Česká pošta asi dostane od státu nejméně 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Počítá s tím novela poštovního zákona, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.
Část peněz měl stát podle vládní předlohy, která byla předložena loni v červnu, uhradit již minulý rok. Sněmovna se ale normou začala zabývat až letos v lednu. Pošta měla podle návrhu loni dostat 200 milionů korun, letos 300 milionů Kč. Kvůli zpoždění se schvalováním by podle hospodářského výboru měla celou půlmiliardovou sumu dostat letos. Zbylých 300 milionů má stát podle předlohy vyplatit poště v příštím roce.
Komunistický poslanec Leo Luzar navrhl, aby stát poště vyplatil celou navrhovanou částku letos a navíc doplatil zjištěné náklady ve výši zhruba 610,4 milionu korun, pokud s tím bude dodatečně souhlasit Evropská komise. Ta schválila jen vládou navrhovanou částku s tím, že je to v souladu s pravidly veřejné podpory. Komise již dříve schválila také úhradu nákladů za roky 2015 až 2017, která dohromady představuje 1,8 miliardy korun - tyto peníze už pošta dostala.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) jako poslanec navrhl zvýšit zákonný limit kompenzace čistých nákladů České pošty ze současné půlmiliardy korun na trojnásobek. Zdůvodnil to tím, že platná výše limitu neumožňuje plnou kompenzaci nákladů, které jsou v letech 2018 až 2022 odhadovány na tři miliardy korun ročně. Důvodem je podle Hamáčka snižující se počet listovních zásilek, provoz 3200 poboček a denní výběr 21.500 poštovních schránek. Peníze chce použít na růst mezd pošťáků.
Místopředseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) nároky České pošty zpochybnil s poukazem na to, že desítky přepravních společností v Česku jsou ziskové díky zásilkám z e-shopů. Pozastavil se nad tím, že pošta dokáže prodělávat navzdory nejhustší síti poboček a nízkým mzdám řadových zaměstnanců.
Pošta měla původně peníze na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb, které jí ukládá poštovní licence, získat od jednotlivých doručovatelských firem na trhu podle výše jejích tržeb. Tento kompenzační fond však nikdy nezačal fungovat. Od roku 2015 vláda systém změnila s tím, že pošta bude úhradu získávat ze státního rozpočtu.
Česká pošta je státní podnik. Společnost s tržbami zhruba 20 miliard korun zaměstnává asi 30.000 lidí.
Související
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
Důchody vyplácené poštou od ledna zdraží. Existuje možnost, jak ušetřit
Česká pošta , Poslanecká sněmovna
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek