Hedvábná stezka: Osm tisíc kilometrů dlouhá trasa spojila Asii s Evropou

Hedvábná stezka je novodobé označení, jež roku 1877 poprvé použil německý geograf Ferdinand von Richthofen. Hedvábí je textilie původem z Číny, která se získává z kokonu nočního motýla bource morušového. Ten tvoří jediné nepřerušené hedvábné vlákno o délce 300-900 m.

Jeho výroba je doložena již okolo třetího tisíciletí př. n. l. a původně bylo určeno pouze pro panovnický dvůr či jako diplomatický dar. Přísně střežené čínské tajemství výroby bylo nakonec prozrazeno a hedvábí se tak začalo postupně vyrábět i v Indii, Japonsku, Persii a v 6. století n. l. i v Evropě.

Jak na svých stránkách uvádí mezinárodní organizace UNESCO, hedvábí představovalo jeden z prvních katalyzátorů obchodu. Vedle něj se po hedvábné stezce převážely i další textilní látky, koření, obilí, ovoce, zelenina, nářadí či drahokamy. Hedvábná stezka nebyla jediná trasa, ale tvořilo ji několik cest přes Střední Asii a Indický oceán, které byly využívány až do 19. století.

Původní obchodní spojení mezi starověkým Římem a Čínou ovládli v 8. století n. l. Arabové. V 15. století se portugalskému mořeplavci Vascovi da Gama podařilo obeplout Afriku a doplout až do Indie, čímž obešel arabsko-osmanský monopol na obchod s Čínou. Význam hedvábné stezky dlouhé 8000 kilometrů se tak začal postupně zmenšovat.

Hedvábná stezka významným způsobem přispěla k výměně kulturních zvyklostí a rozšiřování technologií. Díky ní se do Evropy dostaly vynálezy jako je papír, tiskařský lis a závlahové systémy. Na jejím počátku stojí vyslání diplomata a cestovatele Zhanga Qiana za čínské hranice, jenž se měl ve 2. století př. n. l. pokusit uzavřít spojenectví s kmeny ve Střední Asii. Jeho geografické a etnografické poznatky byly klíčové pro vznik obchodního spojení mezi Čínou a starověkým Římem.

Architekturu hedvábné stezky lze obdivovat dodnes

Po hedvábné stezce se rozšiřovaly i náboženské myšlenky. Evropané po ní vysílali diplomatické a náboženské mise směrem na východ. Tímto způsobem se ve 13. století n. l. dostal františkánský mnich Giovanni Carpini k Mongolům a Marco Polo do Číny. Opačným směrem se šířil budhismus, jehož svatyně lze obdivovat až u afghánského města Bámiján či v indonéském Borobuduru.

Ještě dnes lze navštívit některé z mnoha karavanserájů, orientálních hostinců vystavěných podél hedvábné stezky. Jejich intenzivní výstavba započatá v 10. století n. l. pokračovala až do 19. století. Tyto středověké obdoby hotelů vystavěné ve vzdálenosti 30-40 km jeden od druhého vytvořily síť středisek pro setkávání obchodníků, jež můžeme dodnes obdivovat na území Číny, Íránu, Ruska, Turecka nebo severní Afriky.

Dědictví hedvábné stezky začali objevovat noví cestovatelé. Archeologové, geografové a dobrodruzi se opět vydávají na cestu přes starodávnou spojnici mezi Evropou a Asií. Dokonce i Čína se rozhodla navázat na její tradici a obnovení hedvábné stezky v moderní podobě patří k nejvyšším prioritám prezidenta Xi Jinpinga.

Čína má připravené stovky miliard dolarů

Cílem čínského plánu, který Nadège Rollandová popisuje ve svém nedávno zveřejněném článku pro časopis Washington Quarterly, je propojení největšího světového kontinentu. Peking chce vybudovat mohutnou dopravní, energetickou, finanční, politickou a telekomunikační infrastrukturu a propojit tak Singapur s Moskvou či Vladivostok s Lisabonem.

Xi Jinping tento projekt představil v roce 2013 v rámci projevu na Nazarbajevově univerzitě v Kazachstánu. Jeho financování má zajistit Asijská banka pro investice do infrastruktury, Fond hedvábné stezky a Čínská rozvojová banka, které disponují stovkami miliard amerických dolarů.

Hlavní překážku čínského plánu představuje regionální nestabilita a nespokojenost lidí s čínským hospodářským pronikáním. Tyto problémy se Peking pokouší vyřešit zajištěním sociálních jistot. Čína totiž nahlíží na chudobu a zaostalost jako na původce násilí, nespokojenosti a radikalizace. Zlepšení životních podmínek by tak mohlo pomoci vymýtit nestabilitu a tři zla v podobě extrémismu, separatismu a terorismu. Čínský vliv se ovšem snaží vyvažovat státy jako Indie a Rusko, které v regionu mají své vlastní zájmy.

Obnova hedvábné stezky podle čínských představ  

Velké infrastrukturní projekty můžou Pekingu pomoci udržet solidní ekonomický růst, jenž je důležitý k zajištění sociální stability a k udržení Komunistické strany Číny u moci. Obnova hedvábné stezky by mohla čínským komunistům umožnit přežití bez potřeby provádět dalekosáhlé reformy.

Čína se snaží získat vliv v okolních státech bez toho, aby u kohokoliv vyvolala negativní reakci. Říše středu využívá veškerou svou sílu, tj. banky, bezpečnostní specialisty, diplomacii, média a vědce, k jednomu politickému cíli, jímž je získat větší význam ve světě.

Jak daleko to může zajít? Ve střednědobém výhledu by Čína mohla přetvořit sousední státy v odolné autoritářské systémy pod svým vlivem, které potlačují sebemenší projev nesouhlasu s vládou. Tyto státy by sjednocovaly nové hospodářské, politické a regionální instituce, jejichž pravidla by vycházela z čínských hodnot a sloužila by zájmům Pekingu.