Mzdy příští rok porostou až o pět procent. Ekonomiku ale ohrožuje vláda, tvrdí komora

Prezident HK ČR Vladimír Dlouhý na webu komora.cz reagoval na stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), která doporučila svým členům, aby vyjednávali v podnicích pro příští rok o zvýšení mezd o pět až 5,5 procenta.

„Předseda ČMKOS Josef Středula se vlamuje do otevřených dveří, když apeluje na zaměstnance, aby po svých zaměstnavatelích požadovali růst mezd. Mzdy v posledních letech rostly a v blízké budoucnosti porostou i bez zásahu odborů," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý s tím, že podle nejnovější prognózy HK ČR se v roce 2017 meziroční růst nominálních mezd v podnikatelském sektoru přiblíží pěti procentům.

Optimismus firem je patrný i z předběžných výsledků Komorového barometru – ankety realizované s půlroční periodicitou mezi členy HK ČR. Do průzkumu se tentokrát zapojilo 594 respondentů. Podíl malých a středních podnikatelů, kteří odpověděli kladně na otázku, jaký očekávají celkový vývoj ve druhém pololetí roku 2016, se oproti minulému průzkumu v únoru 2016 zvýšil, a to na 39,8 % z předchozích 32,6 %.

„Tento výsledek je druhým nejvyšším v historii průzkumů realizovaných Hospodářskou komorou od roku 2008. Přitom právě malé a střední firmy zvyšují mzdy s menší ochotou než firmy velké a na celkovém optimismu v jejich případě záleží výrazně více. A co se týká velkých firem, zvyšovat mzdy plánují pro příští rok dokonce čtyři z pěti," poznamenal ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Ladislav Minčič. Zhoršení své celkové situace v letošním druhém pololetí očekává pouhých 11,2 % respondentů.

Podle HK ČR určitý vliv na růst platů v podnikatelské sféře v roce 2017 bude mít nepochybně i výrazný růst platů ve státní správě, který má dle návrhu rozpočtu na příští rok činit významných 6,7 %. „Umělý tlak rozpočtové sféry je však rizikovým faktorem, protože nepřihlíží k mikroekonomickým fundamentům, zejména k produktivitě práce v konkrétní firmě, resp. odvětví," doplňuje Dlouhý, podle něhož konkurenceschopnost firem, a tím i celou ekonomiku a růst HDP ohrozí také zvyšování minimální mzdy. O skokovém zvýšení nejnižšího zákonného výdělku od ledna 2017 přitom dnes jedná vláda.

„Zvyšování minimální mzdy znamená nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců," dodal Dlouhý.