Billa a Penny Market dostaly pokutu 164 milionů, dle ÚOHS zneužily tržní sílu

Billa a Penny Market podle ÚOHS požadovaly od svých dodavatelů poplatek, označovaný jako RGB bonus, šlo ale v podstatě o zalistovací poplatek za to, že od nich odebírají zboží. Po novelizaci zákona o významné tržní síle z roku 2016, který takové poplatky zakázal, označovaly tento poplatek za množstevní nebo cenovou slevu, kterou jim dodavatel poskytuje, uvedl antimonopolní úřad.

"Úřad ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že RBG bonus je ve všech výše uvedených podobách poplatkem bez reálného protiplnění, který byl vyžadován bez oprávněného důvodu a je nezákonný. Současně byl v některých případech RBG bonus podmínkou dodávek potravin do předmětných obchodních řetězců," uvedl předseda úřadu Petr Rafaj.

Rozhodnutí úřadu i pokuta už jsou pravomocné, protože řetězce přistoupily na takzvanou proceduru narovnání. Znamená to, že přiznaly vinu výměnou za snížení pokuty o 20 procent. Proti rozhodnutí tak už nemohou podat rozklad ani jej napadnout žalobou u soudu.

ČTK to potvrdil i ředitel komunikace Rewe Group Michael Šperl. Pokuta je podle něj výsledkem dohody po několikaměsíčním, "intenzivním a konstruktivním" vyjednávání mezi společností a úřadem. "Skupina REWE dále podnikla odpovídající opatření, aby se podobné pochybení v budoucnu již neopakovalo. Je nutné zdůraznit, že úřadem vytknuté jednání bylo ukončeno již dávno před společnou dohodou, protože neodpovídalo obchodnímu konceptu skupiny REWE," dodal Šperl.

@UOHS_CZ uložil firmám ze skupiny REWE za zneužití významné tržní síly pokuty v celkové výši 164 milionů korun. https://t.co/CFrWzubUdQ

Spolu s řetězci Billa a Penny Market dostala pokutu i společnost Rewe Buying Group (RGB) ze stejné skupiny, která poplatky administrovala. Právě podle zkratky jejího názvu - RGB - byly poplatky označeny jako RGB bonus.

Ze souhrnné pokuty 164,372.000 korun nejvíce zaplatil Penny Market, kterému úřad vyměřil 93,377.000 korun, Billa musí zaplatit 70,971.000 korun a 24.000 korun pak uhradí RGB.

Za jiné prohřešky, než je zneužití významné tržní síly, uděloval ÚOHS i vyšší pokuty, ne vždy ale věc dospěje až k jejich zaplacení. Například za stavebnický kartel padla v roce 2016 pokuta 1,66 miliardy, o rok později ji ale zrušil krajský soud, jeho rozhodnutí potvrdil tento týden i Nejvyšší správní soud, a úřad se tak případem bude zabývat znovu. O týden dříve NSS potvrdil zrušení třísetmilionové pokuty za stavební kartel v jiném případě.

Také devět mezinárodních strojírenských firem dostalo v únoru 2007 vysokou pokutu za kartel. Sankce se týkala 16 společností z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric, Toshiba a Nuova Magrini. V dubnu téhož roku ÚOHS společnostem Areva T&D Holding a Siemens AG pokutu snížil. Souhrnná sankce činila 941,9 milionu korun. Pokutu opakovaně řešily soudy, existenci kartelu potvrdil i Krajský soud v Brně. V dubnu 2013 Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že ÚOHS musí o výši pokut rozhodnout znovu. V únoru 2016 ÚOHS řízení zastavil, protože uplynula lhůta pro uložení pokuty. Ve výsledku na tom vydělaly pokutované firmy, kterým stát musel vyplatit úroky z neoprávněně vybraných pokut.