Hedvábná stezka: Osm tisíc kilometrů dlouhá trasa spojila Asii s Evropou

HISTORIE - Lidé se již od nepaměti pohybovali z místa na místo a vyměňovali si zboží, dovednosti a myšlenky. Kontinent Eurasie tak v minulosti protkala řada suchozemských i námořních obchodních stezek. Některé z nich postupně zformovaly to, čemu dnes říkáme hedvábná stezka. Vedle přepravy hedvábí a dalších výrobků sloužila jako prostředek pro rozšiřování kultury, literatury, myšlenek, náboženství, řemesel, vědeckých poznatků a technologických znalostí. Na její tradici se v současnosti snaží navázat čínský prezident Xi Jinping se svým projektem nové hedvábné stezky.

Hedvábná stezka je novodobé označení, jež roku 1877 poprvé použil německý geograf Ferdinand von Richthofen. Hedvábí je textilie původem z Číny, která se získává z kokonu nočního motýla bource morušového. Ten tvoří jediné nepřerušené hedvábné vlákno o délce 300-900 m.

Jeho výroba je doložena již okolo třetího tisíciletí př. n. l. a původně bylo určeno pouze pro panovnický dvůr či jako diplomatický dar. Přísně střežené čínské tajemství výroby bylo nakonec prozrazeno a hedvábí se tak začalo postupně vyrábět i v Indii, Japonsku, Persii a v 6. století n. l. i v Evropě.

Jak na svých stránkách uvádí mezinárodní organizace UNESCO, hedvábí představovalo jeden z prvních katalyzátorů obchodu. Vedle něj se po hedvábné stezce převážely i další textilní látky, koření, obilí, ovoce, zelenina, nářadí či drahokamy. Hedvábná stezka nebyla jediná trasa, ale tvořilo ji několik cest přes Střední Asii a Indický oceán, které byly využívány až do 19. století.

Původní obchodní spojení mezi starověkým Římem a Čínou ovládli v 8. století n. l. Arabové. V 15. století se portugalskému mořeplavci Vascovi da Gama podařilo obeplout Afriku a doplout až do Indie, čímž obešel arabsko-osmanský monopol na obchod s Čínou. Význam hedvábné stezky dlouhé 8000 kilometrů se tak začal postupně zmenšovat.

Hedvábná stezka významným způsobem přispěla k výměně kulturních zvyklostí a rozšiřování technologií. Díky ní se do Evropy dostaly vynálezy jako je papír, tiskařský lis a závlahové systémy. Na jejím počátku stojí vyslání diplomata a cestovatele Zhanga Qiana za čínské hranice, jenž se měl ve 2. století př. n. l. pokusit uzavřít spojenectví s kmeny ve Střední Asii. Jeho geografické a etnografické poznatky byly klíčové pro vznik obchodního spojení mezi Čínou a starověkým Římem.

Architekturu hedvábné stezky lze obdivovat dodnes

Po hedvábné stezce se rozšiřovaly i náboženské myšlenky. Evropané po ní vysílali diplomatické a náboženské mise směrem na východ. Tímto způsobem se ve 13. století n. l. dostal františkánský mnich Giovanni Carpini k Mongolům a Marco Polo do Číny. Opačným směrem se šířil budhismus, jehož svatyně lze obdivovat až u afghánského města Bámiján či v indonéském Borobuduru.

Ještě dnes lze navštívit některé z mnoha karavanserájů, orientálních hostinců vystavěných podél hedvábné stezky. Jejich intenzivní výstavba započatá v 10. století n. l. pokračovala až do 19. století. Tyto středověké obdoby hotelů vystavěné ve vzdálenosti 30-40 km jeden od druhého vytvořily síť středisek pro setkávání obchodníků, jež můžeme dodnes obdivovat na území Číny, Íránu, Ruska, Turecka nebo severní Afriky.

Dědictví hedvábné stezky začali objevovat noví cestovatelé. Archeologové, geografové a dobrodruzi se opět vydávají na cestu přes starodávnou spojnici mezi Evropou a Asií. Dokonce i Čína se rozhodla navázat na její tradici a obnovení hedvábné stezky v moderní podobě patří k nejvyšším prioritám prezidenta Xi Jinpinga.

Čína má připravené stovky miliard dolarů

Cílem čínského plánu, který Nadège Rollandová popisuje ve svém nedávno zveřejněném článku pro časopis Washington Quarterly, je propojení největšího světového kontinentu. Peking chce vybudovat mohutnou dopravní, energetickou, finanční, politickou a telekomunikační infrastrukturu a propojit tak Singapur s Moskvou či Vladivostok s Lisabonem.

Xi Jinping tento projekt představil v roce 2013 v rámci projevu na Nazarbajevově univerzitě v Kazachstánu. Jeho financování má zajistit Asijská banka pro investice do infrastruktury, Fond hedvábné stezky a Čínská rozvojová banka, které disponují stovkami miliard amerických dolarů.

Hlavní překážku čínského plánu představuje regionální nestabilita a nespokojenost lidí s čínským hospodářským pronikáním. Tyto problémy se Peking pokouší vyřešit zajištěním sociálních jistot. Čína totiž nahlíží na chudobu a zaostalost jako na původce násilí, nespokojenosti a radikalizace. Zlepšení životních podmínek by tak mohlo pomoci vymýtit nestabilitu a tři zla v podobě extrémismu, separatismu a terorismu. Čínský vliv se ovšem snaží vyvažovat státy jako Indie a Rusko, které v regionu mají své vlastní zájmy.

Obnova hedvábné stezky podle čínských představ  

Velké infrastrukturní projekty můžou Pekingu pomoci udržet solidní ekonomický růst, jenž je důležitý k zajištění sociální stability a k udržení Komunistické strany Číny u moci. Obnova hedvábné stezky by mohla čínským komunistům umožnit přežití bez potřeby provádět dalekosáhlé reformy.

Čína se snaží získat vliv v okolních státech bez toho, aby u kohokoliv vyvolala negativní reakci. Říše středu využívá veškerou svou sílu, tj. banky, bezpečnostní specialisty, diplomacii, média a vědce, k jednomu politickému cíli, jímž je získat větší význam ve světě.

Jak daleko to může zajít? Ve střednědobém výhledu by Čína mohla přetvořit sousední státy v odolné autoritářské systémy pod svým vlivem, které potlačují sebemenší projev nesouhlasu s vládou. Tyto státy by sjednocovaly nové hospodářské, politické a regionální instituce, jejichž pravidla by vycházela z čínských hodnot a sloužila by zájmům Pekingu.

Související

NATO

NATO šíří svůj vliv do Asie, našlo zde důležité spojence. Indopacifik není severní Atlantik, míní Macron

Severoatlantická aliance se snaží posílit svou roli ve světě. Svou pozornost směřuje také na oblast Indopacifiku. Server The Conversation poukázal na prohlubující se pouto mezi NATO, Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. Všechny tyto země se již podruhé za sebou zúčastnily summitu NATO. Má to ale háček – tato působnost už přesahuje severní Atlantik, což některým západním politikům není při chuti.

Více souvisejících

Asie AIIB (Asijská banka pro investice) Čína historie Hedvábná stezka

Aktuálně se děje

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

včera

Petr Moos

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci

Arménie pozastavila své členství ve vojenské alianci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), kterou vede Rusko. Premiér Nikol Pašinjan to v rozhovoru odvysílaném ve čtvrtek odůvodnil tím, že aliance Arménii zklamala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy