Kde se ztrácí české peníze? Politici o ně vedou žabomyší války, uvedl pro EZ známý ekonom

V médiích jsme pravidelně svědky vládní tahanice o miliardy, zosobněnou sporem mezi ministryněmi Maláčovou a Schillerovou. Jednou se hledají peníze na rodičovské příspěvky a podruhé na sociální služby. Jde jen o politický boj nebo se věc týká nedostatku státního rozpočtu?

 Jsou to takové žabomyší války, ve kterých zpravidla nejde o podstatu věci, ale o to ukázat voličům, že pro ně ta či ona ministryně dělá víc. Státní rozpočet hospodaří s historicky nejvyšším objemem prostředků, takže stěžovat si na nedostatek peněz není opodstatněné. Hospodaření je vždy otázkou priorit. To, že nikdy nebude dost peněz na všechno, je jedním ze základních předpokladů ekonomie. Žijeme ve světě vzácných zdrojů a podle toho s nimi musíme hospodařit. Vláda by proto měla s penězi nakládat efektivněji a neměla by jen neustále brát lidem víc a víc peněz na daních a odvodech.

 Vláda připravuje větší zdanění alkoholu, aby získala další prostředky, jedná se o efektivní řešení?

 Češi jsou národem milovníků alkoholu a v mnohých případech to zachází do krajností. Mnoho lidí je společensky únosným způsobem závislých na alkoholu a svůj život si bez pití nedokážou představit. Vláda s tím chce alespoň naoko bojovat. Proti tomu nejde nic namítat. Růst daní u alkoholu by však měl být kompenzován poklesem jiných daní. To však v této souvislosti vláda neplánuje, proto je zřejmé, že jde spíše o získání dalších peněz do státní kasy než o boj proti nadměrnému pití.

Jak se na daňovou zátěž v Česku dívat? Názory se různí, podle některých jsou daně vysoké podle jiných zase nízké...

 Oproti zemím v západní Evropě je daňové zatížení v České republice relativně nízké. Například majetkové daně jsou zcela zanedbatelné, přitom jejich vybírání například podle záznamů na Katastrálním úřadu je velmi efektivní. Výše odvodů na zdravotní pojištění je vzhledem ke kvalitě poskytovaných služeb v naší zemi velmi příznivá. Problémem však spočívá ve vysokých odvodech na systém sociálního zabezpečení. Zde hledejme příčinu, proč se čisté výdělky zaměstnanců tak výrazně liší od nákladů zaměstnavatelů.

Vládě se v současnosti nedaří očekávaný výběr daní. Jedná se o obvyklý jev nebo skutečně dochází k problémům s veřejným rozpočtem?

 Po pěti měsících letošního roku dosahuje plnění daňových příjmů bez zahrnutí odvodů výše 35,8 procenta. Ve stejném období loňského roku to bylo 36,1 procenta. I když současná čísla lehce zaostávají za očekáváním, nejedná se o nic dramatického. Jestliže však naši ekonomiku zpomalí vývoj v Německu, obchodní války či brexit, může se plnění veřejných rozpočtů zadrhnout. V takovém případě by hrozilo nedodržení plánovaného schodku státního rozpočtu.

Menší z vládních partnerů ČSSD prohlašuje, že by ráda zdanila bankovní domy a připomíná zahraničí, kde se takovéto daně vybírají. Mohla by takováto daň pomoci tuzemskému rozpočtu?

 Velikost negativních dopadů sektorové daně na banky by převýšila pozitivní dopady na státní rozpočet. Sociální demokraté by se měli chovat více jako národohospodáři a navrhovat opatření, která prospějí celé ekonomice. Naopak by se měli přestat chovat jako účetní, kteří pro pár třísek nevidí celý les. Navrhovaná opatření je třeba promýšlet nejen s ohledem na státní rozpočet, ale v daleko širším kontextu.