Průměrná mzda stoupla na 32 466 korun, většina Čechů ji nemá

Meziročně vyšší byl v prvním kvartále i medián mezd, který vzrostl o 7,4 procenta na 27.582 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 14.566 Kč a 51.420 Kč. Medián představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd.

Medián platů mužů byl v úvodním čtvrtletí 29.936 korun. U žen to bylo 24.982 Kč.

Průměrná mzda za první čtvrtletí 2019 vzrostla nejenom meziročně, ale i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Po očištění o sezonní vlivy lidé brali v průměru více o 1,9 procenta.

"Aktuální statistika překvapuje svou vysokou dynamikou," zhodnotil údaje statistiků ekonom Komerční banky František Táborský. Dodal, že pomalejší růst platů očekávala i Česká národní banka ve své květnové prognóze. "Finanční kapacity firem i státu dále zvyšovat mzdy a platy se postupně snižují, a tempo růstu tak zpomaluje," uvedl Táborský. Pro zbytek letošního roku očekává, že zpomalování mzdového růstu bude pokračovat.

Nejvyšší mzdy byly podle statistiků v peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda dosáhla 59.869 korun. Jen zhruba o 500 Kč nižší je průměrný plat pracovníků v informačních a komunikačních činnostech. Hranici 50.000 korun překonali ještě zaměstnanci ve výrobě elektřiny, plynu a tepla.

Naopak nejméně si vydělali lidé pracující v pohostinství,, stravování a ubytovacích službách. Jejich průměrná mzda v úvodním čtvrtletí byla 19.121 korun. Následovali pracovníci administrativních a podpůrných činností s průměrem 21.774 korun.

Nejrychlejší meziroční růst mezd zaznamenali zaměstnanci v kultuře, školství nebo administrativě. "Hlavním tahounem růstu mezd tak zůstává stát," poznamenal Táborský.

Vedoucí oddělení statistik ČSÚ Jitka Erhartová na dnešní tiskové konferenci upozornila, že v odměňování jsou velké rozdíly podle velikosti podniku. "Platí, že s velikostí roste mzdová úroveň. Platí též obecné pravidlo, že čím je podnik větší, tím větší je i rozdíl mezi mzdou mužů a žen," uvedla.

V případě nejmenších podniků s maximálně deseti zaměstnanci loni pobírala podle Erhartové téměř třetina zaměstnanců méně než 15.000 korun měsíčně hrubého a jen šest procent více než 40.000 korun. Naopak v případě velkých podniků s více než 5000 zaměstnanci pobíral jen každý dvacátý méně než 20.000 korun. Zhruba dvě pětiny zaměstnanců velkých podniků pak měly měsíční mzdu vyšší než 40.000 korun.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že statistici dnes také revidovali historická data. "Mzdy tak v minulém roce nakonec nerostly o 8,1 procenta, jak se dříve uvádělo, ale o 7,6 procenta. Růst roku 2008 ve výši 7,9 procenta tak nakonec překonán nebyl," upozornil.