacita obou českých rafinérií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy.

Nakoupená ropa proudí do ČR jednak ropovodem Družba z Ruské federace, jednak z italského Terstu ropovodem TAL do německého Vohburgu a odtud ropovodem IKL do centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou. Prostřednictvím ropovodu Družba je dopravována ropa do rafinérie v Litvínově, ropovodem IKL je zásobována rafinérie v Kralupech nad Vltavou. Česká rafinérská přebírá ropu na hranici areálu a po uskladnění ji čerpá k vlastnímu zpracování.

Duda uvedl, že po nedávném podpisu dodatku smlouvy se společností Transpetrol, která provozuje ropovod Družba na Slovensku, má nyní Unipetrol podmínky pro přepravu ropy do České republiky dlouhodobě nastaveny.

Mero ČR je jediným přepravcem ropy do České republiky potrubními systémy, tj. ropovody. Předloni společnost meziročně zvýšila čistý zisk o více než 55 procent na 465 milionů korun. Tržby pak vzrostly o 14,4 procenta na 2,05 miliardy korun. Mero v roce 2014 zvýšilo i objem přepravené ropy, a to o 12,4 procenta na 7,48 milionu tun.

Související

Kancelář

Nezaměstnanost v EU a eurozóně: ČR převálcovala Německo. Starosti dělá inflace

Míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny v červnu klesla o 0,1 bodu na 7,5 procenta a byla nejnižší od poloviny roku 2008. V celé Evropské unii pak zůstala na květnových 6,3 procenta, což je nejnižší hodnota od ledna 2000, kdy se začaly tyto údaje v nynější podobě sledovat. Ukazují to sezonně přepočtené údaje, které dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nejnižší míra nezaměstnanosti je nadále v České republice, kde činila 1,9 procenta.
Věra Jourová, eurokomisařka

Česko chce víc peněz na dopravu či boj se suchem. Zaplatí to Brusel?

Česká republika potřebuje z Evropské unie získávat peníze na investice, nikoliv na takzvané měkké projekty. Evropské finance by měly směřovat na zadržování vody v krajině nebo dopravní infrastrukturu. Na dnešním setkání se středočeskými starosty v Praze to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na to, že Česká republika bohatne, a dostává proto z EU méně peněz. O to je podle něj důležitější, aby čerpala finance, které skutečně potřebuje.

Více souvisejících

Česká rafinérská Mero unipetrol

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy