Země V4 se kladně staví k jaderné energii, shodli se ministři

"Všechny (čtyři) země mají na jaderné energetice zájem. Česká republika má strategický energetický plán, ve kterém jaderné energie hraje významnou roli, ještě významnější než dnes," uvedla Nováková.

Česká ministryně doufá, že jaderná energetika bude v souvislosti s cíli EU v oblasti ochrany klimatu "vzata na větší milost" a že bude zvažována jako z nástrojů "dekarbonizace" ekonomiky.

Podle Novákové v souvislosti s opatřeními na plnění klimatických a energetických cílů by EU neměla zapomínat, že musí zůstat konkurenceschopná vůči Spojeným státům a Číně.

Český premiér Andrej Babiš dříve řekl, že Česko nadále plánuje rozvíjet jadernou energetiku a stavět nové bloky v elektrárnách v Temelíně a Dukovanech.

Značný podíl na celkové výrobě elektřiny mají jaderné elektrárny také na Slovensku, kde se dostavují dva bloky atomové elektrárny Mochovce. Maďarsko zase ve spolupráci s Ruskem připravuje výstavbu dvou nových reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks.

Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski v září řekl, že jeho země nesplní emisní cíle Evropské unie, pokud nepostaví jadernou elektrárnu. Ministrův náměstek Tomasz Dąbrowski po dnešní schůzce s kolegy z Česka, Slovenska a Maďarska detaily k projektu neuvedl.

Slovensko zase připravuje ukončení dotací na těžbu hnědého uhlí, které platí spotřebitelé elektrické energie v cenách elektřiny. "Rok 2023 znamená, že obecný hospodářský zájem skončí. To neznamená, že skončí doly. Doly mohou dále fungovat na tržním principu," řekl Žiga. Právě za pět let podle ministra skončí životnost elektrárny na středním Slovensku, která vyrábí energii právě z dotovaného hnědého uhlí, a zároveň v tomto termínu budou dokončeny práce na zajištění stability slovenské přenosové soustavy.