Nebude na důchodce. Ekonomka rázně účtuje s vládou

Ekonomka Markéta Šichtařová je známa svými výraznými názory. Na svém blogu na idnes.cz varuje, před nezodpovědným zacházením se státním rozpočtem. Česká republika se totiž žene do nebezpečných vod extrémního zadlužení.

 Ekonomka připomněla, že politici se na zprávy Narodní rozpočtové rady nedívají pozitivně, jelikož nejsou pochvalné. „Zatímco v první zprávě Rada tvrdila, že v roce 2068 dosáhne dluh veřejných financí 230 % HDP, ve druhé je k vládě kapku milosrdnější a tvrdí, že dluh bude v roce 2069 činit „jen“ 222 % HDP. Za rozdílem čísel ovšem nestojí zlepšení vlády – stojí za ním jen to, že Rada využila aktualizované demografické projekce, která vyznívá pro český národ příznivěji. Čímž ovšem ty dobré zprávy konči: Dluh 222 % HDP nemají ani v Řecku! Takové číslo je naprosto katastrofální.“

Upozornila na paradoxy vlády současné vládní koalice. „Ani jednu slibovanou korunu vláda ještě nemá, ani neví, jestli mít bude, ale už je rozdává. ANO a ČSSD provádějí tu nejpopulističtější politiku, jakou jsme zatím kdy v ČR viděli,“ uvedla ekonomka.

„Rada ukazuje, že česká populace stárne a bude hůř. Zatímco nyní činí podíl osob ve věku 65 a více let na celkové populaci 19 %, během příštích 50 let vzroste až k 30 %. Počet důchodců začne prudce růst zhruba za 15 let. Zatím připadají na člověka staršího 65 let tři pracující lidé, v roce 2059 to bude podle demografů něco málo přes 1,5 pracujícího. Neboli pracující budou muset platit na důchodce dvakrát víc než dnes. Výdaje na důchodový systém porostou nad únosnou mez. Systém potřebuje změnu nastavení,“ popisuje hrozící prognózu, které by se mělo předejít.

Přestože se Ministerstvo financí chválí svými úspěchy, Šichtařová upozorňuje na jejich omyl. „Rozpočtová rada dokazuje, že pro naši fiskální politiku je charakteristická takzvaná procyklická expanze: To znamená, že vláda nás (zbytečně) zadlužuje v době, kdy ekonomika roste. Stačí se podívat na poslední čísla o vývoji státního rozpočtu. Za prvních pět měsíců letošního roku má stát deficit rozpočtu -50,9 mld. Kč, vloni ve stejnou dobu to bylo jen -23,1 mld. Kč. Hlubší květnový deficit byl naposledy v roce 2012. A ekonomika dosud roste. Sice už mnohem pomaleji a dál brzdí, ale ještě roste. Neboli neměli bychom mít deficit žádný.“

Změnu v nejbližší době pro nastavený politický kurz nevidí. „Politici se ovšem stále tváří, že ve funkci nejsou proto, aby něco dělali, ale proto, aby rozdávali koblihy. Pro důchodovou reformu zatím vláda udělala jen to, že vytvořila důchodovou komisi. Všechny další kroky budou nepopulární, proto je odkládá na jiné vlády. Jenže volby teď budou každý rok, a tak žádná reforma nebude. Neboli pak to bude bolet.“

Související

Václav Klaus ml.

Kde vzít peníze na růst penzí? Trikolóra představila návrh

Hnutí Trikolóra připravilo novelu zákona, podle které by zaměstnanci mohli přispívat na důchody svým blízkým jedním procentem z hrubé mzdy. Tyto peníze by se jim odečetly z daní. Zástupci hnutí návrh představili na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Více souvisejících

Markéta Šichtařová (ekonomka) důchody důchodová reforma HDP ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy