Zahraničních firem, které na Česko rozšiřují účinky svých evropských patentů, v posledních pěti letech přibylo. Zatímco v roce 2015 jich Úřad průmyslového vlastnictví evidoval zhruba 5000, loni jich bylo o 29 procent více - celkem 7054.
Zahraniční majitelé patentů vnímají Česko jako zemi příhodnou pro podnikání a technologicky vyspělou, proto zde stojí o ochranu svých nových produktů a technologií, řekl v rozhovoru s ČTK zástupce předsedy úřadu Josef Dvornák. Podle meziměsíčního srovnání odhaduje, že letos bude těchto patentů ještě o tisícovku více.
Od vzniku Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), kdysi Patentního úřadu, uplyne 27. května sto let. Úřad ve svých archivech stále uchovává a prostřednictvím webu zveřejňuje veškeré patenty včetně těch prvních z roku 1919, jako například na pouzdro na krabičku sirek, na předchůdce stavebnice Merkur nebo vodní turbinu. Výročí si úřad připomene 19. září, kdy v Praze pořádá mezinárodní konferenci.
České firmy jsou ve srovnání se Západem v patentování svých vynálezů pozadu, častěji přihlašují národní ochranné známky. Dobrou zprávou podle Dvornáka ale je, že se zvyšuje počet českých přihlášek u Evropského patentového úřadu a amerického Patentového a známkového úřadu. Od roku 2008, kdy české podniky získaly 48 amerických patentů, stoupl předloni počet o 83 procent na 284.
"Snad si naši výzkumníci, vývojáři a podnikatelé začínají uvědomovat, že český patent platí jen v Česku a neochrání jim jejich technické nápady třeba v Německu nebo Číně," řekl Dvornák. Hospodářské noviny nedávno uvedly, že k aktivním na českém trhu patří například farmaceutická firma Zentiva. Evropskou, americkou a japonskou přihlášku podala nedávno kupříkladu turnovská firma Crytur, která s vědci vyvinula novou technologii pro LED diody nebo projektory.
Počty samotných přihlášek v Česku se příliš nemění. Loni jich bylo 678 - nejvíce v měření, optice, jaderné technice, zdraví a zábavě. Přihlášky přitom ukazují, jak je stát konkurenceschopný a v jakém stavu má výzkum a vývoj. Získání patentu po podání přihlášky není podle Dvornáka zdaleka automatické, úspěch mívá jen polovina přihlášek a posuzování trvá až pět let. Loni úřad udělil 512 národních patentů, z toho 89 procent českých.
Více než čtvrtinu přihlášek podaly české vysoké školy a výzkumné ústavy. K nejaktivnějším patří Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd. Příjmy z patentů jeho slavného chemika Antonína Holého, které se podle Dvornáka řadí také k nejhodnotnějším - díky nim se vyrábějí léky na HIV nebo žloutenku typu B - dodnes tvoří významnou část rozpočtu ústavu. Aby se vynálezy snadněji převáděly do praxe, založila například Univerzita Karlova loni jako první česká škola dceřinou společnost CUIP (Charles University Innovations Prague). Podobná firma nazvaná i&i Prague vznikla i u Holého ústavu.
"Přihlašovatel si musí být vědom, že přijde o něco, co může považovat za velmi cenné, a totiž o tajemství. Přihláška bude po 18 měsících publikována, a všichni se mohou s jeho nápadem seznámit," upozornil Dvornák. I proto možná své inovace nechtějí české firmy přihlašovat.
Zatímco v právu o patentech zatím neplatí unijní legislativa, u ochranných známek je to jinak. Loni tak bylo u českého úřadu podáno téměř osm tisíc přihlášek národních ochranných známek z 91 procent českými přihlašovateli. "Ochranných známek na území ČR platí 1,5 milionu, z toho 75 procent těch, které platí pro celou EU," uvedl Dvornák.
Související
Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu
Kiwi se potýká se ztrátami. Propustí stovky zaměstnanců
firmy , patenty , Úřad průmyslového vlastnictví
Aktuálně se děje
před 14 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 51 minutami
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 58 minutami
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 1 hodinou
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 1 hodinou
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 3 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 3 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 4 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 4 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 6 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák