ROZHOVOR | Co čeká naše peněženky? Někteří Češi si kvůli nové vládě připlatí

ROZHOVOR - Vláda Andreje Babiše představila své programové prohlášení vlády. V něm slibuje například zrušení superhrubé mzdy, růst důchodů i platů, či daňové výhody pro rodiny. Ustojí státní rozpočet takové sliby? A jak by změny pocítili občané v reálném životě? I na to se server EuroZprávy.cz ptal Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities.

Jak byste jako ekonom obecně komentoval programové prohlášení vlády?

Je to tak trochu jako když pejsek s kočičkou vařili dort. V programovém prohlášení je mnoho pozitivních bodů, které pomohou České republice. Na druhou stranu navrhovaný růst výdajů nejde dohromady se snižováním daní, takže se bojím, aby nás nakonec z toho všeho nebolelo břicho.

Které body z tohoto dokumentu jsou z vašeho pohledu za nejdůležitější?

Klíčová je digitalizace České republiky. V tomto ohledu nám ujel vlak daleko více než ve všech ostatních tématech. V současné době jsme na chvostu Evropské unie a je naprosto nezbytné, abychom situaci začali zlepšovat. Vláda Andreje Babiše se o to chce pokusit a já jsem velmi zvědavý, jestli uspěje nebo si vyláme zuby jako předchozí vlády.

Vláda v programovém prohlášení slibuje například zrušení superhrubé mzdy. Jak by se tento krok v praxi dotkl zaměstnanců? Pocítili bychom takovou změnu v našich peněženkách?

Zrušení superhrubé mzdy a zvýšení sazby daně z 15 % na 19 % povede k mírnému snížení daní pro zaměstnance. Naopak živnostníci budou mít základ daně stále stejný, ale pocítí zvýšenou sazbu. Lze tedy říci, že nová vláda pomůže zaměstnancům a uškodí podnikatelům.

Programové prohlášení mluví o růstu důchodů, platů i daňových slevách pro pracující rodiny. Otázka je jasná – kde na to vše chce kabinet vzít peníze?

Otázka vyrovnaného rozpočtu bude v případě splnění všech slibů velmi problematická. Za situace rychlého růstu ekonomiky bude možné část nových výdajů krýt rostoucím výběrem daní. V případě, že se ekonomika začne zpomalovat, dostaneme se do finančních problémů. Takovou situaci lze řešit buď deficitním hospodařením, zvyšováním daní nebo osekáním slibovaných výhod.

Vzniknout by prý měla odborná komise, která připraví důchodovou reformu. Vytvořen by měl být také Státní důchodový účet, který by spravoval oddělený důchodový účet od státního rozpočtu a odvody. Co to vlastně znamená? Jaké to má výhody či nevýhody?

Vznik důchodové komise nemá v podstatě žádný význam. V historii České republiky existovaly čtyři důchodové komise a žádná neprosadila dlouhodobě udržitelnou důchodovou reformu. Ke změně penzijního systému je třeba vůle napříč politickým spektrem. Důchodové komise v tom příliš nepomohou.

Oddělením důchodového účtu od státního rozpočtu vytvoříme podobný model, jaký funguje ve zdravotnictví. Zde též peníze neprotékají přes státní rozpočet, ale jdou od občanů přímo ke zdravotním pojišťovnám. Tímto systémem by se teoreticky mohl zvýšit tlak na vyrovnané hospodaření penzijního systému. V praxi však lidé příliš velkou změnu nepocítí.

Spekulovalo se o tom, že změny, které plánuje vláda v oblasti důchodů, by u většiny seniorů zbrzdily růst důchodu. Opravdu by si mohli ve výsledku někteří senioři pohoršit?

V případě, že by se peníze na valorizaci použily na navýšení základní výměry důchodů na 10 % průměrné mzdy a nebyly by přidány další peníze na růst variabilní složky, skutečně hrozí, že vzrostou jen penze s nízkou výměrou. V programovém prohlášení vlády se však píše, že nebude narušen princip zásluhovosti. Proto spíše předpokládám, že se na důchody přidá a krom základní výměry vzroste i variabilní složka. V takovém případě se růst důchodů nezbrzdí.

Co je podle vás třeba učinit k udržitelnosti penzijního systému? Budou se moci lidé i v budoucnu spoléhat na důchody z veřejných zdrojů?

Problematika důchodů je ve skutečnosti jednoduchá. Buď se zvýší věk odchodu do důchodu nebo se zvýší odvody anebo se sníží důchody. Jiné možnosti neexistují. Problém je však v tom, že žádná z variant není přijatelná. Bude nutné přijmout kompromis, který každý z parametrů změní o přijatelnou úroveň. To je jediná možnost, jak zajistit důstojné penze financované z veřejných zdrojů.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Štěpán Křeček Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy