Greenpeace: Stát získá kvůli nařízení jen zlomek ceny lithia

O těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách dnes jednala i vláda, která zamítla návrh hnutí ANO zrušit memorandum o těžbě lithia, jež minulý týden uzavřel ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou těžařskou firmou EMH.

Dle výpočtů Greenpeace by podle současných pravidel stát získal během 21 let za těžbu pouze 0,9 miliardy korun.

Podle vedoucího energetické kampaně Greenpeace Jana Rovenského došlo ke změně nařízení vlády na návrh Českého báňského úřadu, samotnou předlohu pak na vládní stůl dalo ministerstvo průmyslu a obchodu za ministra Jana Mládka (ČSSD). Podle Rovenského ale nejspíš sám ministr nevěděl o poznámce pod přílohou dokumentu, která stanoví, že se úhrada za těžbu platí u uranu, cesia, cínu, právě lithia a dalších kovů pouze za váhu čistého dobytého kovu.

Autory návrhu jsou podle Rovenského ústřední báňský inspektor František Ševčík a tehdejší právník odboru hornictví ministerstva Kamil Dočkal. Až do loňského roku přitom platila původní úprava z 90. let, podle které byla úhrada deset procent tržní ceny z prvního odbytového produktu, tedy z uhličitanu lithného.

Rozhodnutí o změně poplatků bylo podle mluvčího ČBÚ Bohuslava Machka ale správné. Nelze totiž podle něho odhadnout, zda by za starší metodiky získal stát více nebo méně peněz, protože zkušenosti s těžbou této rudy stát nemá. Stará metodika byla podle něj nespravedlivá k těžařským společnostem, protože rozptýlení lithia v hornině může být skoro nulové nebo v řádu procent.

Podle hnutí se plánuje na Cínovci vytěžit během 21 let asi 38,8 milionu tun rudy. Při ceně 14.250 amerických dolarů za tunu uhličitanu by tak její cena měla být celkem 137,7 miliardy Kč. Organizace proto podporuje návrat k poplatku deseti procent z vydobyté rudy, čímž by podle Greenpeace stát získal 13,8 miliardy korun, které by pak mohl mj. investovat do regionu.