Vláda nezrušila memorandum o lithiu, stát získá větší vliv na strategické suroviny

Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek novinářům řekl, že pro zamítnutí dohody hlasovali pouze zástupci ANO. "Vláda návrh ANO odmítla, čímž samozřejmě odmítla i svoji odpovědnost za nějaké další kroky v této věci," komentoval rozhodnutí kabinetu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zaorálek přirovnal postoj ANO k lithiu k procesu, kterým stát přišel o práva na těžbu uhlí. Připomněl, že během jednání o budoucnosti těžební společnosti OKD hnutí ANO vedené Andrejem Babišem prosazovalo privatizaci, zatímco ČSSD usilovala o to, aby se podniku ujala státní společnost Diamo.

Vláda, aby zamezila dalším sporům, přijala podle Zaorálka opatření, která mají posílit práva na těžbu dalších surovin státem. Přijala také usnesení, aby se ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) zabýval možností, jak by stát se mohl podílet na těžbě lithia.

Podle Brabce byl podpis memoranda přinejmenším uspěchaný, protože povolení potřebná pro těžbu mohou těžaři dostat až zhruba za pět let. Tudíž podmínky mohla příští vláda vyjednávat po celou dobu svého mandátu, poznamenal. Havlíček řekl, že o memorandu, které má podle něj zajistit co nejlepší podmínky pro stát v už dohodnuté licenci, jednala v srpnu tripartita, o jeho přípravě byli tudíž informováni i koaliční partneři.

ČSSD argumentuje i obecným souhlasem s přípravou dohody, jak ho vyjádřil Brabec v dopise ministerstvu. V tom samém dopise ale Brabec odmítl memorandum spolupodepsat s tím, že nebyl u jeho přípravy. Brabec dnes také uvedl, že citovaný dopis nepodepsal, byl pouze odeslán z jeho datové schránky. Podle Havlíčka bude kauza žít svým životem až do voleb.

Vláda v polovině června schválila surovinovou politiku ČR v oblasti nerostných surovin, která má platit zhruba 15 let. Zaměřuje se mimo jiné na oblast vědy a výzkumu, nové dobývací metody nebo hledání nových druhů surovin a jejich využití. Havlíček upozornil, že v souvislosti se schválením materiálu ministerstvo dostalo za úkol surovinovou politiku ČR upravit. Aktualizovanou verzi by měla vláda dostat do ledna příštího roku.

Schválený materiál upozorňuje, že se v současné době stupňuje zájem těžebních společností o využívání ložisek strategických surovin ČR, například lithia a wolframu. Podle dokumentu je proto nezbytné neprodleně přistoupit k opatření na ochranu jejich budoucího využití v maximální prospěch státu, a to bez nutnosti okamžitých legislativních změn.

Diamo a ČGS podle materiálu mají být plně zodpovědné za zajištění etapy návrhů, při které budou zpracovány orientační studie proveditelnosti na racionální využití ložisek a první fáze geologického průzkumu. "V návrhové etapě se nepředpokládá provádění finančně náročných technických prací, respektive předpokládají se v minimálním rozsahu," uvádí zpráva. Etapa má být financována z peněz Diama.

Při případné realizaci dalších průzkumů a těžby má pak Diamo a ČGS spolupracovat s dalšími státními a soukromými subjekty. S tím, že při další fázi průzkumů může být spoluúčast soukromých společností převažující. Výjimku mají tvořit ložiska uranu. Nakládání s nimi má řešit pouze Diamo.

Financování této druhé etapy má být podle zprávy zajištěno kombinací státních a soukromých peněz prostřednictvím akciových společností. "Podmínkou pro provádění a financování prací realizační etapy je jejich schválení samostatnými usneseními vlády ČR," dodává materiál.

Za strategickou energetickou surovinu považuje dokument uran, mezi takzvané kritické suroviny EU řadí mimo jiné antimon, hořčík, chrom, kobalt, kovy platinové skupiny nebo prvky vzácných zemin. Mezi ostatními surovinami aktuálně významnými pro českou ekonomiku zmiňuje lithium, tantal, zirkonium a titan. Zvýšenou ochranu podle něj vyžaduje i zlato.