V Praze je málo Čechů? Poptávku po zaměstnancích naplňují cizinci, ukázala analýza

"Nejméně každý pátý aktivní pracovník působící na pražském trhu práce je cizinec, zatímco v průměru ČR je to 'pouze' každý desátý," píše se ve studii IPR. Každý třetí zaměstnaný cizinec v republice pak podle dostupných dat pracuje v Praze.

Mezi lety 2011 a 2016 se podle autorů studie počet zaměstnaných cizinců v Praze zvýšil o 85.000 a i přes vliv stěhování českých pracovníků do metropole a jejího okolí je zaměstnávání cizinců hlavním zdrojem pracovní síly v hlavním městě. "Cizinci se stali pro Prahu nejméně ve střednědobém horizontu nezastupitelným zdrojem," shrnuje analýza.

Loni jsme prosadili navýšení ročních kvót pro přijímání zahraničních pracovníků na 20 tisíc ročně. V roce 2019 to bude až 50 tisíc.#komoraprovas https://t.co/Ghoka52L65 pic.twitter.com/V49SvwFTVQ

Zahraniční pracovníci jsou ponejvíce zaměstnáni ve stavebnictví, obchodě, ubytování a pohostinství. Velký nárůst lze v posledních letech pozorovat v kategorii "administrativní a podpůrné činnosti," kam spadají například úklidové práce či bezpečnostní činnosti. Mezi lety 2010 a 2017 počet pracovníků v těchto oblastech podle analýzy vzrostl na pětinásobek.

Zatímco analýza IPR vychází ze statistických údajů ministerstev, průzkum Sociologického ústavu AV kromě statistik pracuje i s výsledky dotazníkového šetření mezi zhruba tisícovkou pražských cizinců. Výzkum si u ústavu nechal zpracovat pražský magistrát. V metropoli se podle něj nejvíce koncentrují cizinci ze zemí mimo EU, zatímco například Slováci, Poláci či Němci žijí často v příhraničních oblastech. Výjimku tvoří Vietnamci, kteří jsou rozprostřeni rovnoměrně a více jich je u hranic s Německem.

Počet cizinců vzrostl podle studie z 61.203 v roce 1996 na 206.656 v roce 2018. Dvě třetiny cizinců v Praze tvoří občané států mimo EU. Ke konci června roku 2018 šlo podle studie nejčastěji o občany Ukrajiny (49.306), Ruska (23.338), Vietnamu (12.765), USA (6556) a Číny (4967). Nejvíce přihlášených cizinců žije v centru města, nejméně na periferii.

Pokud jde o demografii, průměrný věk cizinců v Praze je podle výzkumu 38 let. Statistické údaje o vzdělání podle autorů schází, ve vzorku respondentů bylo nicméně 38 procent tázaných vysokoškolsky a 44 středoškolsky vzdělaných. Podíl migrantů se základním vzděláním činil méně než pět procent. U Rusů byl podíl vysokoškolsky vzdělaných nadpoloviční, naopak u Vietnamců je to jen pětina a 17 procent respondentů měla pouze základní vzdělání.

Zhruba polovina respondentů měla trvalý pobyt, minimum azyl a asi 45 procent povolení k dlouhodobému pobytu. Analýza podle autorů naznačuje, že země původu migrantů není určující pro úspěšnou integraci a že pouze čtvrtina až třetina registrovaných cizinců v metropoli se nachází ve finančně složité životní situaci. Zásadní vliv na úspěšnost začlenění má podle autorů znalost jazyka, takže jejich hlavním doporučením je posílit kurzy češtiny a v návaznosti na to také vzdělávat vybrané úředníky tak, aby zvládli komunikovat s cizinci.