Kam s jaderným odpadem? ČR a SR by mohly řešit hlubinné úložiště společně

Rozhovory ČR a SR by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu. "Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy," konstatoval.

Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. "Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit," uvedl.

"Ideální by bylo, kdybychom měli k dispozici jaderné zdroje menšího výkonu. Neříkám, že to je jediná cesta, ale ve spojení s obnovitelnými zdroji doplněnými v omezené míře o plynové elektrárny se to ukazuje jako optimální," řekl @AndrejBabis na #ENEF19 → https://t.co/NiDAYaQ3Yl pic.twitter.com/RPlFYNsXYG

Oba premiéři sdělili, že před jaderným fórem měli čas i na bilaterální jednání. Nejkonkrétnějšími projekty, které podle nich země spojují jsou debata o společném podniku ČEZ a slovenské společnosti SPP na trhu energetických úspor, příprava nového jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích a vytvoření určitého bateriového řetězce, při možné těžbě lithia v ČR.

Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti dnes upozornily, že kvůli tomu hrozí reálné riziko, že by v České republice mohlo být umístěno mezinárodní úložiště. Případná dohoda se Slovenskem nebo s dalšími zeměmi o uložení vysoce radioaktivních odpadů by podle platformy znamenala, že by se musela zrušit "pojistka" v atomovém zákoně, kterou je dovoz cizího jaderného odpadu za účelem uložení v ČR zakázán, reagoval dnes v tiskové zprávě mluvčí platformy Martin Schenk.

Výběr možné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR se táhne několik let. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na konci ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři. Předseda rady a náměstek ministryně René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok.

Na začátku února končící česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) řekla, že resort chce do konce letošního roku předložit věcný návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí úložiště. V polovině února pak odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Nahradil ho Jan Prachař. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.

Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.