Zahraničních firem, které na Česko rozšiřují účinky svých evropských patentů, v posledních pěti letech přibylo. Zatímco v roce 2015 jich Úřad průmyslového vlastnictví evidoval zhruba 5000, loni jich bylo o 29 procent více - celkem 7054.
Zahraniční majitelé patentů vnímají Česko jako zemi příhodnou pro podnikání a technologicky vyspělou, proto zde stojí o ochranu svých nových produktů a technologií, řekl v rozhovoru s ČTK zástupce předsedy úřadu Josef Dvornák. Podle meziměsíčního srovnání odhaduje, že letos bude těchto patentů ještě o tisícovku více.
Od vzniku Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), kdysi Patentního úřadu, uplyne 27. května sto let. Úřad ve svých archivech stále uchovává a prostřednictvím webu zveřejňuje veškeré patenty včetně těch prvních z roku 1919, jako například na pouzdro na krabičku sirek, na předchůdce stavebnice Merkur nebo vodní turbinu. Výročí si úřad připomene 19. září, kdy v Praze pořádá mezinárodní konferenci.
České firmy jsou ve srovnání se Západem v patentování svých vynálezů pozadu, častěji přihlašují národní ochranné známky. Dobrou zprávou podle Dvornáka ale je, že se zvyšuje počet českých přihlášek u Evropského patentového úřadu a amerického Patentového a známkového úřadu. Od roku 2008, kdy české podniky získaly 48 amerických patentů, stoupl předloni počet o 83 procent na 284.
"Snad si naši výzkumníci, vývojáři a podnikatelé začínají uvědomovat, že český patent platí jen v Česku a neochrání jim jejich technické nápady třeba v Německu nebo Číně," řekl Dvornák. Hospodářské noviny nedávno uvedly, že k aktivním na českém trhu patří například farmaceutická firma Zentiva. Evropskou, americkou a japonskou přihlášku podala nedávno kupříkladu turnovská firma Crytur, která s vědci vyvinula novou technologii pro LED diody nebo projektory.
Počty samotných přihlášek v Česku se příliš nemění. Loni jich bylo 678 - nejvíce v měření, optice, jaderné technice, zdraví a zábavě. Přihlášky přitom ukazují, jak je stát konkurenceschopný a v jakém stavu má výzkum a vývoj. Získání patentu po podání přihlášky není podle Dvornáka zdaleka automatické, úspěch mívá jen polovina přihlášek a posuzování trvá až pět let. Loni úřad udělil 512 národních patentů, z toho 89 procent českých.
Více než čtvrtinu přihlášek podaly české vysoké školy a výzkumné ústavy. K nejaktivnějším patří Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd. Příjmy z patentů jeho slavného chemika Antonína Holého, které se podle Dvornáka řadí také k nejhodnotnějším - díky nim se vyrábějí léky na HIV nebo žloutenku typu B - dodnes tvoří významnou část rozpočtu ústavu. Aby se vynálezy snadněji převáděly do praxe, založila například Univerzita Karlova loni jako první česká škola dceřinou společnost CUIP (Charles University Innovations Prague). Podobná firma nazvaná i&i Prague vznikla i u Holého ústavu.
"Přihlašovatel si musí být vědom, že přijde o něco, co může považovat za velmi cenné, a totiž o tajemství. Přihláška bude po 18 měsících publikována, a všichni se mohou s jeho nápadem seznámit," upozornil Dvornák. I proto možná své inovace nechtějí české firmy přihlašovat.
Zatímco v právu o patentech zatím neplatí unijní legislativa, u ochranných známek je to jinak. Loni tak bylo u českého úřadu podáno téměř osm tisíc přihlášek národních ochranných známek z 91 procent českými přihlašovateli. "Ochranných známek na území ČR platí 1,5 milionu, z toho 75 procent těch, které platí pro celou EU," uvedl Dvornák.
Související
Západní podniky musí být připraveny na válečný scénář. Představitel NATO je vyzval k návratu domů
Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou
firmy , patenty , Úřad průmyslového vlastnictví
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek