ROZHOVOR - Vláda Andreje Babiše představila své programové prohlášení vlády. V něm slibuje například zrušení superhrubé mzdy, růst důchodů i platů, či daňové výhody pro rodiny. Ustojí státní rozpočet takové sliby? A jak by změny pocítili občané v reálném životě? I na to se server EuroZprávy.cz ptal Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities.
Jak byste jako ekonom obecně komentoval programové prohlášení vlády?
Je to tak trochu jako když pejsek s kočičkou vařili dort. V programovém prohlášení je mnoho pozitivních bodů, které pomohou České republice. Na druhou stranu navrhovaný růst výdajů nejde dohromady se snižováním daní, takže se bojím, aby nás nakonec z toho všeho nebolelo břicho.
Které body z tohoto dokumentu jsou z vašeho pohledu za nejdůležitější?
Klíčová je digitalizace České republiky. V tomto ohledu nám ujel vlak daleko více než ve všech ostatních tématech. V současné době jsme na chvostu Evropské unie a je naprosto nezbytné, abychom situaci začali zlepšovat. Vláda Andreje Babiše se o to chce pokusit a já jsem velmi zvědavý, jestli uspěje nebo si vyláme zuby jako předchozí vlády.
Vláda v programovém prohlášení slibuje například zrušení superhrubé mzdy. Jak by se tento krok v praxi dotkl zaměstnanců? Pocítili bychom takovou změnu v našich peněženkách?
Zrušení superhrubé mzdy a zvýšení sazby daně z 15 % na 19 % povede k mírnému snížení daní pro zaměstnance. Naopak živnostníci budou mít základ daně stále stejný, ale pocítí zvýšenou sazbu. Lze tedy říci, že nová vláda pomůže zaměstnancům a uškodí podnikatelům.
Programové prohlášení mluví o růstu důchodů, platů i daňových slevách pro pracující rodiny. Otázka je jasná – kde na to vše chce kabinet vzít peníze?
Otázka vyrovnaného rozpočtu bude v případě splnění všech slibů velmi problematická. Za situace rychlého růstu ekonomiky bude možné část nových výdajů krýt rostoucím výběrem daní. V případě, že se ekonomika začne zpomalovat, dostaneme se do finančních problémů. Takovou situaci lze řešit buď deficitním hospodařením, zvyšováním daní nebo osekáním slibovaných výhod.
Vzniknout by prý měla odborná komise, která připraví důchodovou reformu. Vytvořen by měl být také Státní důchodový účet, který by spravoval oddělený důchodový účet od státního rozpočtu a odvody. Co to vlastně znamená? Jaké to má výhody či nevýhody?
Vznik důchodové komise nemá v podstatě žádný význam. V historii České republiky existovaly čtyři důchodové komise a žádná neprosadila dlouhodobě udržitelnou důchodovou reformu. Ke změně penzijního systému je třeba vůle napříč politickým spektrem. Důchodové komise v tom příliš nepomohou.
Oddělením důchodového účtu od státního rozpočtu vytvoříme podobný model, jaký funguje ve zdravotnictví. Zde též peníze neprotékají přes státní rozpočet, ale jdou od občanů přímo ke zdravotním pojišťovnám. Tímto systémem by se teoreticky mohl zvýšit tlak na vyrovnané hospodaření penzijního systému. V praxi však lidé příliš velkou změnu nepocítí.
Spekulovalo se o tom, že změny, které plánuje vláda v oblasti důchodů, by u většiny seniorů zbrzdily růst důchodu. Opravdu by si mohli ve výsledku někteří senioři pohoršit?
V případě, že by se peníze na valorizaci použily na navýšení základní výměry důchodů na 10 % průměrné mzdy a nebyly by přidány další peníze na růst variabilní složky, skutečně hrozí, že vzrostou jen penze s nízkou výměrou. V programovém prohlášení vlády se však píše, že nebude narušen princip zásluhovosti. Proto spíše předpokládám, že se na důchody přidá a krom základní výměry vzroste i variabilní složka. V takovém případě se růst důchodů nezbrzdí.
Co je podle vás třeba učinit k udržitelnosti penzijního systému? Budou se moci lidé i v budoucnu spoléhat na důchody z veřejných zdrojů?
Problematika důchodů je ve skutečnosti jednoduchá. Buď se zvýší věk odchodu do důchodu nebo se zvýší odvody anebo se sníží důchody. Jiné možnosti neexistují. Problém je však v tom, že žádná z variant není přijatelná. Bude nutné přijmout kompromis, který každý z parametrů změní o přijatelnou úroveň. To je jediná možnost, jak zajistit důstojné penze financované z veřejných zdrojů.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
před 2 hodinami
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
před 3 hodinami
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
před 3 hodinami
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
před 4 hodinami
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
před 5 hodinami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 6 hodinami
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 6 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 7 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 8 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
včera
OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou
včera
Kopilot FlyDubai byl podle SAE terorista. Letadlem chtěl narazit do výškové budovy v Tel Avivu
včera
Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby
včera
Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy
včera
Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky
včera
Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?
Plicní mor představuje jednu z nejnebezpečnějších infekčních hrozeb na světě, jejíž extrémní úmrtnost a schopnost šířit se vzduchem z něj činí nejen přírodní rizikový faktor, ale i vážné biobezpečnostní riziko. Tragické úmrtí vědkyně, která se pravděpodobně nakazila přímo při výzkumu tohoto smrtonosného patogenu v laboratoři, znovu přitáhlo pozornost veřejnosti i odborníků k nebezpečí, jež práce s bakterií Yersinia pestis přináší.
Zdroj: Libor Novák