Daně v Česku: Systém je nespravedlivý, zlobí se většina lidí v průzkumu

Jen 13 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 27 % je označilo za přiměřené a 50 % za nízké, v tom 16 % za „příliš nízké“.

Daně lidí s průměrným příjmem jsou přibližně dvěma pětinami (39 %) občanů hodnoceny jako vysoké a polovina (49 %) občanů je hodnotí jako přiměřené, za nízké je označila 4 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí více než tři pětiny (64 %) občanů jako vysoké, rovná čtvrtina (25 %) je má za přiměřené a 2 % je pokládají za nízké.

"Z těchto celkových výsledků lze usoudit, že většina veřejnosti nepovažuje rozložení daňového břemene mezi jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva za příliš spravedlivé. Nadměrnou zátěž nesou podle převládajícího mínění lidé s nízkými příjmy, přičemž výše daní u skupiny lidí s vysokými příjmy je nejčastěji pokládána za nízkou," uvedli autoři průzkumu na soc.cas.cz.

V porovnání s minulým šetřením z listopadu 2015 se o 4 procentní body zvýšil podíl těch, kdo zdanění lidí s nízkými příjmy pokládají za vysoké (v součtu podílů „vysoké“ + „příliš vysoké“). Analýza podle jednotlivých sociodemografických a jiných třídících znaků podle očekávání ukázala, že zdanění lidí s vysokými příjmy za vysoké nebo přiměřené častěji označují lidé s vyšším příjmem či s dobrou životní úrovní domácnosti, absolventi vysokých škol, z hlediska politické orientace lidé nehlásící se k politické levici a podle stranických preferencí voliči ODS nebo TOP 09. V těchto skupinách se zároveň méně často vyskytoval názor, že by tyto daně byly nízké, což naopak relativně častěji vyjadřovali respondenti s nižším příjmem či špatnou životní úrovní, nezaměstnaní a lidé řadící se na pravolevé politické škále jednoznačně na levici.

Častěji za přiměřené nebo nízké, případně méně často za vysoké zdanění lidí s nízkým příjmem označovali absolventi vysokých škol, dotázaní s dobrou životní úrovní vlastní domácnosti, vyšší odborní nebo vedoucí pracovníci, lidé řadící se na pravolevé politické škále k pravici a voliči ANO či TOP 09. Méně často jako přiměřené a častěji za vysoké označovali zdanění lidí s nízkým příjmem vyučení bez maturity, dotázaní se špatnou životní úrovní, nezaměstnaní a ti, kdo se politicky řadí jednoznačně na levici.

U české veřejnosti převládá postoj představující podporu více či méně progresivního zdaňování osobních příjmů. Celkem 62 % dotázaných soudí, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy, přičemž 24 % dokonce uvedlo, že by mělo být „mnohem vyšší“. 29 % respondentů se vyslovilo pro zdaňování stejnou sazbou bez ohledu na výši příjmu a jen malá část (1 %) dotázaných uváděla, že by lidé s vyššími příjmy měli na daních odvádět relativně menší část z nich v porovnání s těmi, kdo mají nízký příjem.

Názor, že lidé s vysokými příjmy by měli odvádět stejné procento příjmu na daních jako lidé s nižšími příjmy, roste spolu se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání, s rostoucím příjmem, se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně domácnosti a s posunem od levice k pravici na pravolevé škále politické orientace. Vyšší podporu progresivnímu zdanění vyjadřují nezaměstnaní a voliči KSČM.

Daňovému systému nerozumí přibližně tři pětiny (61 %) občanů, zatímco necelá třetina (31 %) jej podle vlastního vyjádření chápe. Oproti předchozímu šetření z listopadu 2015 se rozložení odpovědí na danou otázku nezměnilo.