Kam s jaderným odpadem? ČR a SR by mohly řešit hlubinné úložiště společně

Česká republika a Slovensko podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho zvažují, že by mohly vyřešit společně otázku budoucího hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Při příležitosti dnešního Evropského jaderného fóra (ENEF) v Praze Pellegrini novinářům řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko i Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně.

Rozhovory ČR a SR by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu. "Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy," konstatoval.

Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. "Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit," uvedl.

"Ideální by bylo, kdybychom měli k dispozici jaderné zdroje menšího výkonu. Neříkám, že to je jediná cesta, ale ve spojení s obnovitelnými zdroji doplněnými v omezené míře o plynové elektrárny se to ukazuje jako optimální," řekl @AndrejBabis na #ENEF19 → https://t.co/NiDAYaQ3Yl pic.twitter.com/RPlFYNsXYG

— Úřad vlády ČR (@strakovka) 30. dubna 2019

Oba premiéři sdělili, že před jaderným fórem měli čas i na bilaterální jednání. Nejkonkrétnějšími projekty, které podle nich země spojují jsou debata o společném podniku ČEZ a slovenské společnosti SPP na trhu energetických úspor, příprava nového jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích a vytvoření určitého bateriového řetězce, při možné těžbě lithia v ČR.

Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti dnes upozornily, že kvůli tomu hrozí reálné riziko, že by v České republice mohlo být umístěno mezinárodní úložiště. Případná dohoda se Slovenskem nebo s dalšími zeměmi o uložení vysoce radioaktivních odpadů by podle platformy znamenala, že by se musela zrušit "pojistka" v atomovém zákoně, kterou je dovoz cizího jaderného odpadu za účelem uložení v ČR zakázán, reagoval dnes v tiskové zprávě mluvčí platformy Martin Schenk.

Výběr možné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR se táhne několik let. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na konci ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři. Předseda rady a náměstek ministryně René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok.

Na začátku února končící česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) řekla, že resort chce do konce letošního roku předložit věcný návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí úložiště. V polovině února pak odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Nahradil ho Jan Prachař. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.

Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Související

Miloš Zeman

Zemanovi nevadí, že se Fico setkal s Putinem. Česku předpovídá návrat Babiše

Exprezident Miloš Zeman očekává návrat Andreje Babiše na premiérský post, naznačují to jeho slova v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3. Babišův comeback do čela vlády by podle něj vedl ke zlepšení vztahů Česka se Slovenskem. Cestu slovenského premiéra Roberta Fica za Vladimirem Putinem do Moskvy označil za legitimní.
Jan Lipavský

Babiš je noční můrou pro evropskou bezpečnost, řekl Lipavský pro Politico

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ostře zaútočil na předního kandidáta podzimních voleb Andreje Babiše. V rozhovoru pro server Politico označil šéfa hnutí ANO za bezpečnostní riziko pro Evropu a obvinil ho z šíření proruských narativů. Podle něj by Babišův návrat do čela české vlády mohl změnit zahraničněpolitickou orientaci země a přiblížit ji politice Maďarska a Slovenska.

Více souvisejících

Andrej Babiš Peter Pellegrini Správa úložišť radioaktivních odpadů Česká republika Slovensko

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord

Úbytek světových lesů dosáhl v loňském roce nejvyšší úrovně od začátku měření, a to především kvůli bezprecedentnímu nárůstu požárů, které byly výrazně zesíleny globálním oteplováním. Podle nové analýzy University of Maryland zveřejněné prostřednictvím platformy Global Forest Watch zmizela z povrchu Země plocha lesů o velikosti Itálie.

před 2 hodinami

Palestina

Situace v Pásmu Gazy je katastrofální. Dva miliony lidí čelí hladomoru

Situace v Pásmu Gazy zůstává i po 11 týdnech blokády naprosto katastrofální. Více než dva miliony lidí čelí bezprostřednímu hladomoru, zatímco mezinárodní humanitární pomoc stále jen obtížně proniká skrze izraelské hranice. Na zemi, kde lidé marně čekají na jakoukoliv potravinu, se valí přísliby, které se zatím mění jen v bezmoc a frustraci.

před 2 hodinami

Stavba trasy D pražského metra Prohlédněte si galerii

Metro D se otevřelo veřejnosti. Prohlídka přilákala desetitisíce lidí

Ve dnech 17. –⁠ 19. května se uskutečnil Den otevřených dveří na stavbě prvního úseku nové linky metra D. Návštěvníci mohli projít část podzemní trasy v délce 1,6 km, která vede v hloubce přibližně 30 metrů. Nekomentovaná prohlídka, trvající zhruba 60 až 90 minut, přilákala přibližně 22 000 lidí. 

před 2 hodinami

Golden Dome

Největší obranný projekt v dějinách. Trump představil vesmírný štít Golden Dome

Americký prezident Donald Trump představil konkrétní detaily svého nového, mimořádně ambiciózního projektu národní obrany: vesmírného protiraketového štítu nazvaného „Zlatá kupole“ (Golden Dome), který má ochránit celé území Spojených států před globálními raketovými útoky. Prezident během vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že systém bude dokončen do konce jeho druhého funkčního období – tedy během tří let – a že výstavbu povede generál vesmírných sil Michael A. Guetlein. Odhadované náklady činí přibližně 175 miliard dolarů.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy