Nezaměstnanost v EU a eurozóně: ČR převálcovala Německo. Starosti dělá inflace

Míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny v červnu klesla o 0,1 bodu na 7,5 procenta a byla nejnižší od poloviny roku 2008. V celé Evropské unii pak zůstala na květnových 6,3 procenta, což je nejnižší hodnota od ledna 2000, kdy se začaly tyto údaje v nynější podobě sledovat. Ukazují to sezonně přepočtené údaje, které dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nejnižší míra nezaměstnanosti je nadále v České republice, kde činila 1,9 procenta.

Loni v červnu byla míra nezaměstnanosti v eurozóně 8,2 procenta, v celé unii pak 6,8 procenta.

V eurozóně bylo letos v červnu bez práce 12,377 milionu lidí, v celé EU pak 15,674 milionu. Ve srovnání s květnem se jejich počet v osmadvacítce snížil o 36.000 a v eurozóně o 45.000.

Euro area #unemployment down to 7.5% in June; lowest rate since July 2008. EU at 6.3% - lowest since the start of the series https://t.co/nF2rlahUhm pic.twitter.com/xmYcMweLd3

— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) July 31, 2019

Dále se také snížil počet nezaměstnaných do 25 let. V celé unii bylo asi 3,17 milionu, což je o 239.000 méně než před rokem. V eurozóně počet mladých lidí bez práce klesl o 179.000 na 2,25 milionu. Míra nezaměstnanosti v této věkové skupině ale s 14,1 procenta v EU a s 15,4 procenta v eurozóně zůstává vysoká. Nejhorší je situace v Řecku (39,6 procenta/údaj za 1. čtvrtletí) a ve Španělsku (32,4 procenta), nejlepší v Německu (5,5 procenta) a pak v Nizozemsku (6,5 procenta).

Ze zemí EU vykazuje i nadále nejnižší celkovou míru nezaměstnanosti Česká republika. Podle Eurostatu v červnu činila 1,9 procenta. Za ní následuje Německo s 3,1 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti má nadále Řecko (17,6 procenta/údaj za duben) a Španělsko (14 procent).

Eurostat při výpočtu nezaměstnanosti v České republice používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle nich míra nezaměstnanosti v České republice v červnu stagnovala na 2,6 procenta. Uchazečů o práci proti květnu mírně ubylo, a to zhruba o 5000 na 195.723. Nezaměstnaných díky tomu bylo nejméně od května 1997. ČSÚ vychází z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zpomalilo na 1,1 procenta z červnové hodnoty 1,3 procenta. Inflace se tak dostala nejníže za téměř rok a půl a ještě více se vzdálila cílové úrovni Evropské centrální banky (ECB). 

Dnešní údaje zřejmě podpoří očekávání finančních trhů, že ECB v září přikročí k uvolnění měnové politiky. ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.

Centrální banka loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů Kč). Nadále však hospodářský růst a inflaci v eurozóně podporuje rekordně nízkými úrokovými sazbami.

Minulý týden centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny. Signalizovala však, že by mohla přikročit k dalšímu snížení úroků či k novým nákupům dluhopisů. Základní úroková sazba ECB je teď na nule a depozitní sazba činí dokonce minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit.

Související

Zdeněk Sychra Rozhovor

25 let od zrodu eurozóny. Kdyby rozhodovala jen ekonomická data, některé země by se do ní nedostaly, míní politolog Sychra

Rada EU před 25 lety určila, že do připravované měnové unie vstoupí jako první jedenáct členských zemí. Rozhodnutí z 2. května 1998 již nešlo odkládat, přitom bylo na cestě k vytvoření eurozóny jedno z nejdůležitějších, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Zdeněk Sychra ze Západočeské univerzity v Plzni. Odborník na evropskou integraci přiznává, že u některých zemí přitom již tehdy existovaly značné pochybnosti, zda budou schopné podmínky pro přijetí eura splnit, avšak zvolená kritéria představovala – podobně jako mnoho aspektů spojených s novou jednotnou měnou – kompromis. Domnívá se však, že namísto jednorázového splnění kritérií se jako mnohem podstatnější problém měnové unie ukázaly strukturální rozdíly mezi zapojenými ekonomikami a celkové nastavení projektu. 

Více souvisejících

eurozóna nezaměstnanost / nezaměstnaní Ekonomika EU Česká rafinérská inflace

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Putin kandiduje, proto se Rusové snaží změnit vývoj války na Ukrajině

Rusové se navzdory zimnímu počasí snaží pokračovat v ofenzivních operacích na několika místech na Ukrajině. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) touží po převzetí a udržení iniciativy do ruských prezidentských voleb v březnu 2024, v nichž bude Vladimir Putin obhajovat mandát. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Adventní věnec

Adventní věnec. Kde se vzal symbol vánočního času?

Na adventním věnci již hoří svíce značící adventní neděle a odpočítávající čas do Štědrého dne. Zatímco dnes si předvánoční dobu bez adventního věnce nedokážeme představit, dříve ho lidé neznali. Věnec se svíčkami se stal symbolem adventu teprve v 19. století.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Veronika Bílková

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

Poslední čtyři páry dvanácté řady StarDance.

Ve StarDance se rozhodlo o finalistech, dotancovala Iva Kubelková

Ve StarDance se v sobotu večer rozhodlo o tom, kdo postoupí do finále, kterým letošní řada soutěže vyvrcholí za týden, kdy budou vyhlášeni vítězové, tedy král a královna tanečního parketu. Dnes tančily ještě čtyři soutěžní páry, postupujícími jsou Eva Adamczyková, Darija Pavlovičová a Vavřinec Hradilek.

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Olaf Scholz

Na Německo se Ukrajina může spolehnout. Scholz slibuje další pomoc

Německo hodlá navzdory vlastním problémům pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině, na sobotním sjezdu německé sociálnědemokratické strany SPD to řekl její lídr a kancléř Olaf Scholz. Podle předsedy spolkové vlády to zatím na konec konfliktu na východě Evropy nevypadá. 

včera

Ladislav Županič

Zemřel herec Ladislav Županič, bylo mu 80 let

Ve věku 80 let zemřel populární herec Ladislav Županič, který úspěšně působil ve filmu, televizi, dabingu i v divadle. Karlínské hudební divadlo dokonce svého času úspěšně vedl jako ředitel. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin a  Sergej Michajlovič Mironov v roce 2018.

Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu

Politika současného Ruska je zaměřena jednoznačně na destabilizaci světového řádu využívající oportunisticky jakékoliv příležitosti, která se naskytne. Podle vlivného ruského senátora přišel čas, aby se Rusko začalo věnovat i jiným územím než Evropě. Tvrdí, že změna na americkém kontinentu již pod ruským vedením začala.

včera

Třetí světová válka Ruska proti NATO nikdy nebyla reálnější. Zuřivý Medveděv opět vyhrožuje světu

Bývalý prezident Ruské federace a současný zástupce šéfa Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv opět upozornil na narůstající hrozbu konfliktu mezi Ruskem a NATO, varující před možností vypuknutí třetí světové války. Tato prohlášení učinil na platformě Telegram.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy