Zákon o daních z příjmu nebyl protiústavní, rozhodl soud

Na soud se loni v konkrétním daňovém sporu obrátila podnikatelka ze středních Čech. Spornou část zákona navrhovala zrušit pro rozpor s právem na ochranu vlastnictví a principem rovnosti. Protože však v mezičase zákon doznal změn, ÚS už nemohl paragraf zrušit. V úvahu připadlo jen zpětné vyslovení neústavnosti.

Podle podnikatelky neexistoval ospravedlnitelný důvod, proč by některé rodiny měly přijít o zvýhodnění jen proto, že některý z partnerů neuplatňuje prokazatelně vynaložené výdaje a využívá zákonnou možnost odečítat výdaje paušální sazbou.

Podnikatelka poukazovala také na padesátiprocentní hranici rozlišující druhy základů daně, kterou označila za absurdní. Slevu totiž bylo možné získat jen tehdy, když součet dílčích základů, u kterých podnikatel paušál uplatňoval, nepřesáhl polovinu celkového základu daně.

Vznikala tak podle podnikatelky jen těžko tolerovatelná nerovnost, kdy o možnosti uplatnit zvýhodnění nerozhodovala nominální celková výše příjmů, ale jejich struktura. Mohla tak nastat situace, že poplatník s vysokým příjmem zvýhodnění dostal, zatímco podnikatel s mnohem nižším příjmem nikoliv.

"Je srozumitelné, že podnikatelka usiluje o to, aby mohla za minulá zdaňovací období kombinovat paušální výdaje i zvýhodnění na dítě. Nepředložila ale žádný přesvědčivý argument, proč by taková kombinace měla být obecně spravedlivější," konstatoval ÚS.