Temelín bude testovat jaderné palivo společnosti Westinghouse

Temelín/Praha - Společnost ČEZ bude v Jaderné elektrárně Temelín (JETE) testovat nové palivo společnosti Westinghouse Electric Company. Může tak zvýšit bezpečnost dodávek tím, že by jaderné palivo bylo z různých zdrojů. Dosud Temelín využívá palivo od ruské společnosti TVEL. Westinghouse Electric Company dodá ČEZ pro Temelín šest testovacích palivových souborů. ČTK to dnes sdělil ředitel komunikace Westinghouse pro Evropu, Střední východ a Afriku Hans Korteweg. Podle něj bude Westinghouse spolupracovat s ČEZ s cílem licencovat svůj produkt.

"Smlouva s Westinghouse Electric Company není výběrem dodavatele paliva, ale dohodou o vývoji a následném testování několika palivových souborů," řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Uvedl, že pokud by Westinghouse licenci získal, bude to pro ČEZ výhoda v možnosti volby různých dodavatelů paliva pro jeho jaderné elektrárny. Vedle Temelína dodává v současnosti TVEL palivo také do druhé tuzemské jaderné elektrárny v Dukovanech.

"Testování amerického paliva začne v roce 2018, kdy bude do reaktoru druhého bloku zavezeno šest palivových souborů od společnosti Westinghouse. Ty budou v reaktoru pracovat čtyři roky. Smyslem je získat provozní parametry a ověřit si chování paliva," řekl dnes ČTK mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.

Elektrárna v Temelíně zpočátku používala palivo právě od americko-japonské společnosti Westinghouse, v roce 2010 ale přešla na ruské palivo. ČEZ má s TVEL smlouvu na dodávky paliva do elektrárny do roku 2020 s opcí na pět let, zřejmě ale vypíše nové výběrové řízení. "Hodláme otestovat trh a vybrat si nejlepší nabídku. Letos předpokládáme vyhotovení zadávací dokumentace a vlastní tendr by mohl být zahájen nejpozději počátkem 2017," řekl dnes ČTK Kříž. Výsledek chce firma vyhlásit v roce 2019, dodal. V Dukovanech má ČEZ s Rusy uzavřenou smlouvu do konce provozu nynějších bloků.

Smlouva na oznámenou dodávku do Temelína je podle Kortewega v souladu se standardy pro licencování a vývoj nového paliva, které má být použito v provozovaných reaktorech. Podle smlouvy, uzavřené konkrétně mezi ČEZ a Westinghouse Electric Sweden AB, budou testovací soubory vyrobeny v závodě Westinghouse ve švédském Västerås.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová dnes ČTK řekla, že skutečnému zavezení paliva Westinghouse do Temelína bude předcházet složité licenční řízení. "ČEZ v záměru respektuje požadavek Evropské komise na diverzifikaci zdrojů paliva a hledá různé způsoby. Nikde ale není dáno, že takzvaná smíšená zóna (dva výrobci paliva pro jednu elektrárnu) bude fungovat a že bude povolena," dodala.

V Evropské unii je 131 jaderných elektráren, z nichž 60 procent je založeno na technologii Westinghouse, ať už amerického nebo evropského designu. Česko a také Bulharsko, Slovensko, Finsko a Maďarsko jsou naproti tomu nyní ze 100 procent závislé na dodávkách paliva z Ruska, protože provozují reaktory ruského typu. V některých zemích přitom tyto dodávky zajišťují až 52 procent veškeré produkce elektrické energie.

Související

Jaderná elektrárna Dukovany

Dva nové bloky jaderné elektrárny Dukovany postaví Korejci, rozhodla vláda

Dva nové bloky jaderné elektrárny v Dukovanech postaví korejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power Company (KHNP). O preferovaném dodavateli strategického projektu rozhodla vláda na středečním zasedání. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu v tiskové zprávě. Česko si od projektu slibuje, že zemi zajistí energetickou bezpečnost a soběstačnost na několik desetiletí dopředu. 
Jaderná elektrárna Temelín Komentář

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Temelín Westinghouse jaderné palivo

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy