Česká pošta zvýší od dubna tarifní mzdy svých zaměstnanců o deset procent. Za první tři měsíce pak zaměstnanci dostanou mimořádné odměny. Podnik zároveň během roku zredukuje počet zaměstnanců v manažerských a administrativních pozicích o 15 procent, což by mělo přinést úspory až 120 milionů korun ročně. Po dnešním mimořádném jednání dozorčí rady to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Současná průměrná mzda zaměstnanců státního podniku je kolem 24.900 korun, o více než 7000 korun nižší než celorepubliková průměrná mzda. Podnik zaměstnává přes 30.000 lidí.
Společnost chce pomocí plošného zvýšení mezd zastavit personální fluktuaci v podniku. Loni činila 26 procent, letos se podle odhadů zvýší na 28 procent. "Česká pošta potřebuje prostor pro změny, prvním krokem je personální stabilizace a navýšení tarifů o deset procent," řekl Hamáček. Upozornil, že mzdový medián, tedy střední hodnota pobíraných mezd, je 22.000 korun. Bez navýšení by podle něj hrozil další růst fluktuace, v budoucnu by mohla převýšit 30 procent.
Pošťáci dostanou přidáno 10 procent, nejvíce od roku 2008❗️Pouze pošťačky a pošťáci, naopak manažerů a lidí z administrativy od června ubyde 15 procent. Chceme zabránit odchodu zkušených zaměstnanců z @Ceska_posta_sp.
— Jan Hamáček (@jhamacek) 5. března 2019
Předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová ČTK řekla, že zvýšení mezd bylo nutné. "Rozdíl mezi mzdou na poště a jinde je propastný. Žádali jsme navýšení minimálně o 3000 korun, těch deset procent tak bereme jako určitý kompromis," uvedla. Zároveň podotkla, že odbory budou jednat o dalším zvýšení pro příští rok.
Podle poštovních odborů nese odpovědnost za ekonomickou situaci České pošty ve značné míře stát, protože podnik musí ze zákona provozovat i ztrátové služby. Odboráři proto dnes v otevřeném dopise vyzvali premiéra Andreje Babiše, aby vláda finančně podpořila restrukturalizaci České pošty.
Pošta bude pokračovat ve snižování počtu manažerů a administrativních pracovníků. Mělo by se to v letošním roce týkat asi 150 lidí.
Dozorčí rada také zadala generálnímu řediteli Romanu Knapovi úkol vytvořit plán restrukturalizace podniku, po níž by se mělo hospodaření společnosti do tří let vrátit do kladných čísel. Hospodaření společnosti za loňský bylo podle odhadů ztrátové.
Knap chce mimo jiné snížit náklady na provoz poboček v centrech měst, které často sídlí v historických budovách s vysokým nájmem. Podle něj je možné například přesouvat pobočky do obchodních center, které patří k nejnavštěvovanějším a nájem je v nich nižší. Pošta bude také pokračovat v prodeji nemovitostí.
Podle Hamáčka má Česká pošta problémy mimo jiné kvůli službám, které si u ní objednává stát. Poštu tyto služby ročně stojí až 1,5 miliardy korun, stát na ně ale poskytuje pouze 500 milionů korun. Hamáček proto chce zvýšit státní platby až na 1,5 miliardy korun, což je součástí pozměňovacího návrhu zákona, kterým se nyní zabývají poslanci.
Odbory tyto změny žádali prostřednictvím petice. Podle Budweiserové stály státní služby poštu od roku 2013 přes 11 miliard korun, přičemž stát za ně zaplatil pouze tři miliardy korun.
České poště předloni klesl konsolidovaný zisk o 48 procent na 110 milionů korun. Podnik provozuje 3200 poboček, z nichž je část ztrátová.
Související
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
Důchody vyplácené poštou od ledna zdraží. Existuje možnost, jak ušetřit
Česká pošta , Jan Hamáček , mzdy / platy , Ekonomika
Aktuálně se děje
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
včera
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák