Nezabavitelná částka by se mohla zvýšit, dlužníkům by zbylo víc

Dlužníkovi musí zůstat dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájmu ve městě od 50.000 do 100.000 obyvatel. Letos je to 6429 korun. Za každou vyživovanou osobu se připočítává čtvrtina této částky, tedy 1607 korun. Neomezeně se pak sráží nad sumu ve výši součtu životního minima a normativních nákladů, což je letos 9643 korun.

"Částka, nad kterou lze srazit povinnému bez omezení, je s ohledem na inflaci, a tedy na výši cen a příjmů, v současnosti stanovena příliš nízko a nemotivuje povinného/dlužníka k dosahování vyšších příjmů za účelem uspokojování jeho věřitelů," uvedli v podkladech k návrhu jeho autoři. Podle nich řada lidí pracuje raději na černo a zvýšení motivační částky by přispělo k přiznávání vyšší části výdělku. Prospěch by z toho měli věřitelé i stát, který by dostal víc na daních a odvodech.

Ministerstvo navrhuje částku, nad kterou je možné strhávat bez omezení, zdvojnásobit. Místo součtu životního minima samotného dospělého a normativu na bydlení 9643 korun by to tedy mělo být 19.286 korun.

Tyto hranice slouží pro stanovení srážek ze mzdy. Například u dlužníka se ženou a dvěma dětmi, který má čistý příjem 20.000 korun, činí nezabavitelné minimum 11.250 korun. Po odečtení z výdělku zůstane 8750 korun, což je méně než stanovená hranice pro neomezené srážky. Strhává se tedy jen část. Při čistém příjmu 30.000 Kč zůstane po odpočtu nezabavitelného rodinného minima 18.750 korun. Z částky nad 9643 korun se strhne vše, pod ní část. Nově by ale zbytek příjmu po odpočtu minima byl nižší než hranice 19.286 korun. Dlužníkovi by se tak strhla část a mohlo by mu zůstat ještě aspoň 6428 korun. Za nynějších podmínek je to 3214 Kč.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že při stanovení hranice pro neomezené strhávání vycházelo ze srovnání průměrného výdělku dlužníků a průměrné mzdy v Česku i jednotlivých krajích. Nově by měla odpovídat zhruba celostátní čisté průměrné mzdě.

Podle mapy exekucí v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863.000 lidí. Proti roku 2016 jich přibylo o víc než 29.000. Tři a více exekucí mělo 493.000 osob. Více než deset exekucí naráz mělo pak 151.000 lidí. V Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel, v Karlovarském přes 17 procent. Odborníci na sociální problematiku mluví o rostoucím počtu exekucí jako o pandemii. Předlužení považují za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů současného Česka. Označují ho za zásadní překážku v zaměstnávání a ve zlepšení situace chudých.

Aby se podle vedoucí výzkumného týmu SPOT Lucie Trlifajové život statisíců lidí v exekuci zlepšil, měla by se spíš zvednout nezabavitelná částka. Vycházet by měla ze skutečných nákladů na bydlení, ne z normativů. Zmizet by měl také strop, nad nímž se sráží bez omezení.

"Předkládaný návrh počítá s navýšením takzvané motivační složky, a tak v důsledku umožňuje navýšení příjmů jen osobám s vyšším mzdou. Příjem dlužníka po srážkách zůstane i nadále nižší, než jsou částky v systému sociální ochrany. Nadále tak bude pro lidi v exekuci nevýhodné pracovat a budou vytlačováni do šedé ekonomiky," sdělila ČTK Trlifajová.

Podle ní ministerský návrh nepomůže většině zadlužených důchodců či samotných rodičů s dětmi, ale i dlužníkům s nadprůměrnými příjmy a nesplatitelnými dluhy. Započítávání normativních nákladů na bydlení místo skutečných vede také k vytlačování dlužníků z velkých měst, kde jsou nájmy vyšší než normativ. Lidé se pak stěhují do menších měst či na venkov, kde obtížněji hledají práci, dodala Trlifajová.