ROZHOVOR | Zvýšení minimální mzdy? Ekonom pro EZ promluvil o nezaměstnanosti a zániku některých pozic

Vláda Andreje Babiše (ANO) před několika dny rozhodla, že minimální mzda v Česku vzroste od ledna o 1150 korun na 13.350 korun. Zaměstnavatelé ale se zvýšením nesouhlasí. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětluje, jak se tato změna dotkne pracovního trhu.

Minimální mzda se v České republice od 1. ledna 2019 zvýší o 1150 korun na 13 350 korun. Je to podle Vás krok správným směrem?

Růst minimální mzdy přispívá k růstu nezaměstnanosti. V situaci, kdy v České republice máme přes 300 tisíc volných pracovních míst, se však růstu nezaměstnanosti obávat nemusíme. Rostoucí minimální mzda naopak může motivovat hůře kvalifikované pracovníky k tomu, aby si konečně našli práci a nežili život na sociálních dávkách.

Jaký bude mít podle vás dopad poslední zvýšení minimální mzdy na tuzemský trh práce?

Zaniknou všechny pracovní pozice, kterých si zaměstnavatelé budou cenit na méně než 17 890 korun, což budou po zvýšení minimální mzdy na 13 350 korun celkové měsíční náklady zaměstnavatele na vytvoření pracovního místa s minimální mzdou.

Nadále poroste tlak na automatizaci výroby, kdy lidská práce bude nahrazována kapitálem. Lidé s nízkou kvalifikací by proto na sobě měli pracovat, aby v budoucnu našli uplatnění. S příchodem krize se totiž situace na trhu práce může proměnit.

Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) se navíc nechala slyšet, že bude usilovat, aby tato částka vzrostla do roku 2021 na 16 tisíc. Je toto číslo reálné?

Do roku 2021 může reálně propuknout ekonomická krize, která růst minimální mzdy zbrzdí. V případě, že se však ekonomice bude i nadále dařit, je další zvyšování minimální mzdy možné. Za minimální mzdu pracují jen zhruba 4 procenta zaměstnanců a část z nich ve skutečnosti dostává další nezdaněné peníze přímo na ruku. To se děje například u číšníků, kteří v některých případech pobírají jen minimální mzdu a další peníze dostávají ze spropitného.

Nakolik je takové zvyšování minimální mzdy v naší ekonomice udržitelné? Kam až může reálně stoupnout?

V případě, že poroste produktivita práce nejméně kvalifikovaných zaměstnanců, je možné navyšovat minimální mzdu. Zaměstnavatelé by tak měli činit automaticky, ale bohužel se na trhu nachází i tací, kteří se snaží své zaměstnance odírat. Kvůli tomu přichází státní regulace, která se však v krizové době může ukázat jako škodlivá a může vést k růstu nezaměstnanosti.

Samotná výše minimální mzdy přitom nezohledňuje různorodost jednotlivých regionů. Minimální mzda, která může v Praze působit úsměvně se například v Karlovarském kraji může jevit jako příliš vysoká.

Zaměstnavatelům se samozřejmě takto vysoké zvyšování nelíbí. Opakovaně volají po stanovení pravidel, díky kterým by se mzda zvyšovala pravidelně a po menších částkách. Od čeho by se vlastně měl tento nástroj měl odvíjet?

Všechny druhy mezd se musí primárně odvíjet od produktivity práce. Jakmile totiž dojde k situaci, kdy je produktivita práce nižší než výše mzdy, dochází k ekonomicky neudržitelnému stavu. Doplňkově však mohou být voleny i další parametry. Například by minimální mzda měla být vyšší než sociální dávky, tak aby lidé byli motivování chodit do práce.

Má podle vás minimální mzda nějaký význam? Můžeme totiž slyšet třeba ten názor, že by vůbec neměla být určená, že je to prostě záležitost vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem…

Kdyby trh práce fungoval správně, minimální mzdu by nebylo třeba zavádět. Nicméně ve skutečnosti je trh práce zcela přeregulovaný a v návaznosti na sociální a zdravotní systém vytváří u některých skupin osob negativní motivace. Z těchto důvodů má minimální mzda v České republice své místo a její zrušení bez dalších změn systému by přineslo komplikace.

***

Minimální mzda se od ledna zvedne o 9,4 procenta. Průměrná mzda by měla podle odhadů ministerstva práce příští rok vzrůst o 6,5 procenta. Resort práce v podkladech pro vládu uvedl, že nejnižší výdělek má motivovat k práci a chránit před chudobou, proto musí být dostatečný. Lidé, kteří za minimální odměnu pracují, by neměli být závislí na sociálních dávkách, dodalo ministerstvo. Minimální mzda je podle statistik dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby.

Průměrná minimální hodinová mzda se od ledna zvýší ze 73,20 na 79,80 korun.

Spolu s minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 12.200 až 24.400 korun bude nově činit 13.350 až 26.700 korun.

Zaručená mzda, kterou zákoník práce zavedl v roce 2007, se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Za hodinu by tak výdělek měl činit podle kvalifikace a složitosti vykonávané činnosti od 79,80 koruny do 159,60 koruny místo dosavadních 73,20 až 146,40 koruny.

Související

Josef Středula

Vláda by měla využít zákona a regulovat ceny potravin, míní Středula

Vláda by podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly měla kvůli vysokým cenám potravin využít zákon o cenách. Řekl to v dnešním pořadu Partie televize CNN Prima News. Uvedl, že zákon dává vládě nástroje, jak ceny usměrňovat. Podle něho je již 11 procent cen v Česku zákonem určováno a nezpůsobilo to žádné selhání na trhu. Podle Středuly se regulují například ceny léků nebo vody. 
Štěpán Křeček - hlavní ekonom BH Securities

Vláda by mohla zavést karenci, připustil Fialův poradce. Odbory jsou proti

Jedno z opatření, které se v Česku může kvůli snížení zadlužování zavést, je karenční doba. Až se vláda dohodne, rozhodnutí o případném neplacení náhrady výdělku v prvních dnech nemoci představí. V dnešním pořadu Partie televize CNN Prima News to řekl premiérův poradce, ekonom Štěpán Křeček. Daně z příjmu by se podle něj zaměstnancům zvedat neměly. Proti obnovení karence se staví odbory. 

Více souvisejících

Štěpán Křeček Minimální mzda Česká republika rozhovor

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První slova Putina po summitu: Přáli bychom si, aby boje skončily

Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé od summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce vyjádřil ke schůzce a označil ji za „včasnou a velmi užitečnou“. Podle Kremlu Putin v sobotu uvedl, že s Trumpem probral „prakticky všechny oblasti spolupráce“, ale především se věnovali „možnému řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

FT: Když se Ukrajina vzdá Doněcké a Luhanské oblasti, Putin zmrazí válku

Na setkání s Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval ruský prezident Vladimir Putin, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Podle čtyř zdrojů obeznámených s průběhem jednání Putin nabídl, že v případě splnění tohoto požadavku by mohlo dojít ke zmrazení zbytku frontové linie, uvedl server Financial Times.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Políček Evropě i Ukrajině: Trump couvl z požadavku na příměří

Posun od příměří k mírové dohodě je významný, protože před summitem se Kaja Kallasová, vysoká představitelka EU, vyjádřila, že smysluplná jednání o ukončení války se mohou uskutečnit pouze v kontextu příměří nebo omezení bojů. Nyní to ale vypadá, že se situace změnila.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První vyjádření Trumpa po summitu: Příměří nestačí, musí být mírová dohoda

Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k válce na Ukrajině. Nově tvrdí, že nejlepším způsobem, jak konflikt ukončit, je uzavřít mírovou dohodu, a ne pouze dohodu o příměří. Toto vyjádření je v rozporu s jeho dřívějšími názory, kdy prohlašoval, že bude nespokojený, pokud se na summitu na Aljašce Putin nedohodne na příměří.

včera

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj telefonoval s Trumpem a evropskými lídry. V pondělí poletí do Washingtonu

Americký prezident Donald Trump vedl po svém návratu ze summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump přistál na letišti Joint Base Andrews v Marylandu v časných ranních hodinách po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během šesti hodin letu trávil hodně času na telefonu.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump přímo neprohrál, Putin ale jasně zvítězil

Jak řekl bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton, na setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce bylo jasné, kdo odešel jako vítěz. Bolton prohlásil, že ačkoliv Trump přímo neprohrál, Putin jasně zvítězil. Podle něj si americký prezident z jednání neodnesl nic podstatného, kromě příslibu dalších schůzek.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Bouřlivé počasí udeří už dnes. Meteorologové řekli, kde na něj dojde

Dnes naposledy platí výstraha na vysoké teploty, ale přidává se k ní varování před bouřkami. Po vlně veder by mnozí čekali, že budou výjimečné silné. Tentokrát ne. Bouřky se vyskytnou jen na malé části území a přinesou hlavně velmi lokální přívalové srážky, s menší pravděpodobností i malé kroupy, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump po jednání poplácal Putina po zádech. Dohoda neexistuje, zavolám Zelenskému, prohlásil

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.

15. srpna 2025 22:12

15. srpna 2025 21:34

15. srpna 2025 21:13

15. srpna 2025 20:29

15. srpna 2025 19:41

15. srpna 2025 18:55

15. srpna 2025 18:20

Heydricha měla za hrdinu. Manželka protektora byla věrná nacismu až do smrti

Před 40 lety, dne 14. srpna 1985, zemřela Lina Heydrichová. Manželka vysoce postaveného nacisty Reinharda Heydricha si v Čechách užívala moci a přepychu. Ani po druhé světové válce se jí nevedlo špatně a až do své smrti zůstala přesvědčenou nacistkou.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy