Česko by se mělo stát členem rozvojové banky AIIB, navrhují experti

Například Spojené státy ale považují AIIB za konkurenta Světové banky a Asijské rozvojové banky a odmítají ji. Peking před několika dny oznámil, že o připojení k AIIB požádala Kanada.

Česká vláda se dosud neshodla na tom, zda by se ČR měla stát členem. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu (MPO) Jiřího Havlíčka MPO členství ČR v bance podporuje a doufá v to, že se do budoucna ohledně vstupu dosáhne politické shody.

Prezident Institutu Nové hedvábné stezky a bývalý ministr zahraničí Jan Kohout pozici ČR kritizuje. "Považuji za chybu neúčastnit se takového významného společenství, banky, která se zaměřuje na sektory, kde české firmy dosahují skvělých výsledků a jsou světově konkurenceschopné," řekl.

AIIB má sloužit k financování staveb silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Základní kapitál banky činí 100 miliard dolarů (2,4 bilionu Kč). Čína má v AIIB největší podíl, druhým největším akcionářem je Indie a následují Rusko, Německo a Jižní Korea. Podle Kohouta platí, že členové podobných uskupení si jednotlivé projekty hlídají, aby se do nich nedostával někdo, kdo do jejich "klubu" nepatří. ČR se tak prý dostane do nevýhodné pozice.

Česko by si vstupem do AIIB podle ekonoma Michala Mejstříka zvýšilo svůj obchodní potenciál. Mejstřík kritizoval to, že ČR v jiných mezinárodních institucích, kde už figuruje, často nevyužívá možnosti čerpat výhody a jen platí příspěvky. Jako příklad uvedl Evropskou rozvojovou banku.

Ke členství v AIIB dalo negativní stanovisko podle Havlíčka ministerstvo financí. Kohout to považuje za špatné rozhodnutí. "Že je potřeba šetřit na účasti v mezinárodních organizacích, to je problém, který je tu 20 let. Druhý problém je tragický a dlouhodobý, to, že neumíme využívat našeho členství a vlivu. V logice této věci bychom měli vystoupit třeba z OSN, protože tam teď nikoho nemáme," řekl Kohout ČTK.

Česko může podle náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy nabídnout Číně řadu oborů ke spolupráci, například by mohlo být sídlem některých poboček čínských bank. Může to podle něj přispět k financování projektů. "To může z Prahy udělat jakési logistické centrum, které může být zajímavé nejen z hlediska infrastruktury ale samotného provozu," řekl Tlapa.

Čeští a čínští odborníci na konferenci se shodli, že se Čína chce více otevřít zahraničním firmám a nabízet lepší podmínky pro investice zejména ve službách a inovacích. Zajímá se také o český výzkum.

"Čína také začíná více zvát zahraniční společnosti ke vstupu do některých čínských státních podniků. Očekává se také, že čínské státní firmy budou nadále velmi aktivně investovat v Evropě - jen v roce 2015 tvořily investice v EU dvě třetiny všech čínských investic, což představuje zhruba 20 miliard USD," uvedl Havlíček.