Růst minimální mzdy? Požadavky odborů překročily únosnou mez, ohradila se komora

Hospodářská komora navrhuje pro příští rok nulové navýšení minimální mzdy. Svůj plán postavila jako výchozí návrh proti požadavku odborů zvednout částku od ledna o 1650 na 15.000 korun. Podle komory by takové přidání ohrozilo zpomalující ekonomiku. Na dnešní tiskové konferenci to řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. Vyzval vládu, aby tlaku odborářů nepodléhala a zlepšovala podmínky pro podnikání. Podle odborů patří česká minimální mzda v EU k nejnižším a je pod hranicí příjmové chudoby.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zveřejnila požadavek začátkem dubna. Proti letošku by to byl příští rok nárůst o 12,4 procenta. Podle zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu a dopravy by navýšení mělo být nejvýš pětiprocentní, tedy asi 700 korun.

"Požadavky odborů překročily únosnou mez a v případě, že na ně vláda přistoupí, riskuje budoucí prosperitu české ekonomiky," uvedl Dlouhý. Nulový růst podle něj komora navrhuje také proto, že v předchozích letech minimální mzda výrazně stoupla. Naposledy se zvedla v lednu, a to o 1150 na 13.350 korun. Pokud by se zvýšila od ledna podle požadavku odborářů, podle komory by to od roku 2013 představovalo růst o 87,5 procenta.

Prezident @VladimirDlouhy se na tiskové konferenci vyjádřil k požadavkům @odbory na další navýšení minimální mzdy v Ćesku https://t.co/3ILD7oWoaI

— Hospodářská komora (@Hokomora) 17. dubna 2019

Předák ČMKOS Josef Středula podotkl, že o minimální mzdě vyjednávají na tripartitě sociální partneři, mezi které komora nepatří. Na jednáních zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů jsou představitelé komory jako host a mají poradní hlas. "Doporučil bych panu Dlouhému, aby jeho měsíční gáže byla 13.350 korun. Po dvouměsíční zkušenosti bych pak chtěl vědět, zda zvládl všechny náklady s touto odměnou za práci 40 hodin týdně," řekl ČTK Středula.

Dlouhý vyzval vládu, aby tlaku odborů nepodléhala a více naslouchala potřebám firem a zlepšovala podnikatelské prostředí. Jedním z takových kroků by podle komory mohlo být zavedení paušální daně. "Mám pocit, že vláda v poslední době silně ustupuje tlakům ze strany odborů i menšího koaličního partnera," uvedl Dlouhý.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začátkem měsíce uvedla, že podpoří jen takový nárůst minimální mzdy, který bude odpovídat jasným ekonomickým údajům. Podle ministryně je těžko představitelné, že by zvýšení nejnižšího výdělku bylo zhruba dvojnásobné proti růstu průměrné mzdy.

Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150.000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.

S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13.350 a 26.700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15.000 až 30.000 korun.

Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33.840 korun. Za celý rok 2018 stoupla o 8,1 procenta na 31.885 korun. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců na tuto částku nedosáhnou.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Nejen důchody. V lednu poroste i minimální mzda, zvýší se podle mechanismu

Od ledna se minimální mzda zvýší o 1 600 korun na 22 400 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 134,40 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu, který byl zakotven do zákoníku práce v loňském roce 2024 a zajišťuje, aby byl vývoj minimální mzdy předvídatelný a transparentní.

Více souvisejících

Minimální mzda Vladimír Dlouhý (ekonom ex-politik) hospodářská komora ČMKOS Ekonomika firmy zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy