Zelenina v Česku zdražila o 80 procent. Špatná úroda, zdůvodňují zemědělci

Zelenina na tuzemském trhu výrazně zdražila a její ceny byly v únoru podle Českého statistického úřadu meziročně vyšší bezmála o 80 procent. Výrazný cenový růst podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petra Hanky souvisí s loňskou špatnou úrodou zeleniny v Česku i Evropě, kterou zavinilo suché a teplé počasí. Vysokou cenovou úroveň by měla korigovat zelenina z nové sklizně, která bude do obchodů postupně posílána od jarních měsíců.

Na výrazné zdražování zeleniny poukázaly únorové údaje ČSÚ o cenách v rostlinné výrobě. "Na letošních cenách zeleniny se nejvíc podepsalo počasí. Klimatické problémy, které byly v České republice, byly i po celé Evropě," řekl dnes ČTK Hanka.

Zeleniny je nyní podle Hanky kvůli špatné úrodě nedostatek v celé Evropě a její ceny kvůli tomu rostou. Nejvíce na zahraničních trzích podražila petržel a cibule, ale cenový nárůst je zaznamenám také u dalších druhů zeleniny. "Naše ceny kopírují situaci v zahraničí," podotkl Hanka.

Ceny zeleniny v Česku podle něj výrazně závisí na cenové úrovni zahraničních trhů, jelikož tuzemská produkce zeleniny pokrývá jen zhruba 35 procent spotřeby ČR. "Ve chvíli, kdy končí pěstitelská sezona, jsme odkázání na skladovací kapacity. Protože jsou nedostatečné, tak velkou část spotřeby kryjeme dovozem a cena odpovídá cenám na evropských trzích," upozornil Hanka.

Dovoz zeleniny do Česka stále roste a loni bilance zahraničního obchodu v této kategorii plodin vykázala už více než jedenáctimiliardový schodek. Dovoz zeleniny se zvyšuje dlouhodobě. V roce 2009 jeho hodnota podle ČSÚ obnášela 9,3 miliardy korun a loni 13,8 miliardy korun.

?„Vliv na zvýšení cen zemědělských výrobců měly zejména ceny výrobků v rostlinné výrobě, jejichž růst postupně zrychloval již od září minulého roku. Rostly zejména ceny brambor, zeleniny, obilovin a olejnin,“ říká Jiří Šulc z ČSÚ ▶️https://t.co/nFfkqAT1Rk pic.twitter.com/bBXiVPfuyr

— ČSÚ (@statistickyurad) 18. března 2019

Ze statistik ZUČM vyplývá, že nejvíce zeleniny je do Česka dováženo z Nizozemska, Španělska, Polska, Německa a Itálie. Z Nizozemska a Španělska pocházejí hlavně rajčata, salátové okurky, papriky, česnek, mrkev či cibule. Polské firmy na tuzemský trh dodávají cibuli, hlávkové zelí, salátovou řepu, ředkvičky, květák a kedlubny.

V Česku se zelenina pěstuje zhruba na 10.000 až 11.000 hektarech. V roce 2017 tuzemská produkce zeleniny obnášela 265.000 tun. Loňská produkce českých zelinářů podle odhadu pěstitelů kvůli rychlému nástupu teplého počasí na jaře i suchému létu klesla zhruba o desetinu. Definitivní údaje o loňské sklizni zeleniny v ČR zatím nebyly nezveřejněny.

Související

Zelenina vypěstovaná ve skleníku

Češi našli způsob, jak ušetřit? Pěstují si vlastní zeleninu a ovoce

Více než polovina českých domácností si pěstuje vlastní ovoce a zeleninu a pro pětinu z těchto domácností se jedná o důležitý zdroj, který je srovnatelný s nákupem těchto produktů. Vyplývá to z dat, která vědcům Národního institutu SYRI poskytuje Český sociálněvědní archiv ČR. Vědci jej prezentovali v tiskové zprávě.

Více souvisejících

Zelenina zdražování Ekonomika ceny potravin zemědělci

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy