Propaganda, lži, bláboly, nesmysly. Ekonomka se zpětně podívala na zprávy o brexitu a nestačí se divit

Praha - Ekonomka Markéta Šichtařová dva měsíce po referendu o odchodu Velké Británie z EU analyzuje, nakolik se splnily tragické scénáře, které se očekávaly. Podle ní šlo jen o "lži, lži a zase lži. Napůl bláboly a nesmysly z neznalosti, napůl manipulace z touhy ohnout historii ke vkusu svému."

"Uplynuly jen zhruba dva měsíce a už můžeme soudit, co na těch apokalyptických výhledech bylo pravdy. Zdá se, že nic. (Ne že by mě to zrovna překvapovalo.) Lidé, kteří zažili rok 1968 v plném produktivním věku, někdy říkají, že prý okupační vojska nebyla zdaleka tak strašná, jako Češi, kteří se jimi zaštitovali a rozjeli proces tuhé normalizace. Těžko po takové době soudit, co je na tom pravdy, a nakolik zapracovala jen fantazie těch, kdo dnes soudí. Ale předpokládejme na chvíli, že tomu tak skutečně bylo. V tom případě ovšem myslím, že něco podobného vidíme i dnes. Ve vrcholných orgánech EU mnohdy nesedí lidí zdaleka tak nebezpečně manipulující jako ti, kteří se Bruselem jen ohánějí – ať už jde o rozkradené a zneužité dotace nebo jen o čirý fanatismus," upozornila ekonomka.

Další a další nově přicházející data podle ní potvrzují, že veškerá panika byla hloupostí. Finanční trh v Británii nezkolaboval. "Investoři z ní neutíkají. Zájem o britské dluhopisy roste. I ceny dluhopisů tedy rostou. Akciový index FTSE 100 se skutečně krátce po zveřejnění výsledku propadl z 6 300 bodů na 5 800. Tehdy to evropští politici brali jako důkaz tragédie a hned vyčíslili, jakou mnohabilionovou ztrátu si hloupí Britové odhlasovali. A kde je index dnes? Na 6 873 bodech – tam, kde byl naposledy v červnu 2015! Navzdory celé antikampani investoři jako masa nakonec projevili v britský akciový trh důvěru, nikoliv nedůvěru," uvedla na svém blogu na idnes.cz.

Mnoho lidí si podle ní dalo na oči klapky, do uší špunty a tvrdí, co hrozného brexit už přinesl a ještě přinese. "Kupříkladu tento týden jeden europoslanec nelenil a pustil se do nás, že si vymýšlíme, když tvrdíme, že evropská Komise BREXITem strašila, a že se navíc o stavu britské ekonomiky po referendu ještě nic nepotvrdilo. Ano, Komise jako Komise opravdu Brexitem nestrašila; jen si všichni dobře pamatujeme na slova předsedy Komise J. - C. Junkera, že „dezertéři nebudou vítáni s otevřenou náručí" a že s nimi „nebude jednat v rukavičkách". Zrovna tak jako si pamatujeme na slova z Evropského parlamentu o tom, jak Británie spláče na výdělkem a jak její akciový trh bude sčítat ohromné ztráty. A ano, je fakt, že zatím máme k dispozici jen málo čísel – protože to bychom mohli říkat vždy, jelikož i po pěti letech běžně umí statistici údaje o hospodářském růstu zpětně přepočítat," podotkla.

K dispozici už ale jsou statistiky, které ukazují něco úplně jiného. "Tak třeba britský průmysl hlásí, že srpnové objednávky v průmyslu jsou za prvních 23 dní nejvyšší za poslední dva roky. Jednoznačně tu pomáhá slabší libra. Ona „propadající se libra", díky které měli Britové „sčítat ztráty", ve skutečnosti britskou ekonomiku prudce nakopla k většímu výkonu. (Zcela logicky – protože Britům zaručila větší konkurenceschopnost.) Mají tedy i více práce. V příštích třech měsících proto britský průmysl patrně ožije. Ne, to opravdu nevypadá jako předzvěst slibované britské recese," vysvětlila.

Dodává, že ještě koncem května se panikařilo, že v Británii zamrzl trh s nemovitostmi. "Strašilo se, jak se po odhlasování Brexitu realitní trh zřítí. A dnes? Tento týden zveřejněná čísla říkají, že rezervace koupě nemovitostí meziročně v červenci vyskočily o 17 %! (Logicky, protože nejistota je pryč, všichni už vědí, která z variant nastala. A jistota obchodu svědčí. A navrch slabá libra svědčí i mezinárodnímu obchodu – i tomu s nemovitostmi.) Opět žádná tragédie. Opět nic, co by mělo věštit onu slibovanou britskou recesi," podotkla.

Zaměřila se i na maloobchod. "Britové přeci měli zchudnout, přestat utrácet a přivolat krizi. Hm, takže maloobchod po hlasování překonal očekávání. Tržby britských obchodních řetězců rostou nejrychleji od března. Tragédie se nekoná. A dál? Počet lidí žádajících o podporu v nezaměstnanosti poklesl. (Logicky. Protože růst konkurenceschopnosti rozpumpoval průmysl a dal lidem víc práce.) Avizované propouštění zatím nepřišlo a je otázkou, zda vůbec přijde. Třeba takový Amazon tento týden oznámil, že v Británii v roce 2017 vytvoří nových 1500 míst. BREXIT mu „kupodivu" nevadí. Takže žádné avizované odchody firem, žádné avizované stahování kapitálu. Pravda, možná některé britské banky ještě budou hromadně propouštět; jenomže to jaksi dělaly i před hlasováním, taková je prostě doba v evropském bankovnictví a fáze hospodářského cyklu," uvedla.

Následně se ptá, jestli tato čísla zapřisáhlé odpůrce brexitu a opovrhovače referendy vyvedou z konceptu. "Ale kdeže. Opáčí vám na ně, že tragédie ještě nenastala jen proto, že Británie EU ještě technicky vzato neopustila, že tak teprve učiní. A že až pak se jejich slova potvrdí. Vypadá to logicky. Až na to, že pak vůbec nedává smysl, že o několik měsíců vpřed-hledící finanční trh měl strach až do okamžiku referenda, což se projevovalo jeho propadem, ale po referendu a po odsouhlasení BREXITu se najednou zmátořil - a roste! (Pointa je totiž v tom, že vpřed hledící finanční trh nikdy nereaguje na skutečné proběhnutí událostí, ale reaguje na očekávání, že nějaká událost proběhne. Například kurzy, úrokové sazby, reálná ekonomika nikdy nereagují například na skutečné a předvídané zvýšení úrokových sazeb; reagují pouze na očekávání, že k němu dojde – říká se tomu „efektivní trh". Z tohoto pohledu je o události jasno – již je v reakcích reálné ekonomiky zapracovaná.)" odpoěděla si.

"Ode dneška za rok budou tito opovrhovači názorem většiny opět na koni. Proč? Protože Evropě se nebude ekonomicky dařit. A svalit vinu na Brexit bude tedy velmi snadné. Jenomže má to opět jedno ALE. Už od letošního února je či mělo by být racionálnímu ekonomovi zřejmé, že v průběhu roku 2017 přijde dno ekonomického cyklu. V některé zemi bude mít podobu recese, jinde „jen" krize, ještě jinde „jen" hospodářského zpomalení. Problémy tedy skutečně přijdou. Ale nikoli kvůli BREXITu. Přijdou kvůli dopředu snadno odhadnutelné fázi hospodářského cyklu. A Británii samotné se vyložená recese s trochou štěstí na rozdíl od jiných zemí dost možná i vyhne a zažije jen ochlazení. (Vzápětí po hlasování jsme naopak mohli číst spousty komentářů, podle kterých prý měla být Británie asi jedinou zemí EU, která do roka recesi zažije.)" dodává.

Proč to podle ní má smysl tak detailně rozebírat? "Protože propaganda jede na plné obrátky. A protože aby si člověk udržel soudný rozum, musí spoléhat hlavně sám na sebe, na svůj vlastní úsudek. Ne na „zprávy", které se na nás valí z televize, rádia, novin, zpravodajských serverů, z Facebooku... Tyhle „zprávy" o užitečnosti evropských fondů, o imigraci, o potřebě genderové rovnosti, o nemožnosti opustit EU a o milionu dalších věcí jsou v realitě nikoliv fakta a zprávy, ale názory těch, kdo je do světa vypouštějí a kdo mají jednak svou vlastní motivaci, jednak mediální sílu realitu ohnout. A protože tisíckrát opakované tvrzení se stává subjektivně přijímanou pravdu, většině takto ohnutých „faktů" už veřejnost skočila na lep," podotkla.

Související

Václav Klaus ml.

Kde vzít peníze na růst penzí? Trikolóra představila návrh

Hnutí Trikolóra připravilo novelu zákona, podle které by zaměstnanci mohli přispívat na důchody svým blízkým jedním procentem z hrubé mzdy. Tyto peníze by se jim odečetly z daní. Zástupci hnutí návrh představili na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Více souvisejících

Markéta Šichtařová (ekonomka) Ekonomika Brexit

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

před 1 hodinou

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 2 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 3 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 5 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 6 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy