V Česku přibylo zahraničních firem, které chrání své vynálezy

Zahraniční majitelé patentů vnímají Česko jako zemi příhodnou pro podnikání a technologicky vyspělou, proto zde stojí o ochranu svých nových produktů a technologií, řekl v rozhovoru s ČTK zástupce předsedy úřadu Josef Dvornák. Podle meziměsíčního srovnání odhaduje, že letos bude těchto patentů ještě o tisícovku více.

Od vzniku Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), kdysi Patentního úřadu, uplyne 27. května sto let. Úřad ve svých archivech stále uchovává a prostřednictvím webu zveřejňuje veškeré patenty včetně těch prvních z roku 1919, jako například na pouzdro na krabičku sirek, na předchůdce stavebnice Merkur nebo vodní turbinu. Výročí si úřad připomene 19. září, kdy v Praze pořádá mezinárodní konferenci.

České firmy jsou ve srovnání se Západem v patentování svých vynálezů pozadu, častěji přihlašují národní ochranné známky. Dobrou zprávou podle Dvornáka ale je, že se zvyšuje počet českých přihlášek u Evropského patentového úřadu a amerického Patentového a známkového úřadu. Od roku 2008, kdy české podniky získaly 48 amerických patentů, stoupl předloni počet o 83 procent na 284.

"Snad si naši výzkumníci, vývojáři a podnikatelé začínají uvědomovat, že český patent platí jen v Česku a neochrání jim jejich technické nápady třeba v Německu nebo Číně," řekl Dvornák. Hospodářské noviny nedávno uvedly, že k aktivním na českém trhu patří například farmaceutická firma Zentiva. Evropskou, americkou a japonskou přihlášku podala nedávno kupříkladu turnovská firma Crytur, která s vědci vyvinula novou technologii pro LED diody nebo projektory.

Počty samotných přihlášek v Česku se příliš nemění. Loni jich bylo 678 - nejvíce v měření, optice, jaderné technice, zdraví a zábavě. Přihlášky přitom ukazují, jak je stát konkurenceschopný a v jakém stavu má výzkum a vývoj. Získání patentu po podání přihlášky není podle Dvornáka zdaleka automatické, úspěch mívá jen polovina přihlášek a posuzování trvá až pět let. Loni úřad udělil 512 národních patentů, z toho 89 procent českých.

Více než čtvrtinu přihlášek podaly české vysoké školy a výzkumné ústavy. K nejaktivnějším patří Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd. Příjmy z patentů jeho slavného chemika Antonína Holého, které se podle Dvornáka řadí také k nejhodnotnějším - díky nim se vyrábějí léky na HIV nebo žloutenku typu B - dodnes tvoří významnou část rozpočtu ústavu. Aby se vynálezy snadněji převáděly do praxe, založila například Univerzita Karlova loni jako první česká škola dceřinou společnost CUIP (Charles University Innovations Prague). Podobná firma nazvaná i&i Prague vznikla i u Holého ústavu.

"Přihlašovatel si musí být vědom, že přijde o něco, co může považovat za velmi cenné, a totiž o tajemství. Přihláška bude po 18 měsících publikována, a všichni se mohou s jeho nápadem seznámit," upozornil Dvornák. I proto možná své inovace nechtějí české firmy přihlašovat.

Zatímco v právu o patentech zatím neplatí unijní legislativa, u ochranných známek je to jinak. Loni tak bylo u českého úřadu podáno téměř osm tisíc přihlášek národních ochranných známek z 91 procent českými přihlašovateli. "Ochranných známek na území ČR platí 1,5 milionu, z toho 75 procent těch, které platí pro celou EU," uvedl Dvornák.