Zpracovatelský sektor v Česku drhne, index spadl pod "magickou" hranici

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v prosinci zhoršily na nejnižší úroveň od července 2016. Index PMI klesl pod hranici 50 bodů na 49,7 bodu. Informovala o tom dnes společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je přitom předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená celkové zlepšení sektoru. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby.

Hlavním důvodem zhoršení celkového zdraví sektoru byl další pokles objemu nových zakázek. V prosinci byl nejrychlejší za šest let. Důvodem jsou podle firem problémy automobilového průmyslu a pokles poptávky.

"Prosincová data ukázala na zhoršení provozních podmínek poháněné poklesy objemů výroby i nových zakázek. Slabší zákaznická poptávka způsobila utlumení podnikatelské důvěry, dále poškozené pokračujícím napětím v obchodě a problémy v automobilovém sektoru," uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jonesová.

Firmy v prosinci dále pozorovali i výrazný pokles exportních zakázek, který byl nejrychlejší za devět a půl roku a firmy jej spojují s obchodními válkami. Spolu se slabší poptávkou české firmy v prosinci zaznamenaly pokles výroby, a to poprvé od července 2016.

Podle statistik z automobilové výroby byl rok 2018 podle ekonomky Komerční banky Moniky Junicke úspěšný. "Předstihové indikátory však zatím ukazují, že se tento úspěch bude letos opakovat jen stěží. Stále to jsou ale především kapacitní limity, které nedovolí v roce 2019 výrazné zvýšení produkce," uvedla.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že v Německu se podmínky v průmyslu v prosinci dále zlepšovaly, ale nejpomalejším tempem za uplynulých 33 měsíců. Ve Francii se pak zase podmínky v průmyslu poprvé od září 2016 zhoršily.

Další vývoj průmyslové výroby v ČR tak bude podle Kovandy záviset do značné míry na vnějších faktorech jako je možná eskalace napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou, ale také mezi USA a EU. "Stále nelze vyloučit možnost, že by Trumpova administrativa zavedla cla na evropské automobilky. Evropské automobilky se přitom pořád potýkají s přechodem na nové homologační normy. Jejich situaci může dále zhoršit případný tvrdý brexit, tj. brexit bez dohody Londýna a Bruselu, který by ochromil poptávku po automobilech zejména na britských ostrovech," uvedl.

Související

Euro, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 
Friedrich Merz (CDU) Původní zpráva

Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ

Debata o využití zmrazených ruských aktiv v Evropě sílí. Německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost jejich mobilizace, avšak varoval před riziky pro finanční trhy. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz upozornil na právní i morální limity. Podle něj nelze jednat svévolně, a pokud k zabavení majetku dojde, musí se tak stát jednotně a transparentně.

Více souvisejících

Ekonomika Průmysl automobilový průmysl Česká republika zakázky

Aktuálně se děje

včera

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová

Za nepřiměřené považuje nasazení Národní gardy a námořní pěchoty v reakci na protesty v Los Angeles přední česká odbornice na americký politický systém Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Aktualizováno včera

Raketa zasáhla Tel Aviv

Mimořádná zpráva Íránská odveta začala. Celé území Izraele se ocitlo palbou, na zemi zamířily stovky raket

Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.

včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Indie našla černou skříňku ze zříceného letadla Air India

Vyšetřovatelé v Indii nalezli černou skříňku letadla Air India, které ve čtvrtek havarovalo krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patela v Ahmedábádu. Letoun, mířící do Londýna, se zřítil do obytné čtvrti jen 60 sekund po vzletu, přičemž zahynulo 241 z 242 lidí na palubě. Tragédii nepřežilo ani nejméně osm lidí na zemi.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA bije na poplach. Bojí se, že Trump zatáhne USA do války

Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem ukončení „věčných válek“, čelí těžké zkoušce. Čtvrteční noční útok Izraele na íránská jaderná zařízení ho staví do pozice, která může zásadně ovlivnit směr jeho prezidentského mandátu i jednotu jeho věrné základny.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

včera

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

včera

včera

Izrael označil útok za rozhodující moment v dějinách: Jaderné zbraně Íránu ohrožují naši existenci

Blízký východ se ocitá na pokraji hlubšího konfliktu. Po masivních izraelských leteckých útocích na Írán a vypuštění 100 dronů směrem k Izraeli je podle analytiků téměř jisté, že Teherán podnikne odvetné kroky – otázkou zůstává kdy a v jaké podobě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy