Stát letos kvůli plánovanému novému jadernému bloku v Dukovanech uzavře s energetickou společností ČEZ dvě smlouvy. První - rámcová - by mohla být připravena k podpisu v létě, druhá - řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru - pak do konce roku. V rozhovoru s ČTK to řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
"Na první - rámcové smlouvě se už pracuje," uvedl. Smlouvy za stát bude podle něj po schválení vládou podepisovat zřejmě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Při únorové konferenci ve Sněmovně Míl uvedl, že předpokládá, že první etapa přípravy projektu vyvrcholí v roce 2024, kdy vláda dostane výsledky tendru, projekt bude mít povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) k umístění jaderného zařízení a platné územní rozhodnutí.
"Určitě půjdeme cestou výběrového řízení," odmítl pro ČTK možné další formy výběru dodavatele Míl. Zopakoval, že tendr by mohl být zahájen koncem roku 2020, případně v roce 2021, a měl by trvat nejdéle tři roky. Kritériem výběru podle něj zcela jistě nebude pouze cena. Žalob na stát ze strany minoritních akcionářů ČEZ se nebojí, pomoci má právě smluvní dohoda mezi státem a energetickou firmou.
"Je to podle mě nejtransparentnější způsob. Smlouva o výstavbě bude veřejná, bude diskutována a projednávána i v Bruselu. Automaticky zveřejněn bude i jakýkoliv případný dodatek smlouvy. Obě strany budou v podstatě limitovány tím, že tam bude určena cena, za kterou se má ta elektrárna postavit. Budou tam také určeny podmínky, za kterých do projektu vstupuje nebo jej přebírá stát, nebo za kterých investor může projekt prodat státu. To dává podle mě dostatečný komfort i minoritním akcionářům," uvedl Míl. Doplnil, že kvůli stavbě nového bloku se ČEZ nebude dělit ani transformovat, o čemž se dříve uvažovalo.
Míl, který byl v minulosti mimo jiné generálním ředitelem ČEZ nebo prezidentem Svazu průmyslu a dopravy, je vládním jaderným zmocněncem od letošního února. Vláda po jeho nástupu změnila statut výboru. Předsedou výboru se místo ministryně průmyslu a obchodu stal premiér Andrej Babiš (ANO), Míl je jedním z místopředsedů.
Výbor bude mít 22 členů, podle zmocněnce se poprvé sejde na konci března. Členy budou kromě některých ministrů například také generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda dozorčí rady ČEZ Otakar Hora nebo předsedkyně SÚJB Dana Drábová. Sedm míst bylo nabídnuto opozici, podle Míla je totiž podmínkou stavby nového jaderného bloku v ČR široká politická podpora.
Zmocněnec doplnil, že stavba nového bloku je pro Česko potřebná, a to obzvláště ve chvíli, kdy bude v příštích 20 letech nutné nahradit výrobu z odstavených uhelných elektráren a současných dukovanských bloků.
"Ideologická diskuse může být na téma, že máme mít obnovitelné zdroje, a nikoli jaderné elektrárny. To je věc, kterou nerozporuji. Ale jestliže mi bude chybět 35 terawatthodin, jestliže odstavím třikrát větší výkon, než je dnešní výkon Jaderné elektrárny Temelín, tak nahradit 6000 megawattů instalovaného výkonu pouze v obnovitelných zdrojích v ČR neumíme, i když se všichni budeme maximálně snažit. Navíc plynové zdroje jsou emisními zdroji a do programu úspor energií bude ČR investovat více jak 600 miliard korun," uvedl. "Stále platí jednoduchá pravda, že nejdražší elektřina je ta, kterou nemáte," dodal.
Související
ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění
Dva nové bloky v Dukovanech postaví Korejci. Vláda s nimi podepsala smlouvu
ČEZ , Jaroslav Míl (vládní zmocněnec) , Jaderná elektrárna Dukovany , Energetika , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
před 2 hodinami
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
před 3 hodinami
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
před 4 hodinami
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
před 5 hodinami
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
před 5 hodinami
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
před 6 hodinami
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
před 7 hodinami
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
před 8 hodinami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 8 hodinami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 8 hodinami
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 9 hodinami
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 10 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 10 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 11 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 12 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 13 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 13 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 14 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 15 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák