Babiš zadlužuje Česko? Vládní dluh stoupl za první čtvrtletí o 83,8 miliardy

Praha - Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo v prvním čtvrtletí 2018 přebytku 0,72 % HDP, při meziročním růstu o 0,44 procentního bodu (p. b.). Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 4,13 p. b. na 35,82 % HDP. Oproti předchozímu čtvrtletí míra zadlužení vzrostla o 1,15 p. b. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

K meziročnímu růstu přebytku přispěl růst kladného salda hospodaření místních vládních institucí (o 4,5 mld. na 21,1 mld. Kč) a fondů sociálního zabezpečení (o 3,4 mld. na 3,7 mld. Kč). Naopak ústřední vládní instituce hospodařily v 1. čtvrtletí 2018 s deficitem 15,9 mld. Kč, což představuje meziroční růst deficitu o 2,2 mld. Kč, informuje czso.cz.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 8,2 %, k čemuž nejvíce přispěl růst příjmů ze sociálních příspěvků (11,0 %), daní z důchodů (6,4 %) a daní z výroby a dovozu (5,7 %). Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 7,0 %, zejména v důsledku rostoucího objemu náhrad zaměstnancům (15,5 %), vyplacených dotací (9,1 %) a výdajů na sociální dávky (4,5 %).

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Lukáše Kovandy se vláda v demisi letos poměrně rychle zadlužovala. "Nad takovým nárůstem dluhu je třeba pozvednout obočí. Vynecháme-li totiž loňské první čtvrtletí, těžko budeme v pokrizové době hledat razantnější mezikvartální nárůst absolutní výše dluhu," uvedl Kovanda. Podle něj by se k novým číslům měla kriticky postavit nově ustavená Národní rozpočtová rada, jelikož v čase nebývalé prosperity Česka je taková míra zadlužování jen těžko obhájitelná.

Loňské první čtvrtletí bylo podle Kovandy specifické velice výhodnými podmínkami na světových dluhopisových trzích. Mezinárodní investoři pak i z důvodu blížícího se konce intervenčního režimu České národní banky a související snahy "vsadit si" na zhodnocení koruny byli ochotní vládě ČR dokonce platit za to, že ji mohou půjčit.

Česká republika i nadále zůstává zemí s jedním z nejnižších vládních dluhů v EU. Nižší úroveň vládního dluhu v poměru k HDP vykazují v EU jen Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.

Ministerstvo financí v reakci na zveřejněné údaje uvedlo, že kolísání nominální výše státního dluhu v jednotlivých čtvrtletích je běžný jev, který nijak nevypovídá o trendu zadlužování země. "Celková míra zadlužení dlouhodobě klesá. Pokles vládního dluhu v poměru k HDP očekává ministerstvo financí i letos," uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec. Poukázal také na skutečnost, že meziročně vládní dluh v prvním čtvrtletí klesl.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 

Více souvisejících

veřejné finance Vláda ČR čsú Ekonomika Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy