Hospodářská komora navrhuje pro příští rok nulové navýšení minimální mzdy. Svůj plán postavila jako výchozí návrh proti požadavku odborů zvednout částku od ledna o 1650 na 15.000 korun. Podle komory by takové přidání ohrozilo zpomalující ekonomiku. Na dnešní tiskové konferenci to řekl prezident komory Vladimír Dlouhý. Vyzval vládu, aby tlaku odborářů nepodléhala a zlepšovala podmínky pro podnikání. Podle odborů patří česká minimální mzda v EU k nejnižším a je pod hranicí příjmové chudoby.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zveřejnila požadavek začátkem dubna. Proti letošku by to byl příští rok nárůst o 12,4 procenta. Podle zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu a dopravy by navýšení mělo být nejvýš pětiprocentní, tedy asi 700 korun.
"Požadavky odborů překročily únosnou mez a v případě, že na ně vláda přistoupí, riskuje budoucí prosperitu české ekonomiky," uvedl Dlouhý. Nulový růst podle něj komora navrhuje také proto, že v předchozích letech minimální mzda výrazně stoupla. Naposledy se zvedla v lednu, a to o 1150 na 13.350 korun. Pokud by se zvýšila od ledna podle požadavku odborářů, podle komory by to od roku 2013 představovalo růst o 87,5 procenta.
Prezident @VladimirDlouhy se na tiskové konferenci vyjádřil k požadavkům @odbory na další navýšení minimální mzdy v Ćesku https://t.co/3ILD7oWoaI
— Hospodářská komora (@Hokomora) 17. dubna 2019
Předák ČMKOS Josef Středula podotkl, že o minimální mzdě vyjednávají na tripartitě sociální partneři, mezi které komora nepatří. Na jednáních zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů jsou představitelé komory jako host a mají poradní hlas. "Doporučil bych panu Dlouhému, aby jeho měsíční gáže byla 13.350 korun. Po dvouměsíční zkušenosti bych pak chtěl vědět, zda zvládl všechny náklady s touto odměnou za práci 40 hodin týdně," řekl ČTK Středula.
Dlouhý vyzval vládu, aby tlaku odborů nepodléhala a více naslouchala potřebám firem a zlepšovala podnikatelské prostředí. Jedním z takových kroků by podle komory mohlo být zavedení paušální daně. "Mám pocit, že vláda v poslední době silně ustupuje tlakům ze strany odborů i menšího koaličního partnera," uvedl Dlouhý.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začátkem měsíce uvedla, že podpoří jen takový nárůst minimální mzdy, který bude odpovídat jasným ekonomickým údajům. Podle ministryně je těžko představitelné, že by zvýšení nejnižšího výdělku bylo zhruba dvojnásobné proti růstu průměrné mzdy.
Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150.000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.
S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13.350 a 26.700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15.000 až 30.000 korun.
Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33.840 korun. Za celý rok 2018 stoupla o 8,1 procenta na 31.885 korun. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců na tuto částku nedosáhnou.
Související
Nejen důchody. V lednu poroste i minimální mzda, zvýší se podle mechanismu
Nová výše minimální mzdy je vypočtena. Nejnižší výdělek v lednu výrazně vzroste
Minimální mzda , Vladimír Dlouhý (ekonom ex-politik) , hospodářská komora , ČMKOS , Ekonomika , firmy , zaměstnavatelé
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek