Česká pošta propustí tisíce svých zaměstnanců. Situace je neúnosná

Restrukturalizace má podle generálního ředitele pošty Romana Knapa přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů Kč a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy Kč.

Pošta uzavřela minulý rok s provozní ztrátou přesahující miliardu korun. Podle Knapa je podnik v provozní ztrátě čtyři roky, za loňský rok to bylo ale poprvé, kdy byla otevřeně přiznaná a nebyla dorovnána prodejem majetku. "Pošta je již dlouhodobě ve ztrátě. Pokud bychom nepřikročili k systémovým změnám ve struktuře České pošty, do několika let by Česká pošta přestala existovat," řekl Knap. "Pokud bychom nedělali nic, při současných trendech by Česká pošta dosáhla v roce 2022 ztráty přes pět miliard korun," dodal finanční ředitel České pošty Roman Schanner.

Náklady na restrukturalizaci má částečně uhradit prodej zbytného majetku. Podle Knapa se pošta časem zbaví i paláce v Jindřišské ulici, kde vedle managementu sídlí také hlavní pošta. "Samozřejmě ho chceme prodat, nebudeme v budoucnu sídlit v takovém obrovském paláci," řekl Knap deníku E15 bez dalších podrobností.

Základem restrukturalizace je rozdělení společnosti na tři obchodní jednotky pod hlavičkou skupiny České pošty. Vznikne Divize Státní poštovní služby, Divize Logistické služby a Divize Finanční služby a prodej. Každá obchodní jednotka bude mít samostatné účetnictví a zodpovědnost manažerů za jejich hospodářské výsledky. Zároveň rozdělení podle Knapa jasně ukáže služby a produkty, které jsou pro Českou poštu ziskové a kterých je lepší se zbavit.

Pro zaměstnance podnik počítá s lepším mzdovým ohodnocením, které bude odpovídat požadavkům na vyšší kvalifikaci. Pošta chce investovat do automatizace a digitalizace, což povede k úspoře pracovních míst, a zároveň bude v budoucnu potřebovat pracovníky s příslušnými dovednostmi. Snižování počtu míst se uskuteční přirozeným způsobem, protože každý rok z pošty odejde zhruba 8000 pracovníků, za které musela hledat náhradu. Celkové mzdové náklady by měly přes očekávaný růst mezd zůstat okolo 13 miliard Kč.

Největší odborová organizace na poště, Podnikový koordinační odborový výbor s 9000 členy, podle předsedkyně Jindřišky Budweiserové masivní propouštění zaměstnanců odmítá. "Špatná ekonomická situace podniku je zaviněna především tím, že stát dlouhodobě nehradí náklady na velmi ztrátové základní poštovní služby, které musí Česká pošta zajišťovat. Zákon o poštovních službách stanovuje povinnosti, které vzhledem k rozsahu a vysokým nákladům jsou velkou ekonomickou zátěží. Náklady ročně přesahují dvě miliardy korun, ale stát přispívá maximálně čtvrtinou. Česká pošta tak tyto ekonomicky nevýhodné služby hradí z velké části sama," sdělila ČTK. Dodala, že snížení počtu pracovních míst zhorší kvalitu poštovních služeb.

Pošta podle Knapa počítá s kompenzací za služby poskytované státu. Ta by měla být v nové výši 1,5 miliardy korun ročně místo stávajících 500 milionů, a to minimálně do roku 2022. Podnik zároveň zachová 3200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí a byla efektivnější. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1300 poboček nabídne samoobslužnost. Počítá se zhruba 1500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí své poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být fyzicky obslouženi personálem.

Část listovních doručovatelů přejde do balíkové doručovací sítě. Zatímco počet listovních zásilek klesá každý rok zhruba o desetinu, balíkový trh roste tempem 12 až 14 procent ročně díky rozvoji e-shopů. "Česká pošta musí obchodně tohoto trendu využít. Cílem je navýšení tržního podílu v oblasti balíků na 40 procent a dosažení hranice 60 milionů přepravených balíků v roce 2022," doplnil ředitel logistiky Petr Cinkl.

Podnik bude i nadále občanům nabízet finanční služby, protože v řadě míst je poštovní pobočka jedinou možností, kde si peněžní záležitosti vyřídit. V digitalizaci služeb plánuje představit služby typu eSIPO, ePoukázka, nebo eKolek. V doplňkovém prodeji najede na multikanálový koncept otevřený pro klíčové maloobchodní hráče na trhu.

Podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy v roce 1998 státní podnik vykázal zisk před zdaněním 1,2 miliardy korun. "Jenže to bylo ještě stále v éře koresponďáků, pohlednic a složenek, před masivním nástupem internetu, e-mailů, mobilních telefonů a sociálních sítí. Není to ovšem tak, že by nová doba poštovním službám vůbec nepřála. Například boom online obchodů zvyšuje poptávku po balíkových a zásilkových službách. Jenže Česká pošta je příliš zkostnatělá a zpolitizovaná, aby dokázala nový trend zachytit a adekvátně na něm vydělat," uvedl.