ROZHOVOR - Vláda Andreje Babiše představila své programové prohlášení vlády. V něm slibuje například zrušení superhrubé mzdy, růst důchodů i platů, či daňové výhody pro rodiny. Ustojí státní rozpočet takové sliby? A jak by změny pocítili občané v reálném životě? I na to se server EuroZprávy.cz ptal Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities.
Jak byste jako ekonom obecně komentoval programové prohlášení vlády?
Je to tak trochu jako když pejsek s kočičkou vařili dort. V programovém prohlášení je mnoho pozitivních bodů, které pomohou České republice. Na druhou stranu navrhovaný růst výdajů nejde dohromady se snižováním daní, takže se bojím, aby nás nakonec z toho všeho nebolelo břicho.
Které body z tohoto dokumentu jsou z vašeho pohledu za nejdůležitější?
Klíčová je digitalizace České republiky. V tomto ohledu nám ujel vlak daleko více než ve všech ostatních tématech. V současné době jsme na chvostu Evropské unie a je naprosto nezbytné, abychom situaci začali zlepšovat. Vláda Andreje Babiše se o to chce pokusit a já jsem velmi zvědavý, jestli uspěje nebo si vyláme zuby jako předchozí vlády.
Vláda v programovém prohlášení slibuje například zrušení superhrubé mzdy. Jak by se tento krok v praxi dotkl zaměstnanců? Pocítili bychom takovou změnu v našich peněženkách?
Zrušení superhrubé mzdy a zvýšení sazby daně z 15 % na 19 % povede k mírnému snížení daní pro zaměstnance. Naopak živnostníci budou mít základ daně stále stejný, ale pocítí zvýšenou sazbu. Lze tedy říci, že nová vláda pomůže zaměstnancům a uškodí podnikatelům.
Programové prohlášení mluví o růstu důchodů, platů i daňových slevách pro pracující rodiny. Otázka je jasná – kde na to vše chce kabinet vzít peníze?
Otázka vyrovnaného rozpočtu bude v případě splnění všech slibů velmi problematická. Za situace rychlého růstu ekonomiky bude možné část nových výdajů krýt rostoucím výběrem daní. V případě, že se ekonomika začne zpomalovat, dostaneme se do finančních problémů. Takovou situaci lze řešit buď deficitním hospodařením, zvyšováním daní nebo osekáním slibovaných výhod.
Vzniknout by prý měla odborná komise, která připraví důchodovou reformu. Vytvořen by měl být také Státní důchodový účet, který by spravoval oddělený důchodový účet od státního rozpočtu a odvody. Co to vlastně znamená? Jaké to má výhody či nevýhody?
Vznik důchodové komise nemá v podstatě žádný význam. V historii České republiky existovaly čtyři důchodové komise a žádná neprosadila dlouhodobě udržitelnou důchodovou reformu. Ke změně penzijního systému je třeba vůle napříč politickým spektrem. Důchodové komise v tom příliš nepomohou.
Oddělením důchodového účtu od státního rozpočtu vytvoříme podobný model, jaký funguje ve zdravotnictví. Zde též peníze neprotékají přes státní rozpočet, ale jdou od občanů přímo ke zdravotním pojišťovnám. Tímto systémem by se teoreticky mohl zvýšit tlak na vyrovnané hospodaření penzijního systému. V praxi však lidé příliš velkou změnu nepocítí.
Spekulovalo se o tom, že změny, které plánuje vláda v oblasti důchodů, by u většiny seniorů zbrzdily růst důchodu. Opravdu by si mohli ve výsledku někteří senioři pohoršit?
V případě, že by se peníze na valorizaci použily na navýšení základní výměry důchodů na 10 % průměrné mzdy a nebyly by přidány další peníze na růst variabilní složky, skutečně hrozí, že vzrostou jen penze s nízkou výměrou. V programovém prohlášení vlády se však píše, že nebude narušen princip zásluhovosti. Proto spíše předpokládám, že se na důchody přidá a krom základní výměry vzroste i variabilní složka. V takovém případě se růst důchodů nezbrzdí.
Co je podle vás třeba učinit k udržitelnosti penzijního systému? Budou se moci lidé i v budoucnu spoléhat na důchody z veřejných zdrojů?
Problematika důchodů je ve skutečnosti jednoduchá. Buď se zvýší věk odchodu do důchodu nebo se zvýší odvody anebo se sníží důchody. Jiné možnosti neexistují. Problém je však v tom, že žádná z variant není přijatelná. Bude nutné přijmout kompromis, který každý z parametrů změní o přijatelnou úroveň. To je jediná možnost, jak zajistit důstojné penze financované z veřejných zdrojů.
Související
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , Štěpán Křeček , Vláda ČR
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek