Armáda státních zaměstnanců se rozrůstá. Berou víc než ti, kdo na ně vydělávají

Ve veřejné správě a službách přibývá postupně zaměstnanců. Loni plat z veřejných rozpočtů pobíralo 634.700 lidí. Je to nejvíc za posledních sedm let. Počet znovu roste od roku 2014, v letech po ekonomické krizi byl nižší. Vyplývá to z výročních zpráv informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce.

V roce 2011 ve veřejném sektoru pracovalo 625.500 lidí. V dalších letech se počet snížil. V roce 2014 podle výroční zprávy veřejná správa a služby zaměstnávaly 612.100 lidí. Od té doby každoročně počet rostl, do loňska tak přibylo 22.600 zaměstnanců. Proti roku 2011 ubylo pracovníků ve zdravotních a sociálních službách, naopak přibylo ve veřejné správě. Některé opoziční strany růst počtu zaměstnanců kritizují. Podle nich státní správa efektivnější není. Poukazují i na chybějící digitalizaci a elektronizaci.

V českém veřejném sektoru pracovaly loni i stovky cizinců. Práci ve veřejných službách mělo asi 4200 lidí ze Slovenska, 800 z Ukrajiny, kolem 200 z Ruska či stovka z Bulharska. Polovina českých pracovníků veřejných služeb vydělávala loni víc než 29.826 korun hrubého. Víc měli na výplatní pásce ale lidé ze Slovenska. Polovina z nich pobírala přes 34.840 korun. Platový medián ruských pracovníků dosahoval 30.054 korun.

Za vyššími výdělky cizinců je to, že jsou to obvykle experti a vykonávají specializovanou práci. Naopak bulharští či ukrajinští zaměstnanci ve veřejné sféře mají méně, dělají méně kvalifikovanou práci. Polovina lidí z Bulharska vydělávala loni pod 25.862 korun a polovina z Ukrajiny pod 23.779 korun.

Tři z deseti zaměstnanců veřejných služeb měli vysokou školu, desetina vyšší odborné či bakalářské vzdělání a téměř dvě pětiny maturitu. Základní či nedokončenou školu měla tři procenta pracovníků. Nejvyšší platy pobírali lidé v Praze. Polovina měla loni přes 35.407 korun hrubého. Naopak nejméně se ve veřejných službách platilo ve Zlínském kraji, kde platový medián činil 27.846 korun.

Letos ve třetím čtvrtletí pracovalo ve veřejném sektoru na 670.400 lidí. Loni to bylo 662.600 lidí, v roce 2015 ale dokonce 682.800. Údaje za třetí kvartál jsou vyšší než za celý rok, do něhož se zahrnují všechna čtvrtletí.

Podle výroční zprávy v letošním červenci až září ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení pracovalo 273.400 lidí. Ve vzdělávání působilo 210.700 osob a ve zdravotní a sociální péči 140.100. Kultuře a ostatním činnostem se věnovalo 46.300 pracovníků. Mediánový plat ve veřejné sféře dosáhl 32.799 korun. Meziročně se tak zvedl o 13 procent.

Loni ve třetím čtvrtletí veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení měly 271.100 zaměstnanců. Ve vzdělávání pracovalo 206.000 lidí, ve zdravotní a sociální péči 139.600 a v ostatních oborech 25.900. Polovina z nich vydělávala nad 29.025 korun. Meziročně mediánový plat vzrostl o sedm procent.

Platy ve veřejném sektoru se v posledních letech zvedají podle statistik rychleji než ve firmách.

Zaměstnanci ve veřejných službách a státní službě si od nového roku platově polepší.Tisková zpráva zde https://t.co/IfYV0Za4yR pic.twitter.com/ZWvZxa7jir

— MPSV ČR (@mpsvcz) 15. listopadu 2018

Vláda citelnější přidávání zdůvodňuje tím, že by jinak státní a veřejná sféra nedokázaly v době nedostatku pracovních sil podnikům konkurovat. Vedení některých úřadů si stěžují na to, že jejich zaměstnanci i tak pobírají méně než pokladní v obchodních řetězcích.

Tarify se zvednou i příští rok. Většině pracovníků veřejných služeb porostou o pět procent. Učitelé si pak na tarifu polepší o deset procent a sestry či zaměstnanci v sociálních službách o sedm procent. Lékařům by se měl tarif upravit o dvě procenta, začínajícím doktorům pak o sedm procent.

Související

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí mzdy / platy zaměstnání Ekonomika

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Keir Starmer a Donald Trump

Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego

Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Kde bude summit Zelenskyj-Putin? Nabídka je široká, dvě varianty jsou nejpravděpodobnější

K historicky průlomovému jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem by mohlo dojít již v příštích dvou týdnech. Informaci oznámil americký prezident Donald Trump po pondělním setkání se Zelenským a sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Přesto však zůstávají klíčové otázky nezodpovězené – především kdy a kde se očekávaný summit uskuteční.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Švýcarsko se nabídlo, že uspořádá setkání Zelenského s Putinem

Švýcarsko se opět nabídlo, že se stane hostitelem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Švýcarský ministr zahraničních věcí Ignazio Cassis pro televizi SRF uvedl, že země je připravena setkání uspořádat, a to i s účastí ruského prezidenta Vladimira Putina. Dodal, že je Švýcarsko vděčné za projevenou důvěru a opakovaně dalo najevo svou ochotu.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Co přinesla jednání v Bílém domě? Trump se ukázal v úplně novém světle

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno navštívil Bílý dům, kde se setkal s Donaldem Trumpem a dalšími evropskými politiky, aby jednali o ukončení války. Jednání se konala jen několik dní poté, co se Trump v odlehlé Aljašce sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Navzdory počátečnímu optimismu, se schůzka neposunula k žádným konkrétním závěrům ohledně bezpečnostních záruk nebo dosažení míru. Přesto se zdá, že se v některých oblastech přece jen něco změnilo.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Když byl Zelenskyj v Bílém domě, Rusové opět útočili. Činili se i Ukrajinci

Rusko v noci na úterý zaútočilo proti ukrajinskému území celkem 270 drony a raketami, Ukrajinci odpověděli útokem proti rafinerii společnosti Lukoil ve Volgogradu. Informovali o tom ukrajinští a ruští představitelé jen několik hodin poté, co se prezident Volodymyr Zelenskyj a další evropští lídři setkali s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, aby hledali cestu k ukončení války na Ukrajině. 

včera

včera

David Svoboda

Válka asi potrvá ještě roky, varuje Svoboda. Evropa a USA jsou dva vyděšení v letadle, jímž zmítají turbulence

Historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil aktuální vývoj jednání, která mají vést k ukončení války na Ukrajině, pozici Západu i vágní sliby bezpečnostních záruk ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rozebral limity mírových dohod, varuje před falešným klidem výměnou za ústupky a tvrdí, že válka neskončí, dokud nebude zpochybněna samotná existence ruského impéria jako autoritářské mocnosti s jaderným arzenálem.

včera

Sergej Lavrov

Rusové se nebrání jednání s Ukrajinci, deklaroval Lavrov

Rusové se nebrání dvoustrannému či trojstrannému jednání s ukrajinskými představiteli v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyplývá to ze slov ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Informovala o nich ruská státní agentura TASS. 

včera

Prezident Trump

Trump a hrozba opakování Mnichova. Evropou rezonují obavy

Obavy z opakování Mnichova 1938 či Jalty 1945 rezonují napříč Evropou. Pokud by americký prezident Donald Trump donutil Ukrajinu k územním ústupkům, mohl by tím podkopat její obranyschopnost. Donbas, který chce Rusko získat, tvoří páteř ukrajinského obranného systému. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ústup odmítá, přesto roste nervozita, zda Trump bude respektovat ukrajinské červené linie, nebo upřednostní dohodu výměnou za rychlý mír.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj opět jednal v Bílém domě. (18.8.2025)

Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.

včera

Medveděv se vysmívá podlézání Evropanů v Bílém domě. Zelenského označil za klauna

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv neudržel jazyk za zuby ani po pondělních jednáních v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik evropských lídrů. Medveděv se opřel především do nich. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy