Praha - V Praze dnes odpoledne začalo jednání energetické skupiny ČEZ s bulharskou společností Inercom týkající se prodeje tamních aktiv. Pokračovat budou do konce týdne.
Smlouva mezi firmami vyvolala v Bulharsku značné pochybnosti, zda tak malý podnik, jako je Inercom, je schopen financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru také vyvolaly nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze potřebné k tak velkému nákupu. Předseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes dnes řekl, že rada prodej odsouhlasila jednomyslně.
Podle bulharského webu epicenter.bg člen dozorčí rady a náměstek ministryně financí Ondřej Landa poskytl bulharské straně z Prahy důvěrná data. "To, co bylo v bulharských novinách, je jedna stránka z důvěrného materiálu, který jsme mimo jiné projednávali na dozorčí radě," potvrdil Pačes. Landa dnes sdělil, že s bulharskou vládou nekomunikuje.
"S firmou Inercom bylo domluveno již při podpisu smluv další jednání, a to do 20 dnů od podpisu smlouvy, kdy je třeba připravit podklady pro bulharský antimonopolní úřad, který musí transakci posvětit. Jsme ale připraveni diskutovat také další návrhy Inercomu," uvedl dnes mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv podepsal ČEZ 23. února.
Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje tehdy napsal, že cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (8,1 miliardy Kč). Z toho 180 milionů eur si má Inercom podle Kapitalu půjčit od dvou nejmenovaných společností. V souvislosti s prodejem už rezignovala bulharská ministryně energetiky. Toto pondělí Kapital uvedl, že majitelům Inercomu v minulosti pomohl z finančních problémů český podnikatel Zdeněk Zemek.
Aféra ohrozila bulharskou vládu a přiměla premiéra Bojka Borisova, aby se s majitelkou firmy Ginkou Varbakovovou setkal a hovořil s ní o postoupení státu kontrolního balíku akcií v provozech, jichž se ČEZ v Bulharsku zbavuje. Varbakovová po schůzce s Borisovem uvedla, že je ochotná k účasti státu svolit, ale podotkla, že s tím musí souhlasit ČEZ. Deník E15 dnes upozornil, že ČEZ si do smlouvy s Inercomem prosadil, že pět let po podpisu smlouvy nesmí nový vlastník bulharská aktiva bez souhlasu ČEZ prodat. Kříž informaci potvrdil. Podle listu se tím ČEZ chrání v arbitráži, kterou proti Bulharsku vede.
Kvůli odchodu ČEZ z Bulharska Borisov minulé úterý volal českému premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO). Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. "Prodej se nám od počátku moc nelíbil, prostřednictvím ministerstva financí jsme byli ale několikrát ubezpečeni, že ta firma je transparentní, že peníze jsou transparentní a na základě toho dozorčí rada ČEZ prodej odhlasovala," uvedl tehdy Babiš.
V dozorčí radě ČEZ je 12 členů. Stát má osm členů, zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Předseda rady Pačes dnes řekl, že při hlasování o prodeji aktiv Inercomu se zdržel jeden člen, ostatní byli pro.
Související
Česko chce být lídrem v jedné oblasti. ČEZ uzavřel klíčové partnerství
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
ČEZ , Energetika , Bulharsko , Inercom , Ekonomika , Andrej Babiš , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Česko si připomíná oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
před 1 hodinou
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
před 1 hodinou
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
před 3 hodinami
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
včera
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
včera
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
včera
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
včera
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
včera
Rusko nesmí vyhrát. Budu jednat s Putinem, prohlásil Scholz
včera
USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa
včera
Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik
včera
Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA
včera
Proč nemá Ukrajina zajatce? Bývalý člen armády vysvětlil, proč nejde severokorejské vojáky vzít do zajetí
včera
Zemřela zpěvačka Helena Zeťová
včera
Ukrajině se nedaří, Evropa bez USA válku nevyřeší, prohlásil Orbán a zablokoval protiruské sankce
včera
Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev. Odveta za útok na chemický závod, vzkazuje Moskva
včera
Karel III. stále nemá vyhráno. Palác odhalil, jak bude pokračovat boj s rakovinou
včera
Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou
Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.
Zdroj: Libor Novák