Brusel zavírá Česku kohoutky? Návrh rozpočtu EU je nepřijatelný, hromuje Babiš

"Návrh evropského rozpočtu je pro nás naprosto nepřijatelný. V tom, že se Brusel znovu snaží prosazovat tyto představy a my potřebujeme dostat peníze do investic. Proto mapujeme investiční potřeby a chceme vyjednávat na další období 2021 a dál, aby se peníze skutečně našly, aby se to neztratilo na nějakých rekvalifikacích, školeních a tak dále," řekl dnes Babiš v Pardubicích.

Například ministerstvo práce a sociálních věcí má v současném programovém období vyčleněno z evropských fondů 58 miliard korun. Podle Babiše by ale peníze byly spíše potřeba na investice ve zdravotnictví a školství. "Budeme se snažit peníze v rámci programů MPSV a MŠMT dostat z českého rozpočtu, ale ty evropské by měly jít do investic, aby byly hmatatelné, abychom viděli, kde jsou," řekl Babiš.

Česká republika bude podle návrhu EK moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností mají za následek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně, než kolik mají v tom nynějším. Při započtení inflace by měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Podle webu Strukturální fondy bylo ve stávajícím finančním období 2014-2020 pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur.

Komise chce v rozpočtu na roky 2021 až 2027 omezit peníze na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země ze střední a východní části unie. Naopak posílit chce financování priorit, jako je lepší správa hranic - jde například o výrazné posílení personálu Evropské pohraniční a pobřežní stráže - a bezpečnost a obrana, ale také investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.

Dlouhodobý rozpočet EU na léta 2021 až 2027 je navržen tak, že závazky mají činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což podle komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství.

Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). V nynějším období by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.

Podle červnové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám včetně Agrofertu. Například Olma dostala 75 milionů korun na inovace ve výrobě přírodních pařených sýrů, Vodňanská drůbež stejnou sumu na "optimalizaci a inovaci v procesech porcování a balení drůbežího masa". Pro Kostelecké uzeniny na inovaci technologie výroby tepelně opracovaných masných výrobků pasterizovaných v obalu byla schválena žádost na zhruba 70 milionů korun.