Hrozí rušení dovolených? Smartwings v létě omezí lety boeingů

Letecký dopravce Smartwings v létě omezí kapacity svých letů o osm procent. Společnost tak dočasně pozastaví provoz některých linek nebo sníží počet letů do některých destinací. Na vybraných linkách také upraví letové časy. Společnost Smartwings o tom informovala v tiskové zprávě. Jde o důsledek současného odstavení strojů Boeing 737 MAX, kterých má dopravce ve své flotile sedm. Stále není zřejmé, kdy se tato letadla budou moci vrátit do provozu.

Provoz letadel Boeing 737 MAX kvůli březnové nehodě v Etiopii zakázala Evropská agentura pro bezpečnost létání (EASA). Stejně reagovala i řada dalších zemí. Dnes americká společnost informovala, že při opravě softwarového problému stabilizačního systému MCAS, který etiopští vyšetřovatelé označují za jeden z faktorů březnové tragédie, zjistila další chybu na stroji. Týká se řízení vztlakových klapek, Boeing ji označil za "relativně drobnou". Tento problém ovšem nejspíš zdrží opravy o několik dalších týdnů.

Smartwings nabídne zákazníkům letů, kterých se dotknou úpravy provozu, přeměnu rezervace na jiné spoje. Klienti, jejichž let bude zrušen a nevyužijí jiné rezervace, dostanou peníze za zakoupené letenky zpět.

"Tato situace, do které se letecké společnosti a naši klienti dostali, nás velice mrzí, o to víc, že jsme jí nezavinili. Děláme maximum pro minimalizaci dopadů, které uzemnění letadel Boeing 737 MAX 8 má na náš letový provoz a cestovní plány našich cestujících, a také proto, abychom zabránili dalším případným škodám," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Smartwings dosud odstavená letadla nahrazoval dalšími letouny ze své flotily. Komplikace v provozu dopravce řešil zejména častými přelety, což znamenalo náklady v řádech několika milionů korun denně. Společnost je bude zřejmě vymáhat po americkém výrobci letadel.

Letecký dopravce má aktuálně ve flotile sedm letadel Boeing 737 MAX 8. Dalších devět měla společnost obdržet do začátku letní sezony. Nová letadla Boeing 737 MAX 8 tak měla v létě činit zhruba jednu třetinu flotily. O převzetí těchto letadel bude společnost s Boeingem ještě jednat, klíčový bude další vývoj okolo těchto strojů.

Letoun Boeing 737 MAX 8 společnosti Ethiopian Airlines se 10. března zřítil krátce po startu z etiopské Addis Abeby. Na palubě bylo 157 lidí, nikdo z nich nehodu nepřežil. Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 181 pasažéry a osmi členy posádky na palubě havarovalo krátce po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy nikdo neštěstí nepřežil.

Boeing se u letounu 737 MAX potýká s dalším softwarovým problémem

Americká společnost Boeing má další softwarový problém se strojem 737 MAX, který po březnové nehodě v Etiopii nesmí létat. Boeing komplikaci, která se týká řízení vztlakových klapek, považuje za "relativně drobnou", nejmenovaní činitelé citovaní listem The Washington Post ji ale hodnotí jako kritickou pro letovou bezpečnost. Dosud se Boeing potýkal se softwarovým problémem stabilizačního systému MCAS, který etiopští vyšetřovatelé označují za jeden z faktorů březnové tragédie.

Objevení nového problému podle listu Financial Times vysvětluje, proč se počátkem týdne Boeing rozhodl pozdržet předání opravy k posouzení americkému Federálnímu úřadu pro letectví (FAA). Již na konci března společnost oznámila, že softwarovou opravu MCAS dokončila.

V pondělí výrobce letounů a FAA oznámili, že dlouho očekávaná oprava bude předložena k prověrce v nadcházejících týdnech. Nově ale Boeing sdělil, že softwarovou aktualizaci upravuje, aby se zabránilo možným budoucím nehodám. V rámci tohoto procesu, jak společnost tvrdí, byl problém odhalen. Programovou chybu považuje Boeing za relativně drobnou a uvedl, že již má problém vyřešený.

Nejmenovaný činitel obeznámený s vyšetřováním, kterého list The Washington Post citoval, prohlásil, že software Boeingu bude čekat hloubková kontrola, aby se v budoucnu předešlo odhalení dalšího problému.

Na vylepšení softwaru stabilizačního systému MCAS svého nejrychleji prodávaného stroje začal Boeing pracovat po loňské říjnové nehodě 737 MAX společnosti Lion Air v Indonésii. Letoun tehdy spadl do Jávského moře a zahynulo přitom všech 189 lidí na palubě. Podobné okolnosti doprovázely i březnovou katastrofu stejného typu letounu letecké společnosti Ethiopian Airlines. Ten se zřítil krátce po startu z Addis Abeby, nehodu nikdo ze 157 lidí nepřežil.

Související

Více souvisejících

Smartwings Boeing 737 MAX dovolená

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 5 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 6 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 7 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 8 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 8 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 9 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy