ROZHOVOR - Vláda Andreje Babiše představila své programové prohlášení vlády. V něm slibuje například zrušení superhrubé mzdy, růst důchodů i platů, či daňové výhody pro rodiny. Ustojí státní rozpočet takové sliby? A jak by změny pocítili občané v reálném životě? I na to se server EuroZprávy.cz ptal Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities.
Jak byste jako ekonom obecně komentoval programové prohlášení vlády?
Je to tak trochu jako když pejsek s kočičkou vařili dort. V programovém prohlášení je mnoho pozitivních bodů, které pomohou České republice. Na druhou stranu navrhovaný růst výdajů nejde dohromady se snižováním daní, takže se bojím, aby nás nakonec z toho všeho nebolelo břicho.
Které body z tohoto dokumentu jsou z vašeho pohledu za nejdůležitější?
Klíčová je digitalizace České republiky. V tomto ohledu nám ujel vlak daleko více než ve všech ostatních tématech. V současné době jsme na chvostu Evropské unie a je naprosto nezbytné, abychom situaci začali zlepšovat. Vláda Andreje Babiše se o to chce pokusit a já jsem velmi zvědavý, jestli uspěje nebo si vyláme zuby jako předchozí vlády.
Vláda v programovém prohlášení slibuje například zrušení superhrubé mzdy. Jak by se tento krok v praxi dotkl zaměstnanců? Pocítili bychom takovou změnu v našich peněženkách?
Zrušení superhrubé mzdy a zvýšení sazby daně z 15 % na 19 % povede k mírnému snížení daní pro zaměstnance. Naopak živnostníci budou mít základ daně stále stejný, ale pocítí zvýšenou sazbu. Lze tedy říci, že nová vláda pomůže zaměstnancům a uškodí podnikatelům.
Programové prohlášení mluví o růstu důchodů, platů i daňových slevách pro pracující rodiny. Otázka je jasná – kde na to vše chce kabinet vzít peníze?
Otázka vyrovnaného rozpočtu bude v případě splnění všech slibů velmi problematická. Za situace rychlého růstu ekonomiky bude možné část nových výdajů krýt rostoucím výběrem daní. V případě, že se ekonomika začne zpomalovat, dostaneme se do finančních problémů. Takovou situaci lze řešit buď deficitním hospodařením, zvyšováním daní nebo osekáním slibovaných výhod.
Vzniknout by prý měla odborná komise, která připraví důchodovou reformu. Vytvořen by měl být také Státní důchodový účet, který by spravoval oddělený důchodový účet od státního rozpočtu a odvody. Co to vlastně znamená? Jaké to má výhody či nevýhody?
Vznik důchodové komise nemá v podstatě žádný význam. V historii České republiky existovaly čtyři důchodové komise a žádná neprosadila dlouhodobě udržitelnou důchodovou reformu. Ke změně penzijního systému je třeba vůle napříč politickým spektrem. Důchodové komise v tom příliš nepomohou.
Oddělením důchodového účtu od státního rozpočtu vytvoříme podobný model, jaký funguje ve zdravotnictví. Zde též peníze neprotékají přes státní rozpočet, ale jdou od občanů přímo ke zdravotním pojišťovnám. Tímto systémem by se teoreticky mohl zvýšit tlak na vyrovnané hospodaření penzijního systému. V praxi však lidé příliš velkou změnu nepocítí.
Spekulovalo se o tom, že změny, které plánuje vláda v oblasti důchodů, by u většiny seniorů zbrzdily růst důchodu. Opravdu by si mohli ve výsledku někteří senioři pohoršit?
V případě, že by se peníze na valorizaci použily na navýšení základní výměry důchodů na 10 % průměrné mzdy a nebyly by přidány další peníze na růst variabilní složky, skutečně hrozí, že vzrostou jen penze s nízkou výměrou. V programovém prohlášení vlády se však píše, že nebude narušen princip zásluhovosti. Proto spíše předpokládám, že se na důchody přidá a krom základní výměry vzroste i variabilní složka. V takovém případě se růst důchodů nezbrzdí.
Co je podle vás třeba učinit k udržitelnosti penzijního systému? Budou se moci lidé i v budoucnu spoléhat na důchody z veřejných zdrojů?
Problematika důchodů je ve skutečnosti jednoduchá. Buď se zvýší věk odchodu do důchodu nebo se zvýší odvody anebo se sníží důchody. Jiné možnosti neexistují. Problém je však v tom, že žádná z variant není přijatelná. Bude nutné přijmout kompromis, který každý z parametrů změní o přijatelnou úroveň. To je jediná možnost, jak zajistit důstojné penze financované z veřejných zdrojů.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Aktuálně se děje
včera
České oscarové hlasování je v plném proudu. Šanci má pět filmů
včera
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
včera
Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě
včera
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
včera
V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj
včera
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
včera
Policie objasnila pomníček. V případu vraždy z roku 2010 pomohly vzorky DNA
včera
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
včera
Ukrajinské sankce opět zafungovaly. Dvě ruské rafinérie schytaly úder
včera
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
včera
Tropické počasí stále sužuje jižní Moravu. Meteorologové avizují další vedra
včera
Policie vyšetřuje násilný čin na Valašsku. Zadržela podezřelého
včera
Írán hlásí zásadní pokrok. S Ománem se dohodl na režimu v Hormuzském průlivu
včera
Policie našla tělo pohřešovaného při pátrání na jezeře Most
včera
Turek poprvé reagoval na zahájení trestního řízení. Nadále věří ve svou nevinu
včera
Moravský teplotní rekord se měnil potřetí za tři dny. Ve Strážnici bylo 41 stupňů
5. srpna 2026 21:12
Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal
5. srpna 2026 19:55
Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním
5. srpna 2026 18:31
Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota
5. srpna 2026 17:17
Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory
Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.
Zdroj: Libor Novák