Majitelem OKD je znovu stát, akcie převzal podnik Prisko

Karviná - OKD je znovu ve vlastnictví státu. Akcie těžební společnosti převzali zástupci podniku Prisko, stát za ně zaplatil téměř 80 milionů korun. Firma má nové představenstvo, jeho předsedou a výkonným ředitelem se stal Boleslav Kowalczyk. V dolech na Karvinsku pracuje i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 9500 lidí.

"Rád bych poděkoval všem zaměstnancům a lidem, kteří prožili v OKD nelehký proces insolvence a reorganizace, za to, že svou prací a pílí přispěli k tomu, že se tento projekt povedl," sdělil šéf představenstva společnosti Prisko Marian Klásek. "Není to úplně obvyklé, aby tak velká firma, která se dostane do tak vážných problémů, přežila a pokračovala dál ve své činnosti," dodal.

Převzetím akcií byl úspěšně završen proces reorganizace OKD. "Podařilo se tak odvrátit riziko konkurzu se všemi jeho nepříznivými důsledky. Společnost OKD se může nyní plně soustředit na budoucnost tak, aby z výnosů mohly být hrazeny náklady na pozvolný útlum dolů," uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Prvním úkolem Priska bude prověřit stav hospodaření OKD, podívat se na strategické plány a posoudit, zda a jak se bude postupovat dál v případě uzavírání dolů a další činnosti podniku. "Při převzetí OKD jsme se zavázali, že vytvoříme rezervy na budoucí útlum dolů ve výši 4,9 miliardy korun, a tyto rezervy samozřejmě tvořit budeme a toto dodržíme a splníme," řekl Klásek.

Útlum dolů by měl být postupný, rozložený až do roku 2026. "V roce 2023 by mělo dojít k uzavření posledního dolu a další tři roky by měla ještě probíhat likvidace," míní Klásek. OKD loni ukončilo těžbu v Dole Paskov, kdy budou zavírány další doly, bude záležet na aktuálních ekonomických ukazatelích a na tom, co bude pro firmu ekonomicky a technicky vytěžitelné. Za fungování OKD bude zodpovídat nové představenstvo.

Ředitel Kowalczyk uvedl, že jedním z prvních kroků, které musí udělat, bude změna organizační struktury celého OKD, kdy bude zrušeno rozdělení firmy na jednotlivé závody. "OKD bylo nastaveno na několik šachet, na 12 milionů tun těžby. Teď je kolem pěti milionů tun, my jsme v podstatě už jedna šachta, akorát máme trochu více lidí. Pro zaměstnance to v podstatě nebude znamenat nic. Všichni budou na svých místech, všichni budou odměňovaní tak, jak vyplývá z kolektivní smlouvy," řekl Kowalczyk.

Místopředsedou představenstva je ředitel právní služby OKD Jan Solich. V představenstvu je kromě Kláska ještě obchodní ředitel OKD Petr Hanzlík. Novými členy dozorčí rady jsou za společnost Prisko David Rais, člen bývalého představenstva Michal Kuča a předseda Sdružení hornických odborů OKD Rostislav Palička.

Společnost OKD se dostala do úpadku v roce 2016 kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. Insolvenční návrh na sebe podala sama firma. Věřitelé přihlásili u soudu pohledávky za více než 20 miliard korun, pohledávky za většinu této částky ale insolvenční správce popřel.

Související

OKD

Při čtvrtečním otřesu v dole na Karvinsku se zranilo 16 lidí

Při otřesu v černouhelném Dole ČSM-Jih společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku, při němž ve čtvrtek zemřel jeden horník, utrpělo zranění celkem 16 lidí. Většina zraněných byla ještě ve čtvrtek propuštěna do domácí péče, šlo o lehčí zranění. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Záchranáři ve čtvrtek zraněné rozváželi do několika nemocnic v Karviné, Havířově i Ostravě, a tak se počty zraněných upřesňovaly až dnes.

Více souvisejících

OKD Prisko Moravskoslezský kraj Ekonomika

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

před 48 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pákistán

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

před 8 hodinami

Armáda Velké Británie

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek prolomili po letech mlčení a poskytli BBC šokující svědectví o údajných válečných zločinech spáchaných jejich kolegy během nasazení v Iráku a Afghánistánu. Jde o nejobsáhlejší veřejně známou výpověď o těchto událostech, která odhaluje děsivý obraz dlouho utajovaných praktik elitních složek britské armády.

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

včera

Donald Tusk

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko

Obrovský požár, který v květnu 2024 téměř zcela zničil nákupní centrum Marywilska 44 ve Varšavě, byl podle polského premiéra Donalda Tuska výsledkem cíleného žhářského útoku nařízeného ruskými tajnými službami. Po roce vyšetřování Tusk v neděli oznámil, že Polsko má v tomto ohledu již „jistotu“.

včera

včera

MS v hokeji

Kanaďané jako první inkasovali, nakonec ale Lotyše deklasovali. Němce vlastní gól nesrazil

Nedělní program hokejového světového šampionátu pokračoval dvěma odpoledními zápasy. Ve Stockholmu se podruhé představili jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané a podruhé svého soupeře deklasovali. Zatímco v sobotu to schytalo Slovinsko, tentokrát poznali sílu javorových listů Lotyši. Ti se sice ze začátku snažili o překvapení, když jako první skórovali, pak už ale vládla pouze Kanada, která nakonec dokráčela k výhře 7:1. K výhře 4:1 pak ve skupině A dokráčeli Němci, přestože i oni v duelu s Kazachstánem nejprve prohrávali, když gólový účet zápasu otevřel vlastním gólem německý kapitán Seider.

včera

včera

Vladimir Putin

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.

včera

Mírové rozhovory bez míru. Putinova odpověď na ultimátum Západu může rozdělit Evropu

Ruský prezident Vladimir Putin znovu ukázal, že ultimáta přijímá jen velmi nerad. Ve svém nočním projevu v Kremlu ostře kritizoval evropské státy za „hrubé chování“ vůči Rusku a za snahy jednat prostřednictvím ultimát. Nezmínil konkrétní státy, ale kontext byl jasný – šlo o reakci na výzvy lídrů v Kyjevě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy