ROZHOVOR | Zvýšení minimální mzdy? Ekonom pro EZ promluvil o nezaměstnanosti a zániku některých pozic

Minimální mzda se v České republice od 1. ledna 2019 zvýší o 1150 korun na 13 350 korun. Je to podle Vás krok správným směrem?

Růst minimální mzdy přispívá k růstu nezaměstnanosti. V situaci, kdy v České republice máme přes 300 tisíc volných pracovních míst, se však růstu nezaměstnanosti obávat nemusíme. Rostoucí minimální mzda naopak může motivovat hůře kvalifikované pracovníky k tomu, aby si konečně našli práci a nežili život na sociálních dávkách.

Jaký bude mít podle vás dopad poslední zvýšení minimální mzdy na tuzemský trh práce?

Zaniknou všechny pracovní pozice, kterých si zaměstnavatelé budou cenit na méně než 17 890 korun, což budou po zvýšení minimální mzdy na 13 350 korun celkové měsíční náklady zaměstnavatele na vytvoření pracovního místa s minimální mzdou.

Nadále poroste tlak na automatizaci výroby, kdy lidská práce bude nahrazována kapitálem. Lidé s nízkou kvalifikací by proto na sobě měli pracovat, aby v budoucnu našli uplatnění. S příchodem krize se totiž situace na trhu práce může proměnit.

Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) se navíc nechala slyšet, že bude usilovat, aby tato částka vzrostla do roku 2021 na 16 tisíc. Je toto číslo reálné?

Do roku 2021 může reálně propuknout ekonomická krize, která růst minimální mzdy zbrzdí. V případě, že se však ekonomice bude i nadále dařit, je další zvyšování minimální mzdy možné. Za minimální mzdu pracují jen zhruba 4 procenta zaměstnanců a část z nich ve skutečnosti dostává další nezdaněné peníze přímo na ruku. To se děje například u číšníků, kteří v některých případech pobírají jen minimální mzdu a další peníze dostávají ze spropitného.

Nakolik je takové zvyšování minimální mzdy v naší ekonomice udržitelné? Kam až může reálně stoupnout?

V případě, že poroste produktivita práce nejméně kvalifikovaných zaměstnanců, je možné navyšovat minimální mzdu. Zaměstnavatelé by tak měli činit automaticky, ale bohužel se na trhu nachází i tací, kteří se snaží své zaměstnance odírat. Kvůli tomu přichází státní regulace, která se však v krizové době může ukázat jako škodlivá a může vést k růstu nezaměstnanosti.

Samotná výše minimální mzdy přitom nezohledňuje různorodost jednotlivých regionů. Minimální mzda, která může v Praze působit úsměvně se například v Karlovarském kraji může jevit jako příliš vysoká.

Zaměstnavatelům se samozřejmě takto vysoké zvyšování nelíbí. Opakovaně volají po stanovení pravidel, díky kterým by se mzda zvyšovala pravidelně a po menších částkách. Od čeho by se vlastně měl tento nástroj měl odvíjet?

Všechny druhy mezd se musí primárně odvíjet od produktivity práce. Jakmile totiž dojde k situaci, kdy je produktivita práce nižší než výše mzdy, dochází k ekonomicky neudržitelnému stavu. Doplňkově však mohou být voleny i další parametry. Například by minimální mzda měla být vyšší než sociální dávky, tak aby lidé byli motivování chodit do práce.

Má podle vás minimální mzda nějaký význam? Můžeme totiž slyšet třeba ten názor, že by vůbec neměla být určená, že je to prostě záležitost vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem…

Kdyby trh práce fungoval správně, minimální mzdu by nebylo třeba zavádět. Nicméně ve skutečnosti je trh práce zcela přeregulovaný a v návaznosti na sociální a zdravotní systém vytváří u některých skupin osob negativní motivace. Z těchto důvodů má minimální mzda v České republice své místo a její zrušení bez dalších změn systému by přineslo komplikace.

***

Minimální mzda se od ledna zvedne o 9,4 procenta. Průměrná mzda by měla podle odhadů ministerstva práce příští rok vzrůst o 6,5 procenta. Resort práce v podkladech pro vládu uvedl, že nejnižší výdělek má motivovat k práci a chránit před chudobou, proto musí být dostatečný. Lidé, kteří za minimální odměnu pracují, by neměli být závislí na sociálních dávkách, dodalo ministerstvo. Minimální mzda je podle statistik dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby.

Průměrná minimální hodinová mzda se od ledna zvýší ze 73,20 na 79,80 korun.

Spolu s minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 12.200 až 24.400 korun bude nově činit 13.350 až 26.700 korun.

Zaručená mzda, kterou zákoník práce zavedl v roce 2007, se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Za hodinu by tak výdělek měl činit podle kvalifikace a složitosti vykonávané činnosti od 79,80 koruny do 159,60 koruny místo dosavadních 73,20 až 146,40 koruny.