Jak je na tom Česko s produkcí masa a mléka? ČSU zveřejnil nová čísla

V roce 2015 došlo k mírnému nárůstu produkce hovězího masa na 68 286 tun (+4,2 %), drůbežího na 151 406 tun (+1,3 %) a k poklesu produkce vepřového na 227 739 tun (−3,5 %). Nákup mléka se zvýšil na 2 434,7 mil. litrů (+3,6 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se zvýšily o 2,7 %, propadly se ceny jatečných prasat (−12,0 %) a mléka (−17,2 %) a ceny jatečných kuřat zůstaly stejné (−0,5 %) jako v minulém roce.

Hlavním důvodem poklesu produkce vepřového je podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala snižující se výkupní cena prasat. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesly o dvanáct procent. Ta padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. "Stejný vývoj má i Německo, tam je ten pokles 4,5 procenta," uvedl Stibal. Naštěstí se podle něj povedlo zvýšit export do jihovýchodní Asie.

Ministerstvo zemědělství uvádí, že se naopak stavy zvířat v ČR snaží zvyšovat. "Kdyby nebylo těch kroků, které ministerstvo podniklo, tak by v té statisticice nebyl pokles 3,5 procenta, ale okolo sedmi až deseti procent," dodal svazový ředitel. Resort například loni zvýšil podporu na ozdravování chovů. V tzv. nákazovém fondu bylo 1,1 miliardy korun, z toho 720 milionů mohli využít chovatelé prasat. Chovatelé také poprvé mohli žádat o náhradu všech nákladů spojených například s dezinfekcí, deratizací, ošetřením vody nebo na laboratorní vyšetření. Předloni jim stát dával nazpět 85 procent.

Porážky a výroba masa

Ve 4. čtvrtletí bylo poraženo 62 731 ks skotu, meziročně o 5,8 % více. Ke zvýšení došlo ve všech kategoriích kromě mladého skotu a telat. Celkově bylo vyrobeno 18 631 tun hovězího a telecího masa (+8,0 %).

Počet poražených prasat se meziročně snížil na 622 286 ks (−6,3 %). Tomu odpovídá i nižší výroba vepřového masa (56 814 tun; −5,1 %) při současném zvýšení průměrné živé hmotnosti porážených prasat na 118,4 kg.

Výroba drůbežího masa dosáhla 38 063 tun a nelišila se od produkce ve 4. čtvrtletí minulého roku (0,0 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšily u býků o 2,0 %, u krav o 3,5 %, u jalovic o 4,2 % a u telat o 21,1 %. Průměrná cena jatečných býků byla 46,89 Kč za kg v živém nebo 85,34 Kč za kg jatečné hmotnosti.

Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat poklesly o 5,8 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 29,19 Kč/kg živé hmotnosti nebo 37,50 Kč/kg jatečné hmotnosti.

Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat I. třídy jakosti se téměř nezměnily (+0,7 %). Jejich průměrná cena byla 23,98 Kč za kg v živém, informuje czso.cz.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

Ve 4. čtvrtletí mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 594 068 tis. litrů mléka, tj. meziročně o 3,1 % více.

Ceny zemědělských výrobců mléka ve 4. čtvrtletí byly o 19,7 % nižší než ve stejném období loni. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 7,30 Kč za litr.

Rok 2015 – výroba masa, ceny zemědělských výrobců, zahraniční obchod

V roce 2015 bylo na jatkách vyrobeno 447 651 tun masa (−0,8 %). V tomto množství bylo zastoupeno 68 286 tun hovězího a telecího (+4,2 %), 227 739 tun vepřového (−3,5 %), 151 406 tun drůbežího (+1,3 %), 179 tun skopového (−5,0 %), 3 tuny kozího (−4,9 %) a 36 tun koňského (−43,4 %).

Skot a hovězí maso

V roce 2015 dosáhla výroba hovězího a telecího masa 68 286 tun (+4,2 %). Zvýšily se porážky jalovic, krav a býků, zatímco porážky mladého skotu a telat poklesly v souvislosti s upřednostňováním jejich dalšího chovu nebo vývozu.

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu v roce 2015 stouply ve všech kategoriích, u býků a krav (shodně +2,6 %), u jalovic (+3,3 %) a u telat (+7,4 %). Průměrná cena jatečných býků byla 47,06 Kč za kg živé hmotnosti nebo 85,65 Kč za kg jatečné hmotnosti, minimální byla v lednu (84,54 Kč/kg) a maximální v dubnu (86,77 Kč/kg).

Podle předběžných výsledků za období od prosince 2014 do listopadu 2015 zahraniční obchod s živým skotem vykázal kladnou bilanci 75 902 tun. Vyvezeno bylo 226,4 tis. ks (+15,0 %), dovoz zaznamenal nárůst na pětinásobek a dosáhl 10,6 tis. ks. Struktura vývozu se změnila ve prospěch zvířat určených k dalšímu chovu (136,1 tis. ks, +26,1 %) a zvířat plemenných (10,4 tis. ks, +29,5 %), zatímco k porážce se jich vyvezlo o 1,2 % méně (79,9 tis. ks, což představuje 50 905 tun jatečných zvířat v živé hmotnosti). Výrazné zvýšení na straně dovozu způsobila nabídka zástavových zvířat v zahraničí, především ve Francii. Hlavním obchodním partnerem pro vývoz živého skotu bylo tradičně Rakousko (především k porážce) a nově Turecko, kam se vyvážel zástavový skot v nebývale vysokém množství (28,0 tis. ks).

V zahraničním obchodě s hovězím masem převažoval dovoz nad vývozem o 16 197 tun. Dovoz hovězího masa se zvýšil na 24 605 tun (+4,9 %) a vývoz na 8 408 tun (+9,5 %). Hovězí maso se dováželo nejvíce z Polska, dále z Nizozemska, Německa a Rakouska. Vyváželo se hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska.

Prasata a vepřové maso

Výroba vepřového masa se v roce 2015 snížila na 227 739 tun (−3,5 %), přičemž jatečná prasata nacházela větší uplatnění na zahraničním trhu.

Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v roce 2015 klesly o 12,0 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 29,02 Kč za kg v živém nebo 37,30 Kč za kg jatečné hmotnosti. Minimální cena byla zaznamenána v prosinci (36,16 Kč/kg jatečně upraveného těla) a maximální v říjnu (38,48 Kč/kg).

Bilance zahraničního obchodu s živými prasaty za období od prosince 2014 do listopadu 2015 byla kladná (+19 038 tun). Dovezeno bylo 15 918 tun (−22,2 %), vyvezeno 34 957 tun (+12,2 %) živých prasat. Dovoz selat pokračoval v mírném poklesu a dosáhl 316,4 tis. ks (−2,6 %), byl zaznamenán také jejich zvýšený vývoz (54,0 tis. ks, +28,1 %) a příznivější bilance obchodu s jatečnými prasaty (dovezených 63,9 tis. ks, −36,0 %; vyvezených 280,5 tis. ks, +11,9 %). Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska, Polska a Nizozemska, vyvážela se na Slovensko, do Maďarska a Německa.

Záporná bilance zahraničního obchodu s vepřovým masem se prohloubila na −223 580 tun a představovala 257 706 tun (+6,7 %) dovezeného a 34 127 tun (−21,1 %) vyvezeného vepřového masa. Vepřové maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska. Dominantní postavení ve vývozu zaujímalo Slovensko.

Drůbež a drůbeží maso

Výroba drůbežího masa se v roce 2015 zvýšila na 151 406 tun (+1,3 %). Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat v roce 2015 zůstaly téměř stejné jako v předchozím roce (−0,5 %). Průměrná cena jatečných kuřat I. třídy jakosti byla 23,73 Kč za kg živé hmotnosti. Minimální cena byla v květnu (22,89 Kč/kg), maximální v únoru (24,61 Kč/kg).

Zahraniční obchod s živou drůbeží v období od prosince 2014 do listopadu 2015 vykázal kladnou bilanci 40 138 tun, z toho dovoz činil 4 934 tun (+16,2 %) a vývoz 45 072 tun (+2,0 %). V obchodě s jednodenními kuřaty pokračoval trend klesajícího dovozu (12 610 tis. ks; −4,9 %) a rostoucího vývozu (106 992 tis. ks; +5,7 %). Na straně dovozu došlo k nárůstu v kategorii jatečných kuřat (3 960 tun; +30,3 %), na straně vývozu bylo zaznamenáno zvýšení ve stejné kategorii (25 309 tun, +3,5 %), ale také u kachen (733 tun; +49,6 %). Živá drůbež se dovážela hlavně z Německa, Maďarska a Slovenska, vyvážela se do Polska, na Slovensko, do Německa a Rumunska.

Bilance zahraničního obchodu s drůbežím masem byla záporná a prohloubila se na −83 926 tun. Dovezlo se ho 113 231 tun (+15,9 %) a vyvezlo 29 305 tun (−4,8 %). Dovezené drůbeží maso pocházelo nejvíce z Polska, ale také z Brazílie, většina vývozů směřovala na Slovensko.

Mléko a mléčné výrobky

V roce 2015 se nákup mléka zvýšil na 2 434 656 tis. litrů (+3,6 %). Průměrná cena mléka v jakostní třídě Q byla 7,86 Kč za litr (−17,2 %). Z ročního maxima 8,95 Kč/l v lednu klesala na minimální hodnotu 7,14 Kč/l v září a mírným navyšováním dospěla k 7,44 Kč/l v prosinci.

V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky v období od prosince 2014 do listopadu 2015 výrazně převyšoval vývoz nad dovozem a meziročně vzrostl přebytek obchodu na 775 360 tun. Dovoz zůstal na přibližně stejné úrovni (275 647 tun; −0,7 %), kdežto vývoz se zvýšil na 1 051 007 tun (+8,9 %).

Dovoz se snížil u zakysaných mléčných výrobků (−4,4 %), na stejné úrovni zůstal u mléka a smetany (+0,1 %) a mírně se zvýšil u sýrů a tvarohu (+2,0 %), výrazně pak u másla (+21,7 %). Na celkovém zvýšení vývozu se nejvíce podílelo mléko a smetana (+83 476 tun; +10,9 %), méně pak sýry a tvaroh (+1 131 tun; +2,4 %) a zakysané výrobky (+660 tun; +1,1 %), vývoz másla se propadl (−24,9 %). Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.